Otázka vyslání mírových sil na Ukrajinu přijde na řadu, připustil pod podmínkou anonymity nejmenovaný konzervativní evropský poslanec. Domnívá se ale, že rozmístění podobných jednotek na Ukrajině se bude projednávat až po válce. V Evropě ovšem zaznívají i daleko radikálnější hlasy, a to zejména s ohledem na možný vstup Severní Koreje do války.

Nejmenovaný europoslanec dal zmíněnou informaci serveru Politico, ale jen poté, co mu byla poskytnuta anonymita. Politicko-analytický web si zároveň povšiml, že otázka Ukrajiny hrála během summitu unijních lídrů, k němuž došlo minulý týden v Bruselu, spíše druhé housle. Prioritním tématem všech zúčastněných stran měla být otázka migrace.

Dále čtěte

Česko a Západ nad propastí? Chcete-li pochopit problémy současného světa, kupte si naši novou knihu

Pořiďte si v našem e-shopu novou knihu Nad propastí. Česko a Západ v boji o svobodu a demokracii, kterou jako editor…

Ohledně možného vyslání evropských vojáků na Ukrajinu se podstatně radikálněji vyslovil litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis, podle kterého by se „myšlenka evropských bot na Ukrajině“ měla začít projednávat již ve chvíli, kdy se potvrdí přítomnost severokorejských vojáků na bojišti.

Připomněl v té souvislosti výroky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona z jara letošního roku, o nichž deník Forum 24 již informoval.

Myšlenku evropských mírových sil podpořil také Kenneth Weinstein, bývalý americký velvyslanec v Japonsku a nynější předseda konzervativního think-tanku Institut Hudson se sídlem ve Washingtonu.

Podle něj by případnou demilitarizovanou zónu vytvořenou mezi Ruskem a Ukrajinou měly střežit mírové síly EU, nikoli jednotky NATO či USA. Jak doplnil, ukázalo by to ochotu Evropanů „podstoupit vážná rizika, aby ochránili Ukrajinu“.

Polsko míří ke kormidlu

List Politico rovněž připomíná, že na poslední setkání amerického prezidenta Bidena s evropskými lídry nebylo pozváno Polsko, a to navzdory tomu, že se rychle stává největší vojenskou silou východní Evropy. (Biden se sešel s premiérem Velké Británie Starmerem, francouzským prezidentem Macronem a německým kancléřem Scholzem, pozn. red.)

Polsko navíc od ledna převezme evropské předsednictví z rukou Maďarska, pod jehož kuratelou se takřka zastavila jednání o dalším balíčku protiruských sankcí.

Dále čtěte

Štvou vás reklamy na webu FORUM 24? Tak pojďte číst bez nich!

Milí čtenáři, jak víte, deník FORUM 24 je nezávislý web, který si na sebe musí vydělat, protože jej nesponzoruje žádný…

Rovněž Ukrajina doufá, že se unie pod předsednictvím Polska stane aktivnější v otázkách ruské agrese. „Vkládáme velké naděje do polského předsednictví v radě,“ potvrdil listu ukrajinský zmocněnec pro sankce Vladyslav Vlasjuk.