Čínský soud v Dalianu znovu soudí kanadského pašeráka drog FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Tresty za drogy jsou v Číně velice přísné. Jejich terčem se nezřídka stávají cizinci, a to i ti z těch zemí, které mají s Pekingem poměrně dobré vztahy. Případ Roberta Loyda Schellenberga je přesto jiný. Čínský soud mu potvrdil trest smrti, který dostal v opakovaném procesu jen měsíc poté, co jeho mateřská země zatkla Meng Wan-čou, finanční ředitelku Huawei. Ta momentálně čeká na soud, který rozhodne o jejím vydání do USA. Peking proti jejímu zatčení od začátku protestuje a jen těžko se lze zbavit pocitu, že případ Schellenberg jen využívá k nátlaku na Kanadu.
Světový popravčí
Čína je zemí s největším počtem popravených na světě. Skutečné číslo bude navíc ještě daleko větší, protože smrt politických vězňů, například příslušníků sekty Falun gong, nebo třeba muslimů ze Sin-ťiangu se do statistik nedostane. Říše středu trestá smrtí například i korupci nebo právě obchod s drogami.
Občané západních zemí měli ale zatím většinou výsadu. Zatímco Číňané a příslušníci ostatních národů dostávali tresty smrti docela běžně, pašeráci ze Západu většinou vyvázli jen s tresty vězení. Je tedy možné, že s tím, jak se Peking cítí čím dál jistější v kramflecích, tato výsada prostě jen končí.
Politika
Načasování udělení trestu smrti i okolnosti opakovaného procesu, při němž byl vynesen, ovšem svědčí spíš pro verzi, že rozhodnutí bylo politické. Wall Street Journal, jediné západní médium, které se ho smělo účastnit, referoval, že některé výpovědi obviněného byly špatně přeloženy, a to vždy v jeho neprospěch. Schellenbergův obhájce si stěžoval, že žalobci nepředložili žádné nové důkazy a že jeho kontakt s klientem byl omezený.
Některá média chybně uvádějí, že trest smrti byl vynesen v odvolacím procesu, ale to není pravda. Nový proces nařídil nadřízený soud v prosinci 2018 právě kvůli údajně novým důkazům. Verdikt pak byl vynesen už v lednu 2019 po soudním stání, které trvalo přesně jeden den. Obojí tak těsně následovalo zatčení Meng Wan-čou.
Huawei a špionáž
Firma Huawei je pod silným vlivem čínské armády a díky čínským zákonům má v podstatě nařízeno kdykoliv čínské vládě poskytnout jakékoliv informace důležité pro národní bezpečnost. Wan-čou byla zatčena kvůli obviněním týkajícím se firmy Skycom Tech, která navzdory sankcím obchodovala s Íránem. Firmu plně vlastní Huawei.
Nicméně Peking se podle mnohých expertů obává, co všechno by tato významná žena mohla americkým úřadům prozradit třeba výměnou za nižší trest. Její důležitosti odpovídají i prostředky, které k tomu čínští komunisté používají. Odveta pomocí soudního systému, který může za nezávislý považovat jen největší naiva, dává smysl. Jde o varování ve smyslu: „Ruce pryč od našich občanů!“
Peking začíná být nervózní
Strategií Číny bylo dlouho svou sílu moc neukazovat a své ambice neprozrazovat. Současný prezident, který chce zůstat u moci i po roce 2023, byť jeho předchůdci po deseti letech v úřadu odcházeli, však tuto strategii změnil. Čína je nepokrytě agresivnější, nacionalističtější a minimálně rétoricky ambicióznější.
Jenže tento postup také vzbuzuje odpor. Již jsme psali o rodící se protičínské koalici vedené USA. Zároveň s tím ale probíhá i sbližování Indie a Austrálie, dvou zemí, které v posledních letech zvýšenou agresivitu Pekingu samy pocítily. Krom různých dohod v bezpečnostní oblasti nyní probíhají jednání o možné smlouvě o volném obchodu. Austrálie přímo citovala obchodní sankce ze strany Číny jako jeden z důvodů.
Peking tak začíná být nervózní, protože jestli se něčeho bojí, tak to je právě širší koalice států, které mu budou ochotné čelit, a to i obchodně. Závislost na obchodu s Čínou nezmizí ze dne na den. Nicméně čím více států se vydá touto cestou, tím lépe. Říše středu se rozhodla místo uklidňování zastrašovat, o čemž svědčí koneckonců i případ Schellenberg. O důvod víc neustupovat.
