Rumunský dotační magnát, bývalý šéf sociální demokracie (PSD) Liviu Dragnea, zůstane ve vězení. Nejvyšší soud tomuto dlouholetému zákulisnímu šéfovi rumunské politické scény zamítl odvolání proti rozsudku Nejvyššího kasačního soudu (ICCJ), který jej poslal na tři a půl roku do vězení.
Nejvyšší soud zamítl Dragneovo odvolání proti zmíněnému rozsudku z konce května 2019, odkdy za fiktivní zaměstnávání osob tráví čas ve věznici Rahova na předměstí Bukurešti. Rozhodnutí je konečné. Dragnea se kromě toho pokouší dostat k části majetku v hodnotě v přepočtu tři čtvrtě miliardy korun, kterou mu v souvislosti s podezřením z podvodu zmrazilo státní zastupitelství. Ani v tom ale neuspěl.
Při slyšení koncem ledna Dragnea podle rumunských médií trval na tom, že je „zcela nevinný“ a vykonává nezákonný trest odnětí svobody. Podobně jako Andrej Babiš, který z dotací určených pro menší podniky vyvedl desítky milionů, jimiž financoval stavbu svého hotelového resortu a luxusního sídla, nebo z fondu vyhrazeného inovativním projektům zafinancoval sto miliony linku na toasty, Liviu Dragnea fiktivně zaměstnával lidi v neexistujícím sociálním a charitativním projektu pomoci sirotkům.
U odvolacího soudu Dragnea podle serveru Transylvania Now popřel, že by znal Adrianu Botorogeanu či Anisu Stoicu, které podle prokurátorů z protikorupčního odboru fiktivně zaměstnával u Agentury Teleorman, která jako svou činnost deklarovala ochranu dětí. Zmíněné ženy v době, kdy za ně Dragnea inkasoval peníze na jejich mzdy, ve skutečnosti pracovaly v místní pobočce strany PSD. „Věřím, že jsem nevinen a osm měsíců jsem strávil ve věznici Rahova nevinně. Proto jsem neuhradil škodu – nebylo by přece normální platit za skutek, který jsem nespáchal. Rozhodnutí je na vás: zda zůstanu navzdory své nevině ve vězení, anebo mě propustíte,“ řekl soudní porotě. Bylo to podruhé, kdy se Dragnea zasazoval o zrušení rozsudku. Jeho první žádost soud zamítl v prosinci 2019.
Dragnea z pozice předsedy vládní strany spustil tzv. národní program rozvoje PNDL financovaný několika miliardami lei (1 leu je 5,2 Kč), z nějž přiděloval peníze regionálním úřadům na investiční záměry a v podstatě tak provozoval jakousi obdobu fondů Evropské unie. Od místních politiků naopak dostával výhodné zakázky pro svou stavební firmu a dotovanou výstavbu silnic.
Ve snaze o zajištění beztrestnosti Dragnea oslaboval demokratické instituce tím, že prosazoval reformu justice, kterou ohrozil nezávislost soudů, inicioval rozsáhlé protesty a rozkol s Evropskou unií.