Ministryně financí Alena Schillerová předložila zpřesněný návrh státního rozpočtu na rok 2021 se schodkem 320 miliard korun. Překonal všechna očekávání, nevládní ekonomové jej připouštěli zhruba poloviční. Pokud bude schválen, dosáhne Česká republika příští rok rekordní míry zadlužení.
Výsledný návrh státního rozpočtu Aleny Schillerové je šokující, protože po letošním půlbilionovém schodku znamená pokračování v hazardní rozpočtové jízdě i v dalším období. Těžko pochopitelný je i postup ministryně, která před deseti dny zveřejnila první návrh rozpočtu s příliš optimistickým schodkem 116 miliard, i když nezahrnoval výpadek 90 miliard korun příjmů kvůli uvažovanému zrušení superhrubé mzdy.
Bez zrušení superhrubé mzdy
Schillerová šla tento návrh s nulovou validitou projednávat na Hrad s prezidentovými poradci, i když avizovala, že se schodek prohloubí. Nikdo ovšem neočekával, že téměř trojnásobně, a to ještě rovněž není zahrnuto zrušení superhrubé mzdy. Pokud by prošlo v podobě její náhrady patnáctiprocentní hrubou mzdou, přesáhl by schodek na příští rok závratných 400 miliard.
Proč není zrušení superhrubé mzdy v návrhu státního rozpočtu zahrnuto, může mít dva důvody. Buď vláda nevěří, že tato změna v navrhované podobě projde. Potom by ale nebylo jasné, proč premiér Babiš kategoricky prohlašuje, že k ní dojde od 1. ledna 2021, a proč Schillerová na sociálních sítích propaguje modelové situace, kolik ušetří učitelům, hasičům nebo zdravotníkům.
Nebo platí druhá možnost, že tento výpadek příjmů Schillerová vynechala před volbami záměrně, jelikož už tak působí schodek děsivě. Uniknout tomu však nelze a racionální smysl takové žonglování s realitou nedává.
Téměř bilionový dluh za dva roky
Téměř bilionový skok v zadlužení země za pouhé dva roky připomíná škrtání sirkami na sudu s prachem. V polistopadové historii to je naprosto unikátní situace, zdaleka přesahující celkové navýšení dluhu v ekonomické krizi 2009–2013. Vláda myslí svůj záměr astronomického zadlužování v nejbližších letech vážně, ostatně kvůli tomu rozvolnila rozpočtová pravidla na sedm let.
„Díky tomu, že jsme během posledních sedmi let snížili dluh z 41 procent na 29 procent HDP a naše veřejné finance jsou čtvrté nejlepší v EU, si to můžeme dovolit,“ zdůvodňuje druhou největší sekeru do státního rozpočtu (po letošním roce) Schillerová. Dodává, že „díky těmto výchozím podmínkám zůstane naše zadlužení v poměru k HDP i na konci letošního roku nižší, než jaké jsme vykazovali v roce 2013“.
Snižování míry zadlužení jde ovšem hlavně na vrub solidnímu výkonu ekonomiky, nikoli úsporné politiky vlád ANO a ČSSD, za jejichž působení rekordně rostou mandatorní výdaje a státní aparát. To vše se může rychle změnit, jelikož Schillerová už nezmiňuje, že Česko patří mezi země s nejhorší udržitelností veřejných financí.
Vláda se rozhodla zemi vydrancovat
Šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová varuje, že už jen letošní půlbilionový schodek vytvoří základ pro expanzi zadlužení státu v příštích letech. „Skokový nárůst dluhu ze zhruba 30 procent v poměru k HDP na 40 procent během jediného roku je velmi razantní a v historii České republiky zcela bezprecedentní,“ dodává.
Pokud bude letošní deficit zhruba dodržen, nebo bude mírně nižší, je podle Zamrazilové jasné, že v příštím roce překonáme nejvyšší míru zadlužení 41 procent HDP – nemluvě o rekordním skoku dluhu v absolutní hodnotě. Tím by bylo zaděláno na bolestivé budoucí problémy, což populistickou vládu uvažující v horizontu nejbližších voleb netrápí.
Návrh ministryně Schillerové rozcupoval šéf poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. „320 miliard předčilo má nejhorší očekávání. Vláda se rozhodla zemi vydrancovat. Kdybychom postupovali jako Němci, bylo by to příští rok maximálně 150 miliard, ale už v následujících letech 20, 10. Naše vláda navrhuje stamiliardové schodky několik let. Musíme to zastavit,“ uvedl.
„Tři sta miliard je obrovské číslo a v této chvíli nevidím nic, co by opravňovalo stát takhle špatně hospodařit,“ reagoval předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Místopředsedovi rozpočtového výboru Mikuláši Ferjenčíkovi (Piráti) zase vadí, že návrh rozpočtu nezahrnuje ani rozjednaný daňový balíček 2021, který počítá především se zavedením stravenkového paušálu a s vyšším zdaněním cigaret.
Zámečník: Schodek maximálně 150 miliard
Skepticky okomentoval postup vlády v Interview Plus ještě před oznámeným schodkem ekonom Miroslav Zámečník, paradoxně člen expertního poradního týmu Národní ekonomické rady vlády (NERV). Deficit státního rozpočtu na příští rok by měl podle něj dosáhnout maximálně 150 miliard korun.
Proto by se podle jeho názoru neměla výrazně měnit superhrubá mzda. „Potřebujete jemně intervenovat a peníze používat tam, kde opravdu pomáhají. A podstatné je, že když dáte peníze lidem, kteří se bojí, tak je stejně neutratí,“ odmítá Zámečník argument vlády, že snížení daní povede v této situaci ke zvýšení spotřeby.
„Nestane se katastrofa, když příští rok budeme mít schodek 250 miliard. Ale proč ho mít? Ekonomikou to profrčí a skončí to v dovozu čínského zboží. Jsem přesvědčen, že to vláda neudělá a i ve volebním roce se přikloníme k racionalitě,“ uzavřel Zámečník.
Krátkozraký přístup
Jeho optimistická víra se nenaplnila, míra iracionality návrhu Schillerové naopak překonala všechny meze. I na tomto příkladu se ukazuje, jak žije Babišova vláda odtržena od mínění nezávislých expertů, a dokonce i těch, které pozvala do vládních poradních orgánů. Počíná si velmi krátkozrace.
Česko má sice v tuto chvíli relativně nízký dluh ve srovnání s dalšími zeměmi EU a těší se důvěře investorů. Taková situace ale nemusí trvat dlouho. Jsme malá otevřená ekonomika a v takových případech jsou investoři citlivější na zhoršování parametrů, mezi něž výše dluhu určitě patří.
Z piedestalu dluhového premianta může Babišova vláda vlastní vinou poměrně rychle spadnout do role hříšníka, podobně jako v boji s koronavirem.
