Sjezdy politických stran jsou odjakživa svátkem vnitrostranické demokracie. Ten nadcházející České strany sociálně demokratické se s největší pravděpodobností odloží. Původně byl plánovaný na leden, ale politické grémium ČSSD ho chce kvůli epidemii koronaviru přesunout na březen či duben. Pro sociální demokracii přitom půjde o zásadní událost. Zvolí si zde totiž nové vedení, které partaj povede do sněmovních voleb příští rok na podzim, a tím rozhodne o její budoucnosti na několik let dopředu.

Politické grémium, které je nejužším vedením strany, má partajnímu předsednictvu navrhnout odložení termínu konání sjezdu, a to kvůli tomu, jak se pro ČTK vyjádřila tisková mluvčí ČSSD Eva Gregorová, že pro grémium je „prioritní prezenční forma stranického sjezdu“. Podle Gregorové plánovaný lednový termín považují v současné epidemiologické situaci za nerealizovatelný.

Ať už je to jakkoli pochopitelné, zřejmě se tím odsouvá důležité rozhodnutí, které ovlivní sociální demokracii na mnoho let dopředu. Asi žádný sjezd ČSSD za několik uplynulých desetiletí nebyl v tomto smyslu tak klíčový. Zpětně to může být docela dobře tak, že se bude hovořit o tom, že to byl poslední sjezd sociálnědemokratické partaje před tím, než opustila poslaneckou sněmovnu, a že šlo o poslední příležitost, jak tomu zabránit.

Těžko říct, jestli tomu tak je, nebo ne. Ve skutečnosti je už spíše pozdě, ale nějaká naděje možná ještě existuje. Tím, že se sjezd odloží, se ovšem dále zmenší. Čím blíže k volbám bude, tím samozřejmě bude klesat vůle měnit předsedu nebo se odhodlat k významnějším změnám v programové oblasti, v prezentaci strany navenek nebo v tom, na co klade největší důraz.

Přicházející a odcházející

Aktuálně sociální demokraty vede tandem předsedy Jana Hamáčka a statutárního místopředsedy Romana Onderky. Mezi řadové místopředsedy pak patří ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček, poslanec a předseda zahraničního výboru dolní komory Ondřej Veselý a starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda.

Už teď víme, že minimálně dva straničtí místopředsedové se o funkci ve vedení partaje nadále ucházet nebudou. Tomáš Petříček to oznámil již před časem. Také Michal Šmarda uvedl, že když nebude zvolen do horní komory parlamentu, což nebyl, vzdá se další kandidatury na post místopředsedy sociální demokracie.

Významné by bylo, kdyby se do vedení strany, alespoň na místo řadového místopředsedy, vrátil hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, tedy jediný hejtman, na kterého sociální demokracie po letošních krajských volbách dosáhla, a který už v minulosti místopředsedou partaje jednou byl.

Červený svetr jako jistota

Netolický sice hovoří o změnách, které by podle něj sociální demokracii prospěly (nový název, otevření strany kandidátům zvenčí, spojenectví se Zelenými či regionálními uskupeními, důraz na moderní témata…), otázka však je, zda bude mít chuť a odhodlání se tímto směrem angažovat přímo ve vedení ČSSD, a to zvlášť v situaci odloženého sjezdu, kdy by následně na realizaci veškerých důležitých změn před volbami zbývalo už jen velmi málo času.

Dále čtěte

Podle Hamáčka jsou státní finance dlouhodobě neudržitelné. Nabízí jednoduché řešení – zvýšit daně

Vláda v pondělí odsouhlasila návrh státního rozpočtu se schodkem 320 miliard korun na příští rok. Letošní schodek by měl být…

Po neúspěchu sociálních demokratů v říjnových krajských a senátních volbách by bylo samozřejmě logické, kdyby přistoupili k nějakým razantnějším změnám. Zatím to však vypadá, že se zuby nehty drží Jana Hamáčka jako své jediné jistoty v obavách, že bez něj a jeho červeného svetru by na tom byli ještě hůř.

Stačí se podívat například na volební průzkumy agentury Kantar CZ, v nichž se sociální demokracie dlouhodobě drží kolem pěti procent a v tom posledním měla dokonce jen pouhá čtyři procenta, aby bylo jasné, že to je smyšlenka, kterou se snaží hlásat hlavně sám předseda Hamáček a bývalý jihomoravský hejtman Michal Hašek. Ten byl volebním manažerem ČSSD v krajských volbách a Jan Hamáček by ho chtěl angažovat i nadále.

Odklad lednového sjezdu tak zřejmě napomůže tomu, že se sociálnědemokratická strana bude dál ubírat v kolejích, které vedou k její politické marginalizaci. Jestli se z ní někdy vyhrabe, případně za jakých okolností a v jaké kondici, to už bude záležitost následujících let.