Ilustrační foto. FOTO: Pixabay/Jetra Tull
FOTO: Pixabay/Jetra Tull
Situace v ruské ekonomice se podle expertů stále zhoršuje. Očekává se, že by úřady mohly přijmout preventivní opatření, totiž zmrazit vklady občanů a přeměnit je na státní dluhopisy. „Iracionalita tohoto obtížného a společensky neschvalovaného kroku bude ospravedlněna nevyhnutelnou blízkostí ekonomické katastrofy,“ píše nezávislý ruský expert a ekonom Jurij Danilov.
Zmrazení vkladů by bylo podle Danilova řešením přinejmenším dvou problémů, které se v poslední době ještě více vyhrotily. Oba spadají do oblasti působnosti Ruské banky a tak či onak se staly „důsledkem šílené rozpočtové politiky ruských úřadů“. Jde o vysoké riziko prudké nerovnováhy na spotřebitelském trhu a následně zrychlující se inflace v okamžiku, kdy ruská centrální banka začne snižovat klíčovou úrokovou sazbu, a také o riziko zhroucení bankovního sektoru. Krom toho má stát potíže s financováním veřejných výdajů a podniky se dostaly do rizika platební neschopnosti a hrozí zastavení výroby.
K 1. září 2024 dosáhly vklady domácností v ruských bankách 51,3 bilionu rublů a ostatní prostředky získané od právnických osob 48,2 bilionu rublů. To je obrovské množství peněz a v okamžiku, kdy centrální banka začne snižovat základní úrokovou sazbu, lidé si své peníze vyberou a budou nakupovat. Pak dojde k dalšímu růstu cen a občané budou panicky nakupovat cokoli.
„Snaha Ruské (centrální) banky přerozdělit co nejvíce z rychle rostoucích příjmů do úspor (aby se snížily prostředky, které by jinak byly vynaloženy na spotřebu – a v důsledku toho dále narušily rovnováhu nabídky a poptávky na spotřebitelském trhu), nebrala v úvahu rozsah, s jakým stát zvyšuje rozpočtové výdaje. Každý nástroj měnové politiky je účinný v mezích normality. Rozpočtové šílenství v Rusku však tyto meze překročilo,“ píše ekonom.
Centrální banka nemá žádné dobré řešení, jak tradičními opatřeními měnové politiky zabránit ještě vyšší inflaci. Kromě toho samotný růst úrokových sazeb začíná vyvolávat destruktivní účinky. Jedním z takových projevů je nárůst neplatičství. Když vláda poskytuje „šílené výnosy“ ze svých dluhopisů, mnoho finančních ředitelů bude investovat do nich, místo aby platili dodavatelům i vlastním zaměstnancům. Řada podniků, které si půjčily na úvěrových a dluhopisových trzích, má platby úroků vyšší než provozní zisky a refinancování úvěrů a půjček za stále rostoucí úrokové sazby znamená jen zvyšování ztrát. Racionálnějším řešením omezujícím ztráty je v této situaci platební neschopnost, někdy i bankrot, aby se zablokovaly ztráty.
V takové situaci je vhodný čas „přehodit výhybku“ a začít hrát nikoli podle pravidel měnové politiky, ale podle pravidel nouzové situace. Odborná veřejnost považuje za jedno z takových nouzových opatření zmrazení bankovních vkladů a účtů. Diskutuje se o tom, jestli na takový krok není ještě brzo a zda je teď nutný. Rusko by si ještě mohlo půjčit, ale v současnosti není lákavým věřitelem.
Obvykle se soudí, že zmrazení bude spojeno s přeměnou vkladů na státní dluhopisy nějaké vojenské půjčky, jako to kdysi udělal v dobách SSSR Josif Stalin.
„Krutá realita je taková, že stát teď velmi potřebuje peníze a je mnohem těžší je získat, a to i přes obrovský převis peněz. V tuto chvíli, kdy jsou na účtech značné veřejné prostředky (podle odhadů přes 10 bilionů rublů), nejsou nutné drastické pohyby, ale uplyne několik měsíců a situace se může změnit. Je úplně jasné, že zmrazení bankovních vkladů je zcela iracionální čin s neblahými důsledky pro zemi, ale když stát nutně potřebuje peníze, racionalita a dlouhodobé zájmy země ustupují do pozadí,“ konstatuje Jurij Danilov.
Pokud by ke zmrazení vkladů došlo, bylo by to katastrofou pro šéfku centrální banky Elviru Nabiullinovou, protože by to pohřbilo veškeré její úsilí o pěstování důvěry veřejnosti v banky a důvěry bank v centrální banku. Proto by takový počin vedl nejspíš i k výměně hlavy banky. To by znamenalo „další faktor destrukce“ tržního sektoru, pro který Elvira Nabiullinová osobně a její politika zůstávají jedním z posledních ostrůvků důvěry ve stát, uzavírá ekonom Jurij Danilov.
Šéfka banky na konci října ve svém projevu sama konstatovala, že míra inflace již čtyři roky překračuje stanovený cíl, čehož si lidé všimli. „Čím delší je doba odchylky inflace od cíle, tím menší je důvěra domácností a podniků, že se inflace vrátí na své nízké úrovně. To se odráží v jejich chování: sklonu ke spotřebě, investicím nebo úsporám.“ Banka zvyšuje klíčovou sazbu, ale inflace nereaguje tak, jak se čekalo.
Lidé vydělávající teď kvůli válce v některých odvětvích více peněz chtějí utrácet, podniky zápasící s nedostatkem pracovních sil ale nestačí vyrábět a ceny rostou. Občané mají uloženo na svých účtech hodně peněz a státu by se hodily a bude nejspíš uvažovat, jak se k nim dostat. Jak řada komentátorů upozorňuje, příčina současných potíží je politická a souvisí s drahou válkou, takže skutečné řešení může být také jen politické.
