Ženský a mužský mozek se liší, ale ne výhradně kvůli biologickým důvodům, říká neurobioložka Gina Ripponová. Mozek totiž podle ní ovlivňují venkovní faktory, ke kterým patří také společenské normy, stereotypy a genderové nerovnosti. Tím se potom tvoří rozdíly v mozku mužů a žen.
Britská neurobioložka Gina Ripponová je kritičkou zneužívání neurovědeckého výzkumu ke zkreslování chápání mozku a k podpoře genderových stereotypů. Ve své knize The Gendered Brain zpochybňuje myšlenku, že existují „mužské a ženské mozky“. V pondělí na toto téma vystoupila na Fóru rovnosti žen a mužů, které pořádá Úřad vlády a jeho odbor rovnosti.
Na rozdíly ve stavbě mozku mezi muži a ženami už proběhla řada výzkumů. Podle Ripponové ale existuje jen málo – nebo žádné – konzistentních a přesvědčivých důkazů, že jakékoli nalezené rozdíly v mozku lze přičíst výhradně biologickému pohlaví.
Mozek je ovlivněn ve velkém množství tím, co se děje „venku“, upozornila, například společenskými pravidly a osobními zážitky. Mozek jednoduše interaguje s venkovním světem a podle toho se mění. Genderové nerovnosti ve společnosti se proto odráží i v jeho struktuře.
Její tvrzení podporuje i studie Oxfordské univerzity z loňského roku, podle které vykazuje mužský a ženský mozek největší rozdíly v zemích, kde je nejvyšší genderová nerovnost. V zemích, které vykazují vyšší genderovou rovnost, neukazují naopak mozky žádné rozdíly. Autoři studie mají za to, že za to může chronický stres na ženský mozek, jejž zapříčiňuje právě nerovné postavení.
Světové ekonomické fórum každoročně sestavuje žebříček genderové nerovnosti v jednotlivých zemích světa. Nejlépe je na tom v tomto ohledu Island, který se na prvním místě umisťuje už půldruhé dekády. Následuje Finsko, Norsko, Nový Zéland a Švédsko. Česko se v hodnocení míry nerovností nachází na chvostu evropských zemí, v posledním žebříčku ho předstihlo i Maďarsko. Celosvětově obsadilo 104. místo.