Sněmovní rozpočtový výbor ve středu podle očekávání doporučil dolní parlamentní komoře přijetí vládního konsolidačního balíčku s úpravami, na kterých se dohodla vládní koalice. Koaliční úpravy nemají snížit příjmy státu, s nimiž počítal vládní návrh. Poslanci opozičního hnutí ANO podle své předsedkyně Aleny Schillerové předloží návrhy až při projednávání balíčku na zářijové schůzi Sněmovny.
Koalice se na rozdíl od vládního návrhu rozhodla zachovat například daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů s omezením do výše poloviny průměrné mzdy v předcházejícím období, což požadovali zaměstnavatelé i odbory. Sazbu daně z přidané hodnoty pro časopisy a noviny chce sjednotit na 12 procentech, původně pro noviny navrhovala 21procentní sazbu.
Výnos z daně z nemovitostí by podle koaličního pozměňovacího návrhu zůstal obcím ze 100 procent výměnou za snížení příjmů ze sdílených daní v rozpočtovém určení daní v rozsahu deseti miliard korun. Obce budou moci pro zemědělské pozemky zavést místní koeficient 0,5.
Stát by také měl získat 55 procent výnosů daně z hazardu namísto dosavadních 35 procent. Obce dostanou 22,5 procenta podle počtu obyvatel, 22,5 procenta podle počtu povolených automatů na jejich území. Koalice se dohodla také na zvýšení minimální daně za jeden herní automat na 13.400 korun z 9200 korun.
Nově zaváděné sazby spotřební daně u elektronických cigaret a nikotinových sáčků budou podle návrhu koaličních poslanců mírnější a budou zaváděny postupně během čtyř let. Naopak zvyšování daně z lihu se zrychlí. Původně vláda chtěla zvýšení pro příští rok o deset procent a v následujících třech letech vždy o pět procent. Nyní navrhne v příštích dvou letech zvýšení daně vždy o deset procent a v dalším roce o pět procent.
Například Patrik Nacher (ANO) avizoval úpravy týkající se stavebního spoření. Josef Kott (ANO) by chtěl zachovat sníženou sazbu DPH pro řezané květiny a dekorativní listoví. ANO se s koalicí shodlo na zachování daňového osvobození příjmů z chovu včel.
Navrhovaná opatření v konsolidačním balíčku by podle vlády zlepšit saldo státního rozpočtu o 97,7 miliardy korun. Společně za příští a přespříští rok má jít až o 150,7 miliardy. Samotný návrh zákona jako takový má přinést státu v příštím roce navíc 35,2 miliardy korun. V roce 2025, až začne platit zvýšená sazba daně z příjmů firem, mají příjmy státu stoupnout o 37,1 miliardy korun. Součástí projednávaného návrhu zákona nejsou omezování dotací a redukce státních výdajů, které mají pokrýt zhruba polovinu z plánované konsolidace.
Navrhovaná opatření v konsolidačním balíčku by podle vlády měly zlepšit saldo státního rozpočtu o 97,7 miliardy korun. Společně za příští a přespříští rok má jít až o 150,7 miliardy. Návrh zákona má přinést státu v příštím roce navíc 35,2 miliardy korun. V roce 2025, až začne platit zvýšená sazba daně z příjmů firem, mají příjmy státu stoupnout o 37,1 miliardy korun. Součástí projednávaného návrhu zákona nejsou omezování dotací a redukce státních výdajů, které mají pokrýt zhruba polovinu z plánované konsolidace.