Ústavní soud se zabýval pochybnostmi o tom, zda takzvaný lex Babiš je, anebo není v souladu s ústavním pořádkem. Návrhy prezidenta Miloše Zemana a skupiny poslanců na zrušení části zákona o střetu zájmů ale neprošly a ÚS rozhodl jasně: Zákon o střetu zájmů je v souladu s Ústavou ČR a soud požadované změny zamítl, oznámil předseda ÚS Pavel Rychetský.

Co to znamená? Ústavní soud jasně konstatoval, že zákon platí. Soud zamítl snahu některé části zákona zrušit, jak to požadoval prezident i poslanci. Rozhodnutí ale může mít i další důsledky.

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

Europoslanec Tomáš Zdechovský pro deník FORUM 24 uvedl, že rozhodnutí Ústavního soudu je důležitým signálem i pro Evropskou unii. „Je jasné, že ÚS vyslal jasný vzkaz prezidentovi i premiérovi, že člen vlády je povinen respektovat zpřísněná pravidla střetu zájmů a že tento zákonný rámec je v souladu s Ústavou. Je zřejmé, že premier nesmí vlastnit, ani ovládat přes svěřenské fondy své podniky a měl by je prodat, nebo odejít z exekutivní funkce. Rozhodnutí ÚS je také jasný signál do Evropské unie, protože Evropská komise rozhodla, že Andrej Babiš je podle informací novinářů ve střetu zájmů právě i s odkazem na český zákon.“

Zákon přezdívaný lex Babiš zakazuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Novela postihla zejména podnikání tehdejšího vicepremiéra, dnešního předsedy vlády Andreje Babiše (ANO). Kvůli nové právní úpravě převedl své firmy Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.

Prezidentův návrh z února 2017 označoval kritizovaná ustanovení za nepřiměřená, případně rovnou neúčinná. „Pokud jde o princip vhodnosti, je schopnost této právní úpravy dosáhnout zamýšleného cíle, respektive ho neminout, v podstatě nulová (…),“ stálo v návrhu. Zeman zdůrazňoval, že lidé mají mít rovný přístup k voleným funkcím, ovšem členové vlády si nyní v podstatě musí vybrat: politika, nebo podnikání.

Podle dalšího podání z března 2017, které podepsalo 41 poslanců ANO a tři z hnutí Úsvit, zákon nepřiměřeně zasahuje do vlastnických práv členů vlády a omezuje jejich právo podnikat, a to nepředvídatelně, během výkonu funkce. Nic z toho ale Ústavní soud neuznal.