ANALÝZA / Rumunsko zažívá zcela nečekanou situaci. V prvním kole prezidentských voleb totiž postoupila dvojice kandidátů, s jejichž úspěchem prakticky nikdo nepočítal. Zatímco průzkumy předpovídaly přesvědčivé vítězství stávajícího sociálnědemokratického premiéra Marcela Ciolaca, kterého měl v druhém kole vyzvat pravicově-populistický a proruský George Simion, na prvním místě skončil jiný Rusku nakloněný politik: Călin Georgescu.
Premiér Ciolacu se nakonec umístil až těsně na třetím místě, do druhého kola tedy místo něj postupuje liberální politička a právnička Elena Lasconiová. Vítězství proruského a protievropského Georgesca ve druhém kole, které se uskuteční v neděli 8. prosince, by přitom mohlo dále oslabit podporu sousední Ukrajiny a ohrozit obranu jihovýchodního křídla Severoatlantické aliance.
Spolehlivý spojenec
Premiér Marcel Ciolacu, který je zároveň předsedou tradičně nejsilnější Sociálnědemokratické strany (PSD), stojí v čele rumunské vlády od poloviny loňského roku. Za tu dobu potvrdil roli Rumunska jako klíčového spojence Ukrajiny, které na podzim daroval jeden ze dvou funkčních rumunských raketových systémů Patriot, a pokračoval v posilování obrany jihovýchodního křídla NATO v obavách před možnou ruskou agresí.
Na rumunském území se mimo jiné výrazně zvýšil počet aliančních (převážně francouzských) vojáků, který do příštího roku vzroste z patnácti set na čtyři tisíce. NATO také v zemi buduje jednu z největších leteckých základen v Evropě a Rumunsko samotné prudce modernizuje armádu a navyšuje rozpočet na obranu, který by měl být letos vůbec nejvyšší za posledních třicet let.
Spolehlivě prozápadní zahraniční politika, kterou premiér Ciolacu koordinoval s dosluhujícím prezidentem Klausem Iohannisem, však podle všeho nebyla pro rumunské voliče rozhodujícím tématem. Současnou vládu PSD s křesťanskodemokratickou Národně-liberální stranou (PNL) poškodila zejména pokračující vysoká inflace, která je už několik měsíců za sebou vůbec nejvyšší v celé Evropské unii. Mezi nespokojenými voliči pak rezonovala i nacionalistická, náboženská a protiválečná témata.
Ve jménu nacionalismu
Právě těchto témat se v prezidentských volbách zhostilo hned několik populistických a krajně pravicových kandidátů. Za nejsilnějšího byl dlouhodobě považován George Simion, bývalý fotbalový chuligán a předseda nejsilnější rumunské krajně pravicové strany, nazvané Aliance pro sjednocení Rumunů (AUR).
Simion sliboval udělat po Trumpově vzoru „Rumunsko opět velikým“, ovšem v mnohem doslovnějším smyslu: chtěl by totiž k Rumunsku znovu připojit Moldavsko a také ztracená území v Bulharsku a na Ukrajině. Z tohoto důvodu má šéf AUR do Moldavska a na Ukrajinu dlouhodobě zakázán vstup.
Poměrně vysoko se v průzkumech umisťovala také europoslankyně Diana Șoșoacăová, jejíž kandidaturu ovšem minulý měsíc zakázal ústavní soud. Důvodem pro toto rozhodnutí byly vedle podezření na zfalšování podpisů zejména její otevřeně protidemokratické a antisemitské postoje. Șoșoacăová kupříkladu v kampani označovala za „hrdiny“ vůdce fašistické Železné gardy, která byla za války zodpovědná za spáchání řady protižidovských pogromů. Ze svého vyřazení pak obvinila „Židy, Američany a Francouze“.
Naopak maximálně na jednotky procent odhadovaly výzkumné agentury zisk Călina Georgesca, který je původním povoláním specialista na udržitelný rozvoj a působil mimo jiné v orgánech OSN, v posledních letech se ale sblížil s rumunskou krajní pravicí. V parlamentních volbách v roce 2020 byl dokonce premiérským nominantem Simionovy AUR a dostal nabídku stát se čestným předsedou aliance. Se stranou se však rozešel a v letošních prezidentských volbách kandidoval jako nezávislý.
Na straně Ruska
Georgescu se od svých nacionalistických konkurentů nijak zvlášť neliší: zakladatele Železných gard nebo válečného diktátora Iona Antonesca označuje za „hrdiny“, stěžuje si na „klamání“ veřejnosti ohledně výkladu rumunské historie a zdůrazňuje svoji hlubokou ortodoxní víru. Jako jeho tajná zbraň se ale ukázala čínská aplikace TikTok, na které se Georgescovi podařilo zaujmout miliony lidí virálními videi slibujícími dostupné bydlení, zkrocení inflace nebo ukončení pomoci Ukrajině.
„Tím, že rumunský lid znovu zažehl plamen naděje, se rozhodl, že už nebude klečet na kolenou, že už se nenechá napadat a ponižovat,“ prohlásil Georgescu v neděli večer, kdy začalo být jasné, že postoupí do druhého kola. „Dnes v noci rumunský lid velmi hlasitě křičel ‚Mír‘!“
Z mezinárodního hlediska jsou nejvarovnější právě jeho proruské a zároveň protizápadní postoje. Georgescu kritizuje členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci, vymezuje se proti přítomnosti protiraketového štítu NATO na rumunském území a tvrdí, že za válkou na Ukrajině stojí zájmy amerického „imperialistického“ vojenskoprůmyslového komplexu (vyřazená Șoșoacăová rovnou bez obalu vinila z odpovědnosti „židovskou mocnost“).
Vítěz z prvního kola se také ještě letos v dubnu rozplýval v televizi nad „ruskou moudrostí“, chválil Putina a bývá často citován médii ovládanými ruským režimem, jako je Sputnik nebo RT. Jeden z nejvlivnějších rumunských novinářů Cristian Tudor Popescu proto jeho postup do druhého kola prezidentských voleb s jistou nadsázkou označil za „počátek ruské invaze do Rumunska“.
Liberální starostka
Vyzývatelkou Georgesca se nakonec opět navzdory očekáváním stane Elena Lasconiová, které se podařilo těsně předběhnout premiéra Ciolaca – především díky podpoře v Bukurešti a mezi Rumuny žijícími v zahraničí. Lasconiová bývala respektovanou novinářkou a válečnou reportérkou, před čtyřmi lety se jí ale podařilo stát starostkou menšího města Câmpulung ve středu země.
Díky své popularitě v roli starostky a tvrdě protikorupční rétorice byla Lasconiová zvolena do čela středopravicové Unie za záchranu Rumunska (USR) a brzy se stala oblíbenkyní liberálně naladěné části rumunské společnosti i voličů, kteří hledají alternativu mimo tradiční strany. V kampani zdůrazňovala především nutnost provést hluboké reformy a zaměřovala se na vládu práva nebo zlepšení podnikatelského prostředí. Kritici jí ovšem vyčítají nezkušenost a neochotu formulovat jasnou zahraničněpolitickou vizi, přestože alespoň jako jedna z mála kandidátů podpořila Ukrajinu v tom, aby se nevzdala žádného území výměnou za mír.
Bez ohledu na nezkušenost Lasconiové je jisté, že ji ve druhém kole podpoří prozápadní křídlo rumunské společnosti, zatímco za Georgesca se postaví náboženští konzervativci nebo příznivci Ruskem nadiktovaného „míru“ na Ukrajině. Výsledky tohoto střetu je těžké předpovídat: ačkoli by měly mít prozápadní síly na základě prvního kola určitý náskok, ze strany Ruska se dá očekávat masivní dezinformační kampaň na podporu Georgesca.
Osobnost nového prezidenta bude přitom pro Ukrajinu i NATO klíčová, protože hlava státu má v Rumunsku rozsáhlé pravomoci v bezpečnostních a zahraničněpolitických otázkách. Zemi navíc čekají už v neděli 1. prosince parlamentní volby, které mohou dále zamíchat rumunskými vztahy se Západem. Očekává se zejména posílení AUR, která je podobně jako Georgescu proruská a spekuluje se o vztazích jejího lídra s ruskými špiony. Vzhledem k nespolehlivosti průzkumů však mohou i tyto volby dopadnout zcela nepředvídatelně.