Americký ministr zahraničí Marco Rubio FOTO: Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických / se souhlasem
FOTO: Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických / se souhlasem
KOMENTÁŘ / Marco Rubio při své první účasti na zasedání ministrů zahraničí zemí NATO v Bruselu před jednáním zopakoval, že Donald Trump nechce Spojené státy z Aliance vyvázat. Jde mu prý jen o to, aby jednotlivé státy vydávaly tolik prostředků na vlasntí obranu, aby mělo NATO jako celek skutečně schopnost bránit své území. Zmínil doslova hranici pěti procent HDP a zároveň uznal, že proto bude muset výdaje na obranu zvýšit i Amerika. Potíž je v tom, že to, co Rubio říká, není totéž, co Trump dělá.
Po včerejším vyhlášení cel, která svým rozsahem a výší šokovala většinu pozorovatelů, bude na summitu NATO zvláštní atmosféra. Jistě, Severoatlantická aliance je obranným celkem a s obchodem nemá nic společného. Nicméně od konce druhé světové války platilo, že spojenectví s USA přinášelo výhody i právě v oblasti obchodu. To teď platit přestalo.
Všichni pět procent, my možná
Nechme ale cla, jakkoliv jsou pro spojenecké vztahy škodlivá, stranou. Marco Rubio řekl, že Spojené státy za adekvátní výdaje na obranu považují pět procent ekonomického výkonu země. Zároveň řekl, že Washington chápe, že takového nárůstu nejde dosáhnout z roku na rok. Důležitá je podle něj věrohodná trajektorie.
Budiž. Pět procent je sice hodně, ale řekněme, že to je skutečně potřeba. Tomuto číslu se samy Spojené státy naposledy přiblížily v letech 2008 a 2009. Velká část těch výdajů ale souvisela s válkami v Iráků a Afghánistánu. V době míru pak vydávala Amerika na obranu přes pět procent v roce 1990. Jsou Spojené státy na věrohodné trajektorii k tomuto cíli?
Odpovědí je jednoznačné ne. Trump sice o posilování obranyschopnosti mluví, ale výsledky jsou v reálu rozpačité. V únoru rozeslal ministr obrany svým podřízeným memorandum, v němž požadoval úspory ve výši zhruba osmi procent rozpočtu. Když sněmovna a senát zvažovaly rozpočtový rámce na příští rok, tak senát chtěl zvýšit výdaje na obranu o 150 miliard, ale sněmovna s Trumpovou podporou schválila jen 100 miliard. Trajektorie USA míří v lepším případě lehce nad 4 procenta HDP do deseti let.
Spojené státy jsou ale přirozeně v úplně jiné pozici. Jejich ozbrojené síly nejsou poznamenány dlouhodobým zanedbáváním jako mnohé evropské. Není asi nutno, aby Spojené státy vydávaly tolik. Je ovšem pokrytecké kririzovat evropské země, že nechtějí zvednout výdaje na pět procent kvůli domácí prioritě, jíž je sociální stát, když Američané dělají to samé s daňovými škrty.
Tlak na zvýšení evropské obranyschopnosti je naprosto správný. Ameriku v tomto smyslu kritizovat nelze. Nicméně bazírování na částce pěti procent v kontextu vlastních amerických kroků v této oblasti a amerických cel působí daleko spíše jako strategie mířící záměrně k neúspěchu (tzv. set to fail). Ten pak americká administrativa doma použije jako argument pro vystoupení z NATO, ať už to bude de iure, nebo de facto.
