Současný konflikt, který probíhá na Ukrajině, se může vyostřit a rozšířit ještě více, než jsou si někteří lidé ochotní připustit. A co je ještě hrozivější, může se přímo dotknout jedné členské země EU a NATO. Znamenalo by to, že v takovém případě by už nešlo jen o válku dvou zemí, nýbrž konflikt minimálně celoevropských rozměrů.

Nepravděpodobný postup k Podněstří

Pokud sledujete dění podrobně, asi vás v této souvislosti jako první napadne plán Ruska dobýt východ a jih Ukrajiny tak, aby se získané území na jihu propojilo s Podněstřím, které je sice de iure součástí Moldavska, nicméně už v roce 1990 zde proruští separatisté vytvořili republiku, která nebyla uznaná žádným členským státem OSN.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM: Babiš má s Putinem mnoho společného

Nový Týdeník FORUM si všímá toho, co má společného Andrej Babiš s Vladimirem Putinem – je toho dost, výčet shodných…

Existence tohoto „zamrzlého“ konfliktu mimochodem představuje velký problém za situace, kdy je Moldavsko zemí, která má zájem o členství v EU. Jednou z podmínek přijetí je i to, že daná země dokáže zajistit vládu práva a ovládá celé své území.

Vidina toho, že by se Rusko dostalo až k hranici Moldavska, působí samozřejmě znepokojivě. Z vojenského hlediska je ale nepravděpodobné, že by se Rusku mohl v nejbližší době takový postup na západ povést. Fronta je stovky kilometrů vzdálená od hranic s Podněstřím a důležité město Oděsa, jehož dobytí je prakticky klíčem k dalšímu postupu, je nyní velmi dobře bráněné.

Destabilizace regionu

Zároveň však existuje i jiná hrozba, o níž se zatím mluví jen málo: Rusko se může snažit ještě více destabilizovat situaci v Moldavsku (uchazečské zemi o členství v EU), navíc s přesahem do Rumunska, které je členskou zemí EU.

Evropa by tedy byla zasažená na jednom ze svých nejslabších a nejcitlivějších míst. Potenciálním neuralgickým bodem se může stát už zmíněná oblast Podněstří. Hrozba vyhrocení situace v Podněstří a Moldavsku může sloužit Kremlu jako nástroj ke zneklidnění Evropy možným zatažením Rumunska či NATO do konfliktu.

K uklidnění situace rozhodně nepřispěly výroky Vitalije Ignatěva, podněsterského ministra zahraničí, který označil neutralitu Moldavska za „fikci“ a obvinil Moldavsko z toho, že měl svou zemi vydat NATO. Zde šlo pouze o rétorický výpad, nicméně nemusí zůstat jen u slov.

Dále čtěte

S Putinovým zdravím není něco v pořádku, je po jeho projevu přesvědčen odborník na řeč těla

Projev Vladimira Putina na oslavách Dne vítězství 9. května byl očekáván celým světem. Kromě toho, že všechny zajímalo, co ruský…

Už předtím působilo velmi zlověstně několik výbuchů v Podněstří, které poškodily budovu ministerstva státní bezpečnosti a zničily dva vysílače. V souvislosti s nimi už Rusko mluvilo o útocích na Rusy. Kdykoli Rusko něco takového zmínilo, sloužilo mu to jako záminka k invazi. Ruské a britské zdroje už otevřeně hovoří o možném ruském pokusu o útok na Moldavsko.

Zapojilo by se do konfliktu Rumunsko?

Pokud by se stalo, že by ruské a proruské jednotky z Podněstří napadly Moldavsko, slabá moldavská armáda čítající jen 3250 vojáků by měla problém s obranou. Za takové situace by se do konfliktu mohlo pokusit vložit i Rumunsko. Proč?

Jedná se o sousední zemi a musíme mít na paměti, že prakticky celé dnešní území Moldavska patřilo do roku 1940 Rumunsku, které o něj přišlo v důsledku paktu Molotov-Ribbentrop.

Na jeho území se hovoří jazykem prakticky totožným s rumunštinou, a navíc rostoucí, a ne úplně zanedbatelná část obyvatel (7 % podle posledního sčítání z roku 2014) se v této zemi považuje za Rumuny. V takovém případě by Rumunsko mohlo uvažovat o pomoci „vlastním“ lidem.

Na druhou stranu je ale třeba říct, že ozbrojený zásah ve prospěch Moldavska by pro Rumunsko představoval krajně riskantní počin. Už proto, že právě důsledkem toho by konflikt mohl přerůst do celoevropských či možná celosvětových rozměrů. Rumunsko je navíc členem NATO.

Pomocná ruka EU

Naprosto na místě je otázka, zda by ostatní členské země NATO byly schopné dodržet článek 5 Severoatlantické smlouvy, pokud by se Rumunsko dostalo do přímého konfliktu s Ruskem, zvláště v případě, kdy by se rumunské přístavy staly terčem ruského ostřelování a rumunská města cílem bombardování?

Dále čtěte

Další tvář z Babišových billboardů má jméno. Student Tomáš je člen hnutí ANO

Českou republiku nedávno zaplavily billboardy s portréty lidí, kteří si stěžují na současné poměry a chválí minulou vládu Andreje Babiše…

Scénář vstupu Rumunska do konfliktu sice taktéž není příliš pravděpodobný, ale v úvahu musíme vzít všechna možná rizika. Obecně platí, že čím dále se podaří Rusko udržet od hranic EU, tím lépe pro Evropu. I proto si Ukrajina i Moldavsko zaslouží pomoc od Evropy a neměla by zmíněnou hrozbu podceňovat.

V ohrožení je země, která se uchází o členství v EU a co hůře, součástí konfliktu by se mohla stát i jedna členská země EU. Vnímám jako dobrou zprávu a záblesk duchapřítomnosti, že EU nechce nechat Moldavsko ve štychu.

Během své nedávné návštěvy v Kišiněvě totiž předseda Evropské rady Charles Michel oznámil, že EU hodlá zvýšit svoji vojenskou podporu země. Bezesporu se jedná o správný krok. Nesmí ale zůstat jen u slov. Důsledky zanedbání pomoci Ukrajině a Moldavsku mohou být opravdu dalekosáhlé.

Autor je europoslanec za KDU-ČSL