Česká veřejnost je opět ve varu. Lidé masově šíří zprávu o úterní demonstraci na Václavském náměstí a z mnoha měst z celé země se vypravují do Prahy skupiny protestujících občanů. Je to jasná odpověď na skutečnost, že předseda vlády je znovu trestně stíhaný pro dotační podvod a navíc auditoři Evropské komise potvrdili, že se Andrej Babiš nachází ve střetu zájmů a přihrává svým firmám veřejné dotace.
Ostuda České republiky je ovšem mnohem větší, než jak to vypadá z většiny domácích médií. Ve výborech Evropského parlamentu probíhá debata o nepřijatelnosti Babišovy účasti na zasedání Evropské rady, kde budou šéfové vlád členských zemí projednávat unijní rozpočet a přitom projednají i téma dotací. Když Babiš zasedne k tomuto jednání, tak všichni ostatní státníci členských zemí budou vědět, že tam nemá co dělat, protože si tam vlastně odhlasuje peníze do své vlastní kapsy.
Informace o výsledcích auditu dále vyvolaly i přípravu mise Evropského parlamentu do České republiky. Skupina europoslanců bude získávat na návrh piráta Mikuláše Peksy u českých úřadů informace o Babišově vlivu na dotace pro Agrofert a obecně o dodržování pravidel pro poskytování dotací. Jiným slovy jde o zahanbující ostudu České republiky před zástupci z partnerských zemí.
O tom, že Babiš soustavně překračuje pravidla hry, nepochybuje v Česku už nikdo, komu fanatická láska k Babišovi či k Zemanovi nezpůsobila zatmění mozku. Objevují se ale polemické hlasy, že si stejně Andrej Babiš bude i nadále dělat, co chce, a tudíž demonstrace nemají smysl. Je to nezodpovědné. Občanská aktivita v uplynulém roce silně změnila atmosféru v zemi a Babiš je citelně slabší ve své snaze co nejvíce ovládat českou společnost. A čím silnější protesty jsou, tím je na tom jeho mocenská kamarila – včetně jeho takzvaných novinářů – hůř.
Průběh auditu premiérova konfliktu zájmů přitom ukázal, že státní úředníci v děsivé míře slouží privátní osobě Andreje Babiše, a nikoli veřejnosti a státu. Skandální je zejména chování ministryně Kláry Dostálové, která by nejradši celý evropský audit shodila ze stolu a záměrně zaměňuje Babišovy soukromé zájmy za zájem České republiky.
Týdeník Respekt navíc odhalil, že státní tajemník na ministerstvu zemědělství Jan Sixta vydal písemný pokyn úřadům a firmám, jež rezortu podléhají, aby vycházely Agrofertu Andreje Babiše vstříc. Sixta jmenovitě uvedl, že se Agrofert může dál účastnit soutěží o veřejné peníze a že omezení vyplývající ze zákona o střetu zájmů se ho po vyčlenění do svěřenských fondů netýkají. Přitom musel dobře vědět již z předběžné zprávy auditorů, že jsou svěřenské fondy jenom průhlednou kličkou, jak obejít zákony, aby Babišovy firmy mohly veřejné prostředky čerpat. Jan Sixta je přitom letitý blízký Babišův spolupracovník. Skrze takové lidi, jako je Dostálová a Sixta, si Babiš privatizuje stát.
Demonstrace mají smysl v tom, že veřejnost ukazuje, že o takových skandálních praktikách, jež narušují právní stát, dobře ví. Komplicové a kolaboranti Andreje Babiše se jednou budou muset za své služby oligarchovi zodpovídat.
Demonstrace mají také velký smysl v tom, že ukazují světu naši snahu si vyřešit náš problém. Ukazují, že tu vedeme zápas o podobu státu, o demokracii a že chceme žít ve slušné zemi.
Demonstrace také pomáhají překreslit politickou mapu. Mobilizují demokratické síly a vytvářejí tlak na to, aby se spojily a pracovaly společně na odstranění nadvlády buranokracie, kariéristů z hnutí ANO a komunistů. Tím přispívají nepřímo i k obraně země před ruskou propagandou, která se právě s těmito silami spikla proti polistopadové demokracii.
Demonstrace mají smysl a je velice důležité, abychom nepolevovali.