Nebýt webu, na kterém se teď realizují veličiny ze zesnulých Haló novin iportal24.cz, ani bychom nevěděli o jedné významné události. Byl jí seminář nazvaný „Budoucí směrování česko-čínských vztahů v hospodářské spolupráci“. Konal se v zasedací místnosti Československého ústavu zahraničního a pořádala ho Česko-čínská smíšená obchodní a průmyslová komora. Mnohem víc vám řekne informace, že předsedou této komory je Vojtěch Filip.
Po tomto zjištění ještě nemusíte prchat, ačkoliv už víte všechno potřebné. Člověk se přece kromě poznání může také bavit.
„Předseda Česko-čínské smíšené obchodní a průmyslové komory Vojtěch Filip v úvodním vystoupení vznesl zásadní otázku,“ čteme tam. Jiné otázky od soudruha Filipa ani nečekáme. „Je Česká republika v současné době schopna respektovat základní principy mezinárodního obchodu – princip výhodnosti pro oba obchodní partnery a princip respektu k suverenitě států?“ táže se bývalý předseda KSČM. Pak tvrdí, že po odeznění proticovidových opatření jsme dostali druhou šanci si pořádně s Čínou zaobchodovat, a té se nedržíme. Je to podle něj vidět třeba na „vyřazení čínských firem z některých tendrů“. „Je důležité vnímat sílu ekonomiky Číny a snažit se jí využít v náš český prospěch,“ nabádá komunista.
Další celebritou byl Jiří Paroubek (momentálně předseda něčeho, co se jmenuje Nespokojení z. s.), bez kterého by taková sedánka nebyla směroplatná.
„Kašlat na národní zájmy je vždycky hrozné. Zbavit se konkurence a vyřadit ji třeba z dostavby jaderných elektráren, tím vytvořit prostředí monopolně vysoké ceny, kterou budou muset zaplatit za nějakých 15, 20 let čeští spotřebitelé – to je hrozné!“ pohoršil se Paroubek.
Další významnou osobností byla předsedkyně strany Česká suverenita Jana Volfová. „Docela se bavím tím, jak návštěvy vrcholných politiků směřují na Tchaj-wan, přitom oficiální název je Čínská republika. Docela se bavím tím, jak tvrdí, že je to demokratická země, přitom tam 40 let platilo stanné právo. Současná snaha rozeštvávat místo snahy přátelsky obchodovat je snahou USA a spol. posílit své vlastní zájmy na úkor kohokoli jiného,“ odhalila Volfová pikle amerického imperialismu. Čína své vlastní zájmy na něčí úkor nejspíš neprosazuje.
Tak ještě uvedeme aspoň dvě další jména vystupujících, abychom měli celkový obrázek.
„Předseda strany Rozumní a bývalý prezidentský kandidát Petr Hannig hovořil o úterní mezinárodní konferenci Mír a spravedlnost, kde se účastníci napříč politickým spektrem shodli na tom, že zemí, která by dokázala vytvořit mír, je Čína. ‚A ona už to jednou dokázala – ustanovila mír v Jemenu,‘ uvedl Hannig.“
„Bezpečnostní analytik Jan Schneider zdůraznil stabilizující roli Číny a její vnitřní sílu v době kulturní revoluce.“
Pana Schneidera svým způsobem obdivujeme, že vedle sebe v souvislosti s Čínou postaví slova „stabilizující role“, „vnitřní síla“ a „kulturní revoluce“.
I kdybychom tuto rudo-růžovo-žlutou akci brali vážně a zamysleli se jen nad fakty, je tam několik zádrhelů.
„Dle Českého statistického úřadu činily naše dovozy z Číny více než 766 miliard Kč v roce 2021 a byly tak dvanáctkráte vyšší než náš export na tento trh. Dle hodnoty realizovaných exportů je pro nás nejlidnatější země světa se 1,4 mld. obyvateli až na sedmnáctém místě žebříčku.“
Jsme exportní ekonomika a zajímá nás, kde a co prodáme. Čína ale sotva bude ochotná připustit nějakou velkou změnu té pro nás nepříznivé bilance. O něco Číňané zájem mají, zvláště o různé patenty, především když si je nebudou muset kupovat a opatří si příslušné znalosti jinak, méně legální cestou. K tomu využívají jako zástěrku i různé společné vědecké činnosti.
Po zkušenostech s Ruskem by také bylo na místě být opatrný a nevsadit příliš na zemi, která je schopná nalákat jiné státy do pasti na sladké nabídky a pak je držet pod krkem. Kromě toho je to nevypočitatelná diktatura. O Rusku si někteří mysleli, že je to režim vypočitatelný, ale loni v únoru se takové představy zhroutily. Pokud se Čína pustí do nějakého dobrodružství s Tchaj-wanem, může to znamenat ránu pro obchod i čistě technicky. Problémy byly kvůli povaze tamního režimu v minulosti i bez toho. Politika nulové tolerance vůči covidu přinesla výpadky činnosti významných čínských námořních přístavů, což narušilo světový logistický řetězec. Válka na Ukrajině ochromila nákladní dopravu mezi Evropou a Čínou. To znamená další narušování plynulosti přepravy, navyšování ceny a prodlužování přepravních lhůt.
Zdravý rozum, ovšem jiný, než je kšeftařské myšlení různých soudruhů, nabádá k opatrnosti a k tomu se ze závislosti na Číně co nejdříve vymanit.
Lidem jako Vojtěch Filip, Jiří Paroubek a Jana Volfová samozřejmě nikdo nebrání se do nějakých obchodů soukromě pustit. Nemusí do toho ale zatahovat celé Česko. Ať si nesou rizika sami. A když jim to tady nevyšlo s čínskou jadernou elektrárnou, pořád ještě mohou obchodovat třeba s tričky a plyšovými pandami.