Předseda ODS Petr Fiala nesouhlasí s přístupem vládní ČSSD k pravomocnému rozsudku, podle něhož musí strana zaplatit advokátovi Zdeňku Altnerovi částku 337 milionů korun za jeho služby ve sporu o Lidový dům v 90. letech. ČSSD podle Fialy pravomocný rozsudek nerespektuje a místo toho hledá nové a nové právní kličky, aby se zaplacení vyhnula nebo ho alespoň co nejvíc oddálila. „Soud rozhodl, výsledek je pravomocný, je třeba zaplatit,“ konstatoval Fiala v diskusním pořadu „Partie“ televize Prima.

Zdůraznil však přitom, že z rozsudku nemá radost a ČSSD ho nezávidí a nepřeje, protože mu záleží na existenci nekomunistické levice v této zemi.

ČSSD dává svým počínáním podle Fialy jakožto demokratická instituce špatný vzor občanům. V této zemi si teď mohou lidé říct, že pokud nesouhlasí s pravomocným rozsudkem nebo k němu mají výhrady, nebudou se jím prostě řídit, řekl předseda ODS.

ČSSD bojuje o přežití

Podle předsedy ČSSD a premiéra Bohuslava Sobotky, který byl rovněž hostem „Partie“, jde ve sporu s Altnerem vzhledem k výši vysouzené částky o to, zda ČSSD přežije jako silná politická strana. Vedení strany je povinováno zajistit jejím voličům a sympatizantům fungující sociální demokracii, prohlásil Sobotka. ČSSD proto jen využívá všech zákonných procesních práv, která má k dispozici. Strana nejen podala dovolání k Nejvyššímu soudu, ale také jej požádala o odklad vykonatelnosti rozsudku. Nyní čeká na rozhodnutí.

Kdyby ČSSD nyní Altnerovi zaplatila, nebude už na rozhodnutí Nejvyššího soudu záležet. Sobotka argumentoval obavou ČSSD z toho, že když strana pošle peníze na Altnerovo švýcarské konto, definitivně o ně přijde, i když jí dá Nejvyšší soud alespoň částečně za pravdu. Strana proto hodlá zaplatit nejprve Altnerovým věřitelům, kteří mají v ruce vykonatelný exekuční příkaz, čímž se zároveň sníží Altnerova pohledávka. Těchto věřitelů je mnoho, včetně státních a veřejnoprávních institucí, poznamenal Sobotka.

Částka se podle Sobotky „navýšila do absurdních rozměrů“ v důsledku Altnerových obstrukcí, kvůli nimž se odvolací soud vlekl 12 let a na kterých ČSSD nenese vinu. Sobotka v té souvislosti upozornil, že ČSSD navrhovala v průběhu sporu Altnerovi smírná řešení, ten ale všechna odmítl. Místo toho podával na ČSSD další a další žaloby, některé i o miliardové částky, které ale soudy postupně odmítly.

Rovná politická soutěž už neexistuje

Na dotaz, zda případné zaplacení 337 milionů Altnerovi podstatně neomezí možnosti ČSSD ve volební kampani, reagovali oba politici obdobně, když se shodli na tom, že v Česku už v současné době i bez ohledu na kauzu Altner nelze mluvit o rovných podmínkách politické soutěže. Nežijeme v prostředí, kde je politická soutěž zcela otevřená a rovná, jestliže předseda vládního hnutí ANO Andrej Babiš vlastní média, konstatoval Petr Fiala. Hnutí ANO disponuje zdroji, které se opírají o byznys Agrofertu, doplnil Bohuslav Sobotka.

Předseda ODS Fiala v té souvislosti poznamenal, že ČSSD uskutečňuje ve vládní koalici svůj volební program, který podle jeho názoru škodí České republice, za cenu, že umožňuje uskutečňovat byznysové zájmy Andreje Babiše. Má proto obavu, aby sociální demokracie nedala také v případě návrhu svého poslance Jana Chvojky na omezení podnikání členů vlády nakonec přednost zachování koalice s Babišem, jako se to stalo v případě zákona o státních zakázkách nebo při projednávání Babišovy kauzy Čapí hnízdo v Poslanecké sněmovně. „Mám pochybnosti o tom, že ČSSD nebude ovlivněna obavami o rozpad vládní koalice,“ prohlásil Fiala.

Tyto obavy se Sobotka snažil rozptýlit, když přislíbil, že ČSSD je připravena Chvojkův zákon podpořit. Podle něj se nejedná o žádný lex Babiš, protože na české scéně jsou i další politici vlastnící velké firmy. Sobotka v té souvislosti zmínil senátora Iva Valentu, který je majitelem loterijní společnosti Synot. „Zákon nemůže působit zpětně, bude se týkat nově zvolených ministrů,“ připomněl také Sobotka.

ODS podle svého předsedy Fialy podporuje Chvojkův návrh v tom, že politik ve vládě nesmí vlastnit média a jeho firmy se nesmí účastnit veřejných zakázek. Rozšířil by jej ještě o to, aby firmy ministrů nesměly využívat investiční pobídky a čerpat nenárokové dotace. ODS ale na druhou stranu nesouhlasí s tím, aby politici obecně nemohli vlastnit firmy či podíly ve firmách, protože by to bylo v rozporu s ústavně zaručenou svobodou vlastnictví.

Růst platů ve veřejném sektoru. Ale podle jakého klíče?

ČSSD navrhne koaličním partnerům, aby se tarifní platy pracovníků ve školství a zdravotnictví v příštím roce zvýšily o deset procent a platy ostatních zaměstnanců veřejného sektoru o pět procent. O růstu platů chce Sobotka jednat v rámci debaty o aktualizaci takzvaného konvergenčního programu. Valorizaci chce hradit z vyššího výběru daní a s ohledem na současný růst ekonomiky.

ODS má k plošnému zvyšování platů státních zaměstnanců výhrady. Fiala pokládá za potřebné motivačně zvýšit především nadtarifní složky mzdy, aby mohli být náležitě oceněni například kvalitní učitelé nebo ředitelé škol.

Zvyšovat také nadtarifní složky platu kvůli možnosti „odměnit ty výkonné“ označil za rozumné i Sobotka. V případě zdravotnictví to ale podle něj až tak použít nelze. „Pokud bychom ve zdravotnictví nezvýšili základní tarif, tak se obávám, že ty peníze prostě k těm zdravotním sestrám nedoputují,“ řekl premiér.

Podle Fialy má zásadní kroky v mzdové a důchodové oblasti schvalovat parlament, nikoli vláda. Předseda ODS také připomněl, že současná vláda komplikuje život malým a středním podnikatelům, jimž brání ve vytváření nových pracovních míst. Čtyřprocentní růst ekonomiky nebude trvat věčně a malí a střední podnikatelé jsou jejím motorem, zdůraznil Fiala.

Sobotka nevylučuje žalobu na uprchlické kvóty

Sobotka nevyloučil, že Česká republika by se zavedení trvalého mechanismu přerozdělování migrantů mezi státy EU bránila žalobou. Doufá ale, že Česku se ve spolupráci s ostatními zeměmi podaří schválení trvalých kvót zabránit. Kdyby se jim však zabránit nepodařilo, nevylučuje žádnou možnost dalších kroků.

K tomu, aby se vláda k žalobě připojila, Fiala premiéra opakovaně vyzval. „Musíme se připojit k té žalobě, jinak to špatně dopadne,“ prohlásil předseda ODS.

Proti mechanismu na trvalé přerozdělování migrantů by podle Sobotky měla vzniknout širší koalice než jen na půdorysu visegrádské skupiny. Jednoznačně se proti trvalému přerozdělovacímu mechanismu staví například i Francie, uvedl Sobotka. Česko bude podle něj usilovat o to, aby se o této věci jednalo v Evropské radě, kde hlavy států a vlád přijímají rozhodnutí jednomyslně, a nikoli v ministerské Radě EU, kde se používá většinové hlasování.

Proti trvalému přerozdělování hodlá premiér argumentovat i problémy, které jsou v Česku s projektem přesídlení křesťanských uprchlíků z Iráku, z nichž se část rozhodla Česko opustit. „Dopadlo to podle starého českého přísloví: ‚Za dobrotu na žebrotu‘,“ podotkl Sobotka. Uprchlíci si podle něj hledají zemi s nejvýhodnějšími životními podmínkami nebo stát, kde mají příbuzné. „Proti tomu postavit systém relokací, to prostě nebude funkční,“ dodal premiér.