Přidělování dotací na výměnu starých kotlů provází vážný skandál. V Jihočeském kraji ovládli žádosti o dotace podvodníci s pomocí počítačových programů. Nestalo se to poprvé. Stát selhal, kauza je fiaskem jeho dotační politiky. Může být ale někdo překvapen?
Kotlíkové dotace, tedy lákavé příspěvky státu na výměnu nevyhovujících kotlů na uhlí za ekologičtější nízkoemisní vytápění, považuje ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) za vlajkovou loď svého rezortu. Slibuje, že se dostane na všechny zájemce. Není to jeho nápad, tento typ dotací se rozděloval domácnostem už před jeho nástupem do vlády. Teprve za jeho éry se však potýkají s reputačním problémem, který nemá obdoby: s masivními organizovanými podvody, jimž státní správa nedokáže čelit.
Brabec: Peněz je dost
Ministr Brabec koncem července ujišťoval veřejnost, že peněz na další vlny žádostí o kotlíkové dotace je dost, jelikož rozšířil program Nová zelená úsporám. „Díky tomu pokryjeme jednou a půl miliardou korun aktuální zájem o kotlíkové dotace v krajích, ve kterých je vysoká poptávka po výměnách nevyhovujících zdrojů tepla,“ přislíbil.
Dotace dosahují u drahých tepelných čerpadel či kotlů na biomasu až 80 procent nákladů, přičemž maximální dosažitelná částka je 127 tisíc korun. Pořízení běžnějšího plynového kondenzačního kotle vyjde na několik desítek tisíc, dotace jsou v těchto případech nižší, ale přesto je o ně enormní zájem.
Projekt funguje tak, že buď si zájemci vystáli dlouhou frontu, nebo v jiném aranžmá pošlou elektronickou žádost o dotaci na krajský úřad v uvedený den. Jenže dosavadní zkušenosti hovoří o tom, že existuje až dvojnásobný převis poptávky, takže uspějí ti nejrychlejší.
Dotační roboti v akci
O tom, jak program Nová zelená úsporám funguje v současnosti, informoval server iDnes (30. 9. 2019). Přidělování dotací v Jihočeském kraji ovládla skupina kšeftařů, která většinu žadatelů dokázala předběhnout pomocí speciálně vyvinutých počítačových programů, tzv. robotů. Bezprostředně po spuštění začaly v několika sekundách hromadně odesílat žádosti na web úřadu, který rozdával 302 milionů korun.
Došlo tak ke kalamitní situaci, kdy příjem žádostí pomocí jednoduchého formuláře zahájený v šest hodin ráno zkolaboval, a tisíce zájemců zůstaly bez šance. Krajský úřad zůstal tři hodiny nedostupný a nikdo nevěděl, co se děje. Až krátce před devátou hodinou na Facebooku uveřejnil, proč je web mimo provoz.
„Potíže způsobil enormní zájem žadatelů a využití robotů a jiných programovatelných aplikací,“ vysvětlili úředníci. Ovšem mezitím do systému rychle naběhly žádosti, přesahující rozdělovanou částku. Například ze stejné adresy počítače v několika sekundách dorazily desítky různých žádostí, z jiného zase v pár sekundách pětkrát ta samá. Je tedy zjevné, že se na dotační programy přisáli podvodníci, kteří je umějí ovládnout přes počítačové technologie, a narušují tím rovný přístup pro všechny žadatele.
380 milionů za 54 sekund
Na čerstvé blamáži jihočeského úřadu je nejsmutnější, že zdaleka nejde o první případ. Podobným způsobem bylo ve Středočeském kraji letos v červnu rozebráno během dvou minut 515 milionů korun a v květnu „rozdělil“ Moravskoslezský kraj 380 milionů za neuvěřitelných 54 sekund. To je normální?
Jedná se tedy o zavedený byznys, na který nedokáže státní správa adekvátně reagovat. Tyto služby jsou přitom nabízeny veřejně. „Klasici“, kteří nabízejí zpracování, vyplnění a ruční odeslání žádosti o dotaci, jsou vytlačeni efektivnějšími dravci. Žádosti do systému za ně nahraje jednoduchý robot, který to zvládne za zlomek sekundy.
„Bude vás to stát 10 procent z částky, kterou dostanete. Garantuji stoprocentní jistotu, máme na to algoritmy,“ vypráví serveru iDnes jeden z podnikavců. Aby svoje slova dokázal, vyjmenovává kraje, kde už takto o peníze pro klienty úspěšně požádal.
Žádosti by se měly zrušit
Krajský úřad se dostal pod palbu kritiky, že si nedokázal dostatečně zabezpečit webovou stránku. Opozice požaduje okamžité vysvětlení a vyzývá vedení kraje v čele s hejtmankou Ivanou Stráskou (ČSSD), aby příjem dotací zrušilo, pokud měl někdo díky použití robotů větší šanci než jiný.
Ministr Brabec zatím mlčí a jeho mluvčí Petra Roubíčková odkazuje řešení problému na Jihočeský kraj. „Nechávají si zpracovat analýzu, k čemu a proč došlo, kterou si vyžádáme. Mluvit o zrušení žádostí je zatím předčasné,“ řekla deníku FORUM 24. Jihočeský úřad se navíc brání, že pro zrušení „nekalé soutěže“ musí být zákonné důvody.
Švindl se žádostmi není jediný problém, jak se kolem rozdělování kotlíkových dotací podvádí. Pokud chce o ni zájemce požádat, musí mít v domě starý kotel, který zamořuje okolí. I s těmi se obchoduje přes internet, kde jsou nabízeny přes inzerát.
„Využitelný na kotlíkové dotace pro ty, kdo nemají vlastní starý kotel, bez kterého dotaci nedostanete,“ píše se v jednom z nich. Cena: 15 tisíc korun. Někomu se to jistě vyplatí. Nikoli však státní pokladně, která nedisponuje ničím jiným, než penězi daňových poplatníků.
A to ani není jasné, jak chce vláda řešit domácnosti, které nestihnou vyměnit nevyhovující kotle s ručním přikládáním do září 2022, odkdy budou hrozit pokuty až 50 tisíc korun. Dosud jich je v provozu 300 tisíc. S dotacemi se podvádí, jejich celkový objem vystačí tak na třetinu kotlů, a ne každý si může dovolit připlatit za pořízení nového kotle. Zvláště na venkově, kde není dostupný levnější plyn. Zkrátka pokročilý absurdistán.
Podvádět je normální?
Úředníci Jihočeského kraje se po počáteční defenzivě a omluvě brání, že nijak nepochybili a IT systém měl údajně dostatečnou ochranu. Najednou prý ani není jisté, zda ho napadli roboti. Nepřipomíná to něco?
Kotlíková aféra názorně ukazuje, že stát nechrání své občany a nedává jim rovné šance. Naopak, příklady „shora“ táhnou. Pokud jsou rezorty Babišovy vlády v podezření, že neoprávněně rozdělovaly dotace Agrofertu, stáhnou se do kruhové obrany. Hlásají, že je vše v naprostém pořádku, a ostře napadají kritiky.
Nebo ještě hůř. Pokud projdou podvody při žádostech o dotace v řádu desítek milionů korun předsedovi vlády, což konstatoval OLAF, proč by nemohly projít manipulace s dotacemi ve výši několika desítek tisíc?
Dále se potvrzuje, že dotace pokřivují trh a jsou jen pro někoho, a proto je spravedlivější snížit daně všem. I na příkladu dotací „nižšího řádu“ se potom ukáže, jak stát plní svoje základní funkce, a zda naplňuje heslo „bude líp“. Jak vidno, jak pro koho.