KOMENTÁŘ / Tradiční konzervatismus staví na pilířích tradice, stability a respektu k osvědčeným hodnotám a institucím. Je to myšlenkový proud, který má kořeny v 19. století a snaží se chránit kulturní a historické dědictví. Opírá se o rodinné hodnoty, křesťansko-židovské tradice a stabilní společenské instituce. Ale jak chápat toto tradiční pojetí konzervatismu v souvislosti s tím, co v současnosti představuje ruský „konzervatismus“ – tedy nový ideologický směr, který cílí na pravý opak?
V roce 2011 Vladimir Putin začal svou třetí prezidentskou kampaň. Ruské propagandě zadal úkol, aby vytvořila novou ideologii a politickou strategii.
Tak vznikl ruský „konzervatismus“, který s původními konzervativními myšlenkami nemá v podstatě nic společného. Je účelově vytvořený Vladimirem Putinem a jeho propagandisty jako nástroj, který slouží jejich politickým a strategickým cílům.
Jeho podstata není v nějakém pozitivním politickém programu a vizi, ale v negativním vymezování se vůči skutečným i domnělým nepřátelům, tedy hlavně vůči „degenerovanému Západu“.
V Putinově „konzervatismu“ neexistuje pozitivní program. Místo toho se zaměřuje na relativizaci základů západní demokratické společnosti, což odvádí pozornost od společenských, politických a ekonomických problémů v Rusku. Cílem je, aby se Rusové nezabývali problémy, jako jsou chudoba nebo absence svobody, a místo toho podporovali autokratický způsob řízení země pod hrozbou „morálně zkaženého“ nepřítele na Západě i uvnitř vlastní společnosti.
Ruské vládnoucí elity ani běžná populace se deklarovanými konzervativními hodnotami neřídí. Mluví o tradičních rodinných hodnotách, ale ty neodpovídají tomu, jak lidé v Rusku žijí. Je to země s alarmujícím výskytem alkoholismu, domácího násilí, nákazy HIV a dalších sociálních problémů. Ruská smetánka žije okázalým životem na jachtách v Itálii a nakupuje luxusní zboží módních značek „prohnilého“ Západu. Své děti dokonce na „zkažený“ Západ posílají studovat a pracovat.
Ruský režim krom vystrašení vlastních obyvatel cíli na destabilizaci a oslabení společenské soudržnosti svých protivníků – tedy i nás v České republice. Kremelská „konzervativní“ ideologie má oslovit takzvanou „mlčící většinu“. Tedy „průměrné“ občany EU, kteří jsou (podle názoru kremelských expertů) zklamáni evropským projektem a jsou stále kritičtější vůči vlastním elitám a propagovaným postmoderním hodnotám. Základními emocemi, se kterými pracuje, jsou tedy nespokojenost a strach.
Konečným cílem je navodit nespokojenost obyvatel nejen v postsovětských zemích se stávajícím demokratickým režimem a spojit tyto země pod ruské vedení, tedy vytvoření nového „ruského světa“. Svědčí o tom i propagandistické zdůvodňování invaze na Ukrajinu. V Evropě plíživě narůstá vliv extremismu a nespokojenost s demokracií, což může naznačovat, že se Rusku jeho cíl daří plnit.
Zatímco tradiční pojetí konzervatismu hledá pozitivní uspořádání společnosti založené na sdílených hodnotách, demokracii a stabilitě společnosti, nový Putinův „konzervatismus“ naopak cílí na změnu společenského řádu, autokracii a relativizaci hodnot a institucí, na nichž stojí naše evropská společnost. Více než sto let starý myšlenkový proud tedy obrací úplně naruby.
Je důležité, aby svět porozuměl rozdílu mezi skutečnými konzervativními hodnotami a jejich ruskou karikaturou. Teprve pokud nebezpečí porozumíme, dokážeme se mu ubránit.
Autorem je místopředseda poslanecké sněmovny za KDU-ČSL.