Ministr pro Evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
„Roztržka v Oválné pracovně nikomu nepomohla a pro mě osobně je to dokladem, že se sbližují ruské a americké postoje,“ uvedl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce. Spolu s europoslancem Filipem Turkem (za Přísahu a Motoristé sobě) a bývalým eurokomisařem Pavlem Teličkou řešili aktuální situaci kolem jednání o ukončení války na Ukrajině a navýšení evropské pomoci napadené zemi.
Jako první řešili politici páteční napjatou schůzku Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského. „Ta roztržka v Oválné pracovně nikomu nepomohla a pro mě osobně je to dokladem, že se sbližují ruské a americké postoje,“ zhodnotil ministr. Šance na urovnání konfliktu je podle něj přes prostředníky. Myslí si, že kvůli tomu byl také svolán nedělní summit v Londýně.
Turek řekl, že páteční schůzka byla nešťastná, ale jednání se podle něj dostává do realistické fáze. Tvrdil, že bez Spojených států je Evropa bezzubá. „Obávám se, že to jednání bylo politicky výhodné pro obě strany. Zelenskyj je doma za hrdinu, Trump též a Putin zřejmě dostane tu část k moři a Krym, to je realita,“ tvrdil.
Telička upozornil, že jednání v Bílém domě nejvíc potěšilo Rusko. „Když se podíváme, komu to nahrálo, tak uvidíme proces legitimizace ruské agrese,“ řekl.
„Ruská reakce mě jen utvrzuje v podezření, že ta roztržka nebyla náhodná,“ řekl Dvořák s tím, že důvodem mohlo být to, aby nebyla podepsána dohoda o spolupráci USA s Ukrajinou. Upozornil, že v této dohodě mu chybí bezpečnostní záruky. Sám si jako záruku dříve představoval členství v NATO, což teď ale podle něj kvůli postoji USA není na stole. Do budoucna bychom to ale neměli rozhodně vylučovat, myslí si ministr.
O bezpečnostních zárukách by mohli debatovat také evropští lídři na summitu v Londýně. „V tuto chvíli možná někteří (o bezpečnostních zárukách, pozn. red.) jasno mají, ale ne všichni,“ řekl Telička s tím, že v takovém případě neexistuje konsenzus. Podle něj by stabilní mír mohlo zajistit členství Ukrajiny v NATO. Dodal, že nic z toho, co se nakonec dojedná, by nemělo umožnit Putinovi, aby znovu zaútočil.
S podmínkou vstupu Ukrajiny do aliance podle Turka nebude Rusko nikdy souhlasil. „Bohužel, příčina té války bylo rozšiřování NATO, byla to jedna z příčin, to je realita“ tvrdil Turek. To odmítl Dvořák. „Slyšíme z úst europoslance ruský narativ,“ nesouhlasil. „Rusko má stále stejné rozdělení světa podle jaltské dohody,“ myslí si a dodal, že to vypadá, že nyní má stejné rozdělení i Amerika.
Diskuze se stočila i k rezoluci valného shromáždění OSN, která požaduje, aby Rusko stáhlo své jednotky z Ukrajiny. „Takové rezoluce nemají žádnou hodnotu,“ tvrdil Turek. Podle něj není možné do rezoluce napsat, že je Rusko agresor, v okamžiku, kdy je v zájmu vyjednat s Ruskem mír.
Následně přišla řeč na výrok maďarského premiéra Viktora Orbána, který v reakci na páteční jednání v Bílém domě napsal, že „silní muži uzavírají mír, slabí muži vedou válku“. Telička se pozastavil nad tím, že nikdy neviděl od Orbána takovou kritiku Putina. Toho totiž podle něj myslel, protože je to právě ruský vůdce, který vede válku. Následně i Turek řekl, že podle něj Orbán mířil na Putina. „A proč by nemohl kritizovat Putina?“ ptal se potom.
Tématem diskuze byla i obranyschopnost Evropy a navýšení podpory Ukrajiny. Podle ministra Dvořáka tady je vůle ke zvýšení české podpory, otázka je, kde na to vzít. „Hledáme dohodu i nad zvýšením počtu ukrajinských vojáků, kteří budou cvičeni v ČR,“ uvedl.
„Pokud nyní pan premiér říká, že musíme chtít silnou EU, podporovat a pomáhat, tak to nestačí jen říkat, ale je to třeba i dělat. A to platí i pro následné vlády. Evropa musí být efektivní a nesmíme být rukojmí Orbána a Fica, jak budou hlasovat,“ dodal Telička.
„Jestli se tahle vláda nemusí za něco stydět, tak je to postoj k Ukrajině a k Rusku,“ upozornil ministr s tím, že Česko od začátku pomáhalo formulovat podporu napadené zemi a připomněl například muniční iniciativu.
