Záběry plačících dětí odtržených od rodičů, případně později v klecích z pletiva v záchytných centrech ve Spojených státech obletěly celý svět. Staly se symbolem bezcitnosti Trumpovy administrativy, která nakonec podlehla tlaku a sám prezident tak podepsal exekutivní nařízení, které má rozdělování rodin ukončit. Konec této kruté praxe s pochybným účinkem je potřeba přivítat. Celý problém je ale jako obvykle trochu složitější. Jistě lze říci jedinou věc: Trump prohrál.

Předně nám tento případ ukazuje, jak velkou moc mají obrázky a jak málo zajímají lidi na obou stranách barikády kontext a fakta. Jeden z prvních obrázků, který obletěl sociální sítě, ukazoval děti spící na žíněnkách v kleci z pletiva. Téměř okamžitě vzbudil ohromné pobouření a většina uživatelů se začala rozohňovat nad tím, jak zlý Trump zavírá děti do klecí. Mělo to jen jeden drobný háček. Obrázek pocházel už z roku 2014, kdy byl prezidentem ještě Obama. To zase neopomněli zdůraznit zastánci tvrdé linie v ochraně hranic, zato ale cudně zamlčeli, že se nejednalo o děti oddělené od rodičů, ale děti zadržené bez doprovodu. Lepší ilustraci toho, jak vadným způsobem se vede veřejná debata v USA, ale nejen tam, aby pohledal.

Přestali jsme totiž být schopni hodnotit kontext, díky čemuž skáčeme na špek manipulátorům. Je to asi, jako bychom celou druhou světovou válku interpretovali pomocí dvou obrázků. Na jednom by němečtí vojáci popravovali odbojáře a druhý by byl z popravy K. H. Franka. Bez znalosti kontextu by v nás starý, nešťastně, ale přesto vlastně důstojně působící muž jistě mohl vyvolat soucit. Bez kontextu bychom těžko poznali, kdo je, řečeno s Limonádovým Joem, padouch a kdo hrdina. Přesně k tomu došlo v tomto případě.

I když mohou Trumpovi obhájci naprosto oprávněně tvrdit, že podobné scény na hranicích se odehrávaly i dříve, těžko to může zastřít skutečnost, že politika vlády se změnila. Jistě, k zadržování dětí bez rodičů v mizerných podmínkách docházelo i před tím. Šlo ale ve velké většině o děti, které hranici překročily bez rodičů. Ani samotné odebírání dětí nezačalo až s Trumpem, ale nově nastavená pravidla vedla k tomu, že se jejich počet raketově zvýšil. Během Obamovy administrativy totiž byly rodičům z důvodu stíhání odebrány děti jen v tom případě, kdy krom samotného nelegálního přechodu hranic provedli i něco jiného, například třeba pašovali drogy. Ministerstvo spravedlnosti vedené Jeffem Sessionsem ale rozhodlo, že jelikož nelegální překročení hranic je samo o sobě stíhatelný trestný čin, budou se děti odebírat všem bez rozdílu.

Jako důvod pro toto rozhodnutí byla udávána snaha o udržení vymahatelnosti práva. Na papíře šlo o to, aby rodiče malých dětí byli stíhání za překročení hranice jako kdokoliv jiný. Tento argument ale obstojí jen částečně. Jejich stíhání a vyhošťování totiž probíhalo i před tím, jen byla rodina zadržována pohromadě. Mnohem blíže pravdě bude výměna mezi moderátorkou Fox News Laurou Ingraham a ministrem spravedlnosti Jeffem Sessionsem. Když se ho zeptala, zda má nová politika odradit lidi od nelegálního překračování hranic, v podstatě to uznal.

Dalším cílem, byť možná původně nezamýšleným, mohla být snaha vyměnit uvolnění pravidel pro zadržování dětí za finance na stavbu slíbené pohraniční zdi. Tomu by napovídal fakt, že Trump celou dobu tvrdil, že jeho administrativa jen dodržuje zákony, které musí změnit Kongres. Když se pak chvíli zdálo, že by mohl být schválen zákon, který by oddělování dětí od rodičů zapovídal, Trump ústy své mluvčí prohlásil, že jej vetuje, pokud nebude obsahovat příslib peněz na ostrahu hranic, přeloženo – jím slíbenou zeď.

Nakonec však prezident kapituloval, a přestože celou dobu tvrdil, že on sám nic změnit nemůže, onu ostudnou politiku změnil. Přispěl k tomu tlak ostatních republikánů, z nichž někteří se bojí o svá křesla, která budou už v listopadu obhajovat. Záměrně krutá politika totiž měla podporu jen ani ne třetiny Američanů. Soudě podle posledních veřejných vystoupení prezidenta, kdy zdůrazňoval utrpení rodin amerických občanů zabitých nelegálními imigranty, však boj o veřejné mínění ještě zdaleka nekončí. Tak, jako v případě obrázku dětí v klecích, bychom ale neměli zapomínat na kontext. Ten v tomto případě poskytuje studie amerického konzervativního Cato Institute, která dokládá, že komunity s vyšším počtem nelegálních přistěhovalců netrpí větší kriminalitou.