Roušky se staly symbolem, to už je banální konstatování. Teď jde o to, čeho vlastně. Zodpovědnosti vůči bližním, nebo podřízení se vrchnosti? Problém je v tom, že než se něco stalo symbolem, byla to prostě věc nebo událost. Mnohé významy si do toho promítáme dodatečně. Jde ale o to, jaké. Ohledně roušek je jednodušší se opírat o nějaké údaje, než když se hodnotí historické události před několika sty lety. I tak ale nepanuje jednota v názorech.

Nejdříve si posbírejme hlasy z více stran, co si o masce na obličej, které se u nás říká rouška, myslí lidé aspoň nějak blízcí problematice nákazy.

Hlasy pro:

Roman Prymula 17. srpna v Mladé frontě DNES: „Vzpomeňme si na problematiku superšiřitelů, kteří jsou schopni nakazit stovky lidí, viz dáma v Koreji, která nakazila asi 1500 lidí. A u nás samozřejmě ten známý případ Techtle Mechtle. Nemám nic proti tomu, aby se akce konaly, ale musí na nich být nějaké odstupy a třeba – byť to zní hloupě – i na takových akcích bychom teoreticky měli mít roušky, pokud už chceme, aby na nich byla spousta lidí.“

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

Epidemiolog Rastislav Maďar pro ČTK 18. srpna: „My jsme chtěli, ať si lidé od roušek odpočinou, co nejdéle to půjde. Se začátkem školního roku se však dá do pohybu velká část populace, a protože určitá virová nálož v populaci stále je, mohlo by bez roušek ve vybraných vnitřních prostorách dojít k poměrně rychlému zhoršení situace… Roušky jsou především efektivní metodou prevence šíření nákaz, u kterých se dostává virus s většími kapénkami z dýchacích cest do ovzduší. To, že jsou určitým znakem stále probíhající pandemie, je až sekundární, nicméně taky důležité.“

Místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví z opoziční ODS a bývalý pražský primátor Bohuslav Svoboda o zavedení roušek: „Já nerozumím jediné věci, proč jsme to neudělali dávno. Je to asi dva měsíce, co jsem říkal, že roušky by neměly být rušeny. Co máme na boj proti koronaviru? Jenom ty roušky. Žádné jiné preventivní opatření, natož léčebné, nemáme. Roušky skutečně mají smysl. Také se podívejte, že všechny země, ve kterých dochází k nové eskalaci onemocnění, roušky zavádějí. Je to jediná věc, kterou máme, která má skutečně preventivní charakter, to znamená, že snižuje infekční náboj mezi lidmi. Proto to nemělo být zrušeno.“ (ČT 24)

Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, na iDnes 18. srpna: „Je to především opatření preventivní, alespoň já ho tak vnímám. A je to opatření, které pořád nejméně ekonomicky bolí. Má svůj smysl. Musíme očekávat vlnu dalších respiračních nemocí včetně chřipky, všechny okolní rozumné země jdou touhle cestou. Ta data jsou podkladem. Je potřeba si uvědomit, že situace je jiná, než byla na jaře. I když ty denní nárůsty jsou vysoké, můj dojem je, že už neklesnou, protože virus tou populací prostě prochází. A taky hodně testujeme. A teď si představte, že od 1. září se počet sociálních kontaktů významně zvedne, děti se vracejí do škol, lidé do práce, můžeme očekávat nárůst nakažených. Roušky jsou to nejlepší opatření – a také nejjednodušší, protože je plošné.“

Pak tu máme hlasy, které nejsou apriorně proti rouškám, ale ptají se, proč se vláda rozhoduje v tuto chvíli zrovna takto. Michael Žantovský na Twitteru 18. srpna: „Od 1. září budeme opět nosit roušky. Je-li to nutné, budiž. Ale vláda nám dluží informace, z jakých dat vychází, jaké jsou epidemiologické trendy a co můžeme čekat. Nestačí poručit ‚roušky odložit‘, ‚roušky nasadit‘. Na svobodný přístup k informacím máme právo.“

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima v pořadu 360° na CNN Prima News: „’Já se domnívám, že je to trochu předčasné,‘ řekl v pořadu 360° Zima k oznámení vlády o povinném nošení roušek v MHD od září. Rektor UK také dodal, že do začátku září zbývají stále ještě dva týdny. Zima zároveň uvedl, že většina lidí, kteří byli pozitivně testováni na nemoc COVID-19 v nedávné době, neměla příznaky. Dle jeho slov ‚zde byly i jiné epidemie a přežili jsme to‘.“

Hlasy proti:

Lékař Jan Hnízdil 15. srpna na svém blogu na Aktuálně.cz: „Jak snadno a rychle udělat ze zdravého člověka (národa) vystrašeného, manipulovatelného a poslušného pacienta? Nejdřív ho musíte vyděsit. Nejlépe hrozbou, o které do té doby nevěděl. Třeba koronavirem. To, co dřív považoval za virózu a doma v klidu vyležel, se pod tlakem propagandy stalo synonymem smrti… V epidemii strachu zaniká, že většina zemřelých byla pokročilého věku, trpěla těžkými nemocemi, nezemřela na Covid, nýbrž s Covidem… Jestliže chybí důkaz o specifické účinnosti roušek, léků a vakcín, obratem se nahradí důkazem sociálním. ‚Když lidé po celém světe nosí roušky, nechávají se testovat, očkovat, trpí v karanténě, musí to mít nějaký smysl,‘ říkáme si. Ale nemusí. Dojmy nejsou důkazy. Když něco dělá hodně lidí, ještě to neznamená, že je to správně. Smysl všeobecné rouškové povinnosti nebyl přesvědčivě prokázán. Tvrzení, že roušky zachránily milióny lidí, má stejnou výpovědní hodnotu jako tvrzení, že nezachránily nikoho. Nulovou. Testování zdravých lidí je masovým vyráběním pacientů. Nadměrná dezinfekce podlamuje imunitu a vede k těžké infekci. Farmaceutické firmy vsadily na genovou vakcínu. Klinické testy byly zkráceny. Hlasy varující před nežádoucími účinky v podobě nádorového bujení jsou umlčovány. Jde o hazard se samotnou podstatou lidství.“

Roman Šmucler na Twitteru 10. srpna: „Roušky mají smysl při návštěvě nemocnic, nemocných (nebezpečí v rodinách) a když jste nemocní. Nic se nestane, když si je vezme starý a nemocný člověk, když je s velkou skupinou v nevětraném hradu hodinu (bezpečná dovolená v ČR :-).“ Dne 17. srpna: „Kolektivní imunita je blízko a už si to myslí i pracoviště, která byla skeptická, typicky Harvard. Nebrzdit to rouškami, dát respirátory potřebným a hnát to ke konci. Že se pak neprodá tolik vakcín? Zajímá to Česko? (…) Bezradné vlády ženou města do propasti. Roušky nemají valný význam, což jsme viděli teď v létě v Česku. Roušky-strach ale ničí obchod, kulturu a turistiku. Ideálem je venkov. Města to nemohou ekonomicky utáhnout a ani politicky. Stojí ‚chřipka‘ za to?“

Rouška jako věc:

Není rouška jako rouška. Lidové noviny (11. srpna) citují výsledky badatelů z Dukeovy univerzity v americkém státě Severní Karolína. Testovali více než desítku roušek a respirátorů a stanovili pořadí, nakolik ochranný prostředek brání šíření kapének, které mohou nést nový koronavirus:

„V testu zvítězil respirátor N95 bez ventilku, ochranný prostředek doporučovaný pro užívání zdravotníky. Takřka perfektně chránil jak nositele, tak všechny v jeho okolí. V těsném závěsu se umístila chirurgická ústenka, jejíž ‚pihou na kráse‘ se ukázalo riziko nedokonalého přiléhání na tvář. Další pořadí bylo závislé – logicky – na množství vrstev, jež analyzovaná rouška nabízela, či případně z jakého materiálu byla zhotovena… Až na sedmé pozici v testu skončil respirátor N95 s ventilem; zjistilo se, že byť poskytne žádanou ochranu nositeli, to samé už nelze říct pro jeho okolí. Špatně si pak vedla rouška pletená, jejíž vlákna jsou umístěna až příliš daleko od sebe, a je tak značně propustná.“

Co s tím?

Co si z toho všeho má člověk nakonec odnést? Že je třeba rozlišovat několik věcí. Rouška jako symbol je něco jiného než rouška jako reálný ochranný prostředek. Nemáme se pohybovat mezi krajnostmi: roušky problém vyřeší / roušky nevyřeší nikdy nic. Vláda může a má zavádět opatření, ale ne taková, která rozum běžného člověka není nějak schopen pobrat. Křiklavým případem je neustálé nandávání a sundávání roušek ve školách podle toho, jestli jsou děti ve třídě nebo na chodbě, aby se pak žactvo bez roušek sešlo v jídelně a v družině. Přijatá rozhodnutí by měla být promyšlená a nevzbuzovat dojem, že je někdo stanovil podle pohybu siderického kyvadélka. Změnit pak všechno po několika dnech, když se objeví protesty občanů na sociálních sítích, důvěru nevzbuzuje. Bylo by aspoň fér říct: „Všechno nevíme. Občané, na vás ta opatření dopadají, dejte nám podněty, vyhodnotíme je tehdy a tehdy.“

Tím se nakonec dostáváme k té symbolice. Nosit máme roušky, ne fíkové listy, které zakrývají něco jiného.