Vláda předvádí kolem schvalování státního rozpočtu nezodpovědnou frašku. Návrh stojí na virtuálních číslech, provází ho rozkol kvůli daňovým změnám a vládní koalice se tváří, jako by se nechumelilo. Hamáček znovu vyhrožuje, že nepůjde Babišovi na ruku, ale nakonec to dopadne jako vždycky.

Dále čtěte

Zeman, Babiš, Hamáček a protimafiánské operace na Slovensku. Co mají společného?

Na Slovensku probíhají rozsáhlé policejní operace zaměřené na kriminální vazby policistů, justice, státní správy a vlivných oligarchů. Do korupčních kauz…

Poslanecká sněmovna začne projednávat státní rozpočet na rok 2021. Ministryně financí Alena Schillerová předložila návrh se schodkem 320 miliard korun porušující všechna dosavadní tabu schvalování tohoto klíčového zákona. Rozpočtové ukazatele stojí na vodě a nezahrnují dopady projednávaného daňového balíčku ve výši až 100 miliard korun, na kterých není koaliční shoda.

Jak je to se státním dluhem?

I bez započítání případného zrušení superhrubé mzdy, absurdně prosazovaného poslaneckými iniciativami šéfů obou vládních stran ve dvou verzích, stoupne příští rok zadlužení země na nejvyšší polistopadovou úroveň nejen v absolutní hodnotě, ale i v podílu na hrubém domácím produktu (HDP).

Premiér Babiš se neustále vymezuje vůči pravicové opozici, jak zadlužovala zemi. To je nutné zasadit do celkového kontextu. V roce 2008, v době nástupu pravicových vlád, dosahoval státní dluh 25 procent HDP. O rok později zasáhla celou Evropu ekonomická krize, kdy stoupalo zadlužení země až na 41 procent HDP v roce 2013. Tehdy se zastavilo.

Sobotkova vláda navázala v době počínajícího hospodářského růstu, z něhož koalice ANO a ČSSD těžily do loňského roku. Výkon podnikatelské sféry přispěl hlavní měrou k relativnímu poklesu státního dluhu na loňských 30 procent HDP.

Letošek znamená dramatický obrat. Babiš navrhuje po půlbilionovém schodku další skokový růst státního dluhu v příštím roce na zhruba 45 procent HDP. Premiérova mantra „rekordního“ zadlužování země současnou opozicí vezme definitivně za své během dvou let jeho vlády.

Nechceme rozbíjet koalici

V chaotické situaci, kdy vláda podcenila nástup druhé vlny koronaviru, dochází k nevídané anarchii i při projednávání státního rozpočtu. O tom svědčí i rozhovor Jana Hamáčka pro Právo, kde se vyjádřil i k mediálně borceným koaličním vztahům.

Po debaklu sociální demokracie v krajských a senátních volbách se Hamáček snaží měnit strategii. Přechází do otevřeného střetu s Andrejem Babišem. Podal alternativní „rozpočtově odpovědnější“ návrh na zrušení superhrubé mzdy. Odmítá výjimku vlastnictví svěřenských fondů v návrhu zákona o evidenci skutečných majitelů firem, vyvlékající premiéra ze střetu zájmů.

Toto opakované vymezování, postřehnutelné u Hamáčka v určitých periodách, opět nebude tak horké. Hned na úvodní dotaz, zda se sociální demokracie stále cítí součástí koalice a zda vydrží až do voleb, ujišťoval, že ano. „Samozřejmě se cítíme jako součást koalice. Rozhodně ji nechceme rozbíjet z malicherných důvodů.“

Já si nezačal

Předseda ČSSD odmítl „katastrofické scénáře“ o rozkladu vlády. Připustil pouze vývoj názoru v nahrazení superhrubé mzdy hrubou mzdou. V létě se s Babišem shodli na dvou sazbách, 15 a 23 procent hrubé mzdy, které by měly po zásahu prezidenta Zemana trvat nesystémově jen dva roky.

Zatímco Hamáček dnes tuto dohodu zpochybňuje, šéf ANO na těchto sazbách trvá. Podmiňuje ale daňové změny přijetím rozvolnění rozpočtových pravidel výrazně zrychlujících tempo zadlužování, umožňujících příští rok strukturální deficit 6 procent HDP.

„Ministerstvo financí slíbilo, že přijde s kompenzací 90 miliard, ale s ničím takovým nepřišlo. Jediný způsob, jak je získat, je, že si je půjčíme, tedy že ze schodku státního rozpočtu 320 miliard korun uděláme 410 miliard. To mi nepřijde rozpočtově odpovědné,“ prozradil Hamáček, jehož ministryně Jana Maláčová zároveň navrhuje zvýšit sociální dávky o 11 miliard korun.

Dále se mu nelíbí, že Babišův návrh nepomáhá nízkopříjmovým skupinám obyvatel, ale těm, jejichž příjmy se pohybují kolem 80 až 100 tisíc korun. „Proto jsme přišli s naším řešením, které je v souladu s programovým prohlášením vlády, které hovoří o sazbách daně ve výši 19 a 23 procent,“ upřesnil.

Rozpočet podpoříme a budeme jednat

Problém v tomto bezprecedentním soutěžení mimo rámec koaliční smlouvy nevidí. „Nechci použít dětského argumentu – já si nezačal, ale platí, že první poslal do sněmovny svůj návrh v roli poslance pan premiér. Z logiky věci jsem na to reagoval stejným postupem,“ prohlásil.

Posílat takto zásadní daňové změny s dopady do rozpočtu v řádu desítek miliard jako pozměňovací návrhy dvou šéfů vládních stran, tam není logika žádná.

Dále čtěte

Vládní krize: Sněmovní výbor podpořil změnu zákona, potvrzující Babišovo vlastnictví Agrofertu

Vztahy koaličních stran se dále vyostřují. Ústavně právní výbor změnil vládní návrh zákona o evidenci skutečných majitelů. Zrušil výjimku pro…

„Státní rozpočet, který bude takto raněný výpadkem, nezvládne zajišťovat veřejné služby, jako je zdravotnictví, sociální služby a další,“ zdůvodňuje Hamáček svoji verzi s nižšími nároky na výpadek příjmů. „Nikdo nemůže od sociální demokracie očekávat, že v této ekonomické situaci podpoří Babišův návrh. V tom máme stejné argumenty i s KSČM,“ ujistil, ale vzápětí toto „zásadové“ ujištění relativizoval.

„My podpoříme státní rozpočet tak, jak ho schválila vláda. Pokud by k nějakým změnám došlo, tak to bude předmětem dalšího koaličního jednání,“ předpověděl Hamáček.

Pokud tedy projde Babišova varianta hrubé mzdy a státní rozpočet nezvládne zajišťovat veřejné služby, bude ČSSD jednat. Jinými slovy, skousne vyšší schodek a ustoupí jako vždy. Nebude Hamáčkovými slovy z malicherných důvodů rozbíjet koalici.

Mezi tyto „malicherné“ důvody nepatří nesplněné sliby Schillerové nejen při hledání výpadku příjmů, z nichž se jen malá část vrátí zvýšenou spotřebou. Nepředložila ani opozicí požadovanou konsolidační strategii veřejných financí na nejbližší léta.

Komická rebelie

Podobně rozporuplné postoje zastává třetí vládní partner KSČM, rovněž manévrující na pokraji pádu do politické nicoty. Krátce po volebním propadáku se zevnitř klubu ozývaly hlasy, že končí tolerance vlády oligarchy, která komunistům ubírá preference. Jenže volební sjezd strany, který se měl konat v listopadu, bude patrně odložen. Tím se odkládá i vnitřní spor o vyřešení této otázky.

Komunisté už avizovali, že návrh rozpočtu v prvním čtení propustí do výborů, kde se pokusí uplatnit několik pozměňovacích návrhů. Vyhrožují, že rozpočet nepodpoří, pokud vláda neškrtne 10 miliard korun na nákup vojenské techniky.

Vymezování a hrozby ČSSD a KSČM ovšem nelze brát vážně. Veřejnost bude jen svědky teatrálního „rebelování“. Jan Hamáček a Vojtěch Filip natřásají velmi ochablé svaly, aby nakonec cukli jako vždycky a podpořili jakoukoli verzi státního rozpočtu. Spoluodpovědnost za tragické a destruktivní počínání Babišovy vlády ponesou až do hořkého konce.