Ministerstvo financí zveřejnilo minulý víkend návrh státního rozpočtu pro příští rok. V reakci na to se zvedla vlna kritiky, že některé rezorty nedostanou tolik, kolik by chtěly. Týká se to i ministerstva školství, jehož rozpočet má meziročně vzrůst, zároveň také zahrnuje navýšení platů učitelů na úroveň 130 procent průměrné mzdy. S návrhem ale nesouhlasí ministr Mikuláš Bek (STAN), školské odbory ani některé školské organizace.

Rozpočet ministerstva školství by se měl podle návrhu ministerstva financí (MF) v příštím roce zvýšit na 287 miliard korun. Letos pracuje rezort s výdaji asi 273 miliard korun i se započtením čtyř miliard, o které se navýšil loni schválený rozpočet, který měl činit asi 269 miliard. Podle MF navržený rozpočet školství zahrnuje peníze na navýšení platů učitelů na úroveň 130 procent průměrné mzdy. 

Ministr Bek k návrhu uvedl, že ho vnímá jako další krok v procesu přípravy rozpočtu, o němž bude vláda v září dále jednat. „Vedle pokrytí všech mandatorních výdajů budu usilovat o zajištění prostředků pro adekvátní počet nepedagogických pracovníků a o další posílení rozpočtu veřejných vysokých škol, kam míří populačně silné ročníky,“ napsal na sociální síti X. Pro Deník N potom řekl, že by pro rozpočet v této podobě nehlasoval.

Dále čtěte

Havel z TOP 09: Na školách často sklouzáváme k akademismu. Větný rozbor děti tolik nepotřebují

ROZHOVOR / Výdaje na školství nevnímám jako projedené peníze, ale jako investici do budoucnosti, říká místopředseda TOP…

Analytička Kateřina Konrádová z organizace Učitel naživo na dotaz deníku FORUM 24 řekla, že návrhem vláda neplní závazek z programového prohlášení, kde slibuje, že bude do vzdělávání investovat z veřejných financí v poměru k HDP minimálně tolik, aby to odpovídalo úrovni průměru zemí OECD.

„Poslední dostupná data ukazují, že nejblíže jsme se podílem vzhledem k HDP průměru zemí OECD přiblížili v roce 2020, ačkoliv i tehdy bylo české školství podfinancované o 0,5 procenta HDP oproti průměru těchto zemí. Kdybychom slevili z ambicióznějšího cíle z programového prohlášení a rozhodli se pouze zachovat podíl z roku 2020, musel by rozpočet pro rok 2025 narůst o cca 32 miliard Kč, jak ukazuje analýza PAQ Research,“ upozornila s tím, že je potřeba investovat především do oblastí s největším dopadem na výsledky, jako jsou konkurenceschopné platy pedagogických pracovníků, podpůrné a specializované pedagogické pozice ve školách nebo profesionalizace ředitelské a učitelské profese.

Sociolog a ředitel organizace Učitel naživo Martin Kozla uvedl, že českému školství škodí každoročně se snižující objem peněz, ale také nepředvídatelnost.

Dále čtěte

Šikana se v různé míře vyskytuje na všech školách. Je důležité před ní nezavírat oči, říkají experti

Počet zaznamenaných případů šikany ve školách v posledních letech vzrostl. Problémy s šikanou se podle České školní inspekce v posledních třech letech objevily…

„Naplnění vládních závazků nejen vůči učitelům nemusí být jen ve znamení bezbřehého přelévání peněz ze státního rozpočtu. Jak ukazuje nová studie PAQ Research, přestože se nevyhneme potřebě navýšení peněz ze státní kasy, pomocí reforem lze hledat úspory i uvnitř školského rezortu. Nesmí to být ale na úkor snižování úvazků zaměstnanců škol, krácením jejich platů nebo nekoncepční prací v podobě zavedení a následného osekání třeba PHmaxů,“ upozornil.

Podobně to vidí i nezisková organizace EDUin, podle které návrh nepokrývá aktuální potřeby rezortu. Neodpovídá ani závazku vlády v programovém prohlášení. Upozornila, že ministerstvo financí navíc v kapitole školství pro další roky ve střednědobém výhledu „kopíruje stará, naprosto nedostačující data“.

„Jde o čistě virtuální předstírání líbivých čísel, aby to dobře vyšlo, takže pokud nezačneme používat objektivní čísla, tomuto trapnému handrkování se nevyhneme ani v letech budoucích,“ uvedl programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký.

O návrhu rozpočtu pro příští rok má vláda podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) jednat ve středu 25. září. Poslanecké sněmovně jej musí předložit do konce měsíce.