Lidové noviny pokračují v naprosto neskutečně ostudném chování. Babišův novinář Ondřej Koutník se rozhodl svého majitele bránit stůj co stůj, a tak stvořil článek o společnosti FAU, ve kterém se všechno dozvíte již v titulku, který zní „Kauza FAU: podvod jako z učebnice“. Doufejme, že pan Koutník obdrží alespoň vysoké odměny, protože pro nic jiného než pro peníze tohle snad nikdo nedělá.
Rozmohl se nám tady takový nešvar: Podle redaktora Koutníka totiž o vině a nevině nějaké firmy, zejména takové, která překáží Agrofertu, totiž rozhoduje finanční úřad a finanční správa a zaměstnanci z Mafry podle toho poznají podvod.
„Hlavní kritika politiků sice míří na Andreje Babiše, jenž podle nich zneužil moci a úřad proti firmě FAU zakročil na jeho pokyn. V dokumentu berního úřadu se však popisuje typický karuselový podvod. (…) Jako by byly její (myšlena společnost FAU, pozn. red.) manévry opsané z manuálu podvodného jednání,“ píše Koutník. Chápeme, že v holdingu Agrofert nějaké takové manuály mají nastudované, pak Koutník by si ale měl přestat myslet, že on, finanční správa nebo finanční úřad by byli totéž jako policie a soud. Tento dojem ale Babišovi zaměstnanci mají dlouhodobě.
[ctete]130501[/ctete]
Koutník obratně zamlčuje, že soudy zatím rozhodovaly ve prospěch společnosti FAU, naopak zmiňuje, že karuselovým podvodem se začala zabývat policie. Sám by ale mohl vědět, že to, že s něčím zabývá policie, neznamená vinu – Andrej Babiš by mohl vyprávět.
„Investigativec“ popisuje řetězec firem, v nichž měli být také tzv. bílí koně. Dojde nakonec k tomu, že nikdo neodvede DPH. Podle finanční správy se FAU nemůže hájit tím, že postupovala v dobré víře, protože vzhledem ke svému dvacetiletému působení na trhu měla poznat, že jedná s rizikovými partnery.
Ondřej Koutník už pomalu posílá zástupce firmy FAU do vězení, jak je jeho dobrým zvykem a jak jsme viděli například u společnosti Oleo Chemical. Má bohužel smůlu, že existují ještě soudy, které rozhodují o vině a nevině. U FAU bude tím, kdo bude mít poslední slovo, nejvyšší správní soud.
V jednom má ale Andrej Babiš pravdu – když si člověk čte jeho noviny, opravdu si někdy připadá jako v padesátých letech. Jak může ještě někdo brát vydavatelství Mafra vážně a jak mohou politici a další osobnosti pomáhat legitimizovat takto alarmující házení špíny na konkurenty majitele, zůstává smutnou záhadou.
