Rumunský prezident Klaus Iohannis. FOTO: European People's Party / CC BY 2.0 / Wikimedia Commons
FOTO: European People's Party / CC BY 2.0 / Wikimedia Commons
ANALÝZA / Rumunsko zažívá bezprecedentní politickou krizi. Tamní ústavní soud v pátek nečekaně zneplatnil 1. kolo prezidentských voleb z 24. listopadu a zároveň tak zrušil i konání kola druhého, které mělo proběhnout již tuto neděli. Desítky tisíc Rumunů žijících v zahraničí už přitom stihly zbytečně odvolit. Podle ústavního soudu jsou důvodem pro tento mimořádný krok „nesrovnalosti a porušení volebního zákona“, které „narušily“ průběh hlasování a jeho demokratické principy.
Na svém místě tak v dalších měsících zůstane prezident Klaus Iohannis bez ohledu na to, že by měl jeho mandát skončit již 21. prosince. Nové volby hlavy státu pak proběhnou na začátku příštího roku, jakmile se na přesném časovém plánu dohodne právě vznikající vládní koalice vzešlá z nedávných parlamentních voleb. Spekuluje se, že by k tomu mělo dojít v únoru nebo březnu.
Výbušná zpráva
Rozhodnutí rumunského ústavního soudu bylo o to překvapivější, že žádost jednoho z neúspěšných kandidátů na zneplatnění prvního kola prezidentských voleb projednával už minulý týden. A v pondělí dospěl k názoru, že opakování voleb není na základě nařízeného přepočtu milionů hlasů potřeba. Od té doby se ale objevily nové a znepokojivé důkazy o míře ruského vměšování ve nečekaného vítěze prvního kola, proruského konspirátora Călina Georgescu.
Tento prakticky neznámý politik, který kandidoval jako nezávislý a průzkumy jeho podporu odhadovaly přinejlepším na několik procent, těžil z mimořádné pozornosti na síti TikTok. A stále více indicií ukazuje, že nešlo o pouhou náhodu nebo o Georgescův mimořádný talent při používání této nejen v Rumunsku široce rozšířené čínské aplikace.
Rumunský prezident začátkem tohoto týdne odtajnil dokumenty zpravodajských služeb, které popisují, že začala ve prospěch Georgesca na TikToku dva týdny před prvním kolem koordinovaně pracovat síť přibližně 25 tisíc účtů. Další desítky falešných účtů na této čínské síti se vydávaly za různé rumunské instituce včetně zpravodajských služeb a pomáhaly Georgesca propagovat. Tyto účty přitom byly řízeny ze zahraničí – a to s největší pravděpodobností z Ruska, které rumunské úřady obviňují z „agresivní hybridní operace“.
Georgescovi podle zprávy pomohlo i to, že TikTok jeho videa na rozdíl od ostatních prezidentských kandidátů neoznačil za politický obsah, čímž jim pomohl významně zvýšit dosah. Na šíření videí se navíc podílelo přes sto placených influencerů s celkově více než 8 miliony sledujícími, ačkoli vítězný kandidát tvrdí, že neměl na sociální sítě, a dokonce ani na celou svou prezidentskou kampaň vůbec žádné výdaje.
Ruská snaha o ovlivnění rumunských voleb, kterou měly doprovázet i desetitisíce kyberútoků na volební infrastrukturu, znervóznila rovněž rumunské spojence v rámci Evropské unie a Severoatlantické aliance. „Jsme znepokojeni zprávou rumunské Nejvyšší rady národní obrany o zapojení Ruska do škodlivé kybernetické činnosti, jejímž cílem bylo ovlivnit integritu rumunského volebního procesu. Údaje uvedené ve zprávě by měly být plně prošetřeny, “ prohlásil ve středu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller.
Rozporuplné reakce
Politici ze stávajících vládních stran – tedy sociální demokracie (PSD) a středopravicové Národně liberální strany (PNL) – zrušení voleb uvítaly. „Proces se tím vrací na úplný začátek. Bude záležet na kandidátech, zda se budou znovu ucházet o prezidentský post, a úřady budou zkoumat, zda lze jejich kandidaturu potvrdit,“ prohlásil například europoslanec Siegfried Muresan z PNL s narážkou na to, že už před nyní zrušenými volbami ústavní soud zakázal kandidovat na prezidentku otevřeně antisemitské a protidemokraticky vystupující političce.
Naopak Georgescu spolu s představiteli krajně pravicových stran, které ho ve druhém kole podporovaly (přestože za ně nekandidoval), už obviňují ústavní soud z „převratu“. „Hanba! Je to převrat v plném proudu,“ reagoval George Simion, šéf největší rumunské krajně pravicové strany Svaz pro jednotu Rumunů (AUR). Tato strana, která je stejně jako Georgescu silně proruský, skončila v nedávných parlamentních volbách na druhém místě a bezmála zdvojnásobila svůj volební zisk. Sám Georgescu pak přislíbil, že rozhodnutí napadne u správního soudu.
Na rozhodnutí soudu si ovšem stěžovala i druhá postupující kandidátka do druhého kola zrušených prezidentských voleb, liberální starostka a bývalá novinářka Elena Lasconiová. „Dnešek je okamžikem, kdy rumunský stát pošlapal demokracii. Bůh, rumunský lid, pravda a právo zvítězí a potrestají ty, kteří jsou vinni zničením naší demokracie,“ prohlásila Lasconiová, mezi jejíž hlavní motivy patřila kritika korupce a klientelismu stávajících vládních stran. Její menší politická strana s názvem Unie pro záchranu Rumunska (USR), která ve volbách přes dvanáct procent, bude nicméně klíčová pro sestavení prozápadně orientované vlády v nově navoleném rumunském parlamentu.
Zatím není jasné, jestli může zrušení voleb vyvolat masivní opoziční protesty – v posledních dnech naopak protestovaly tisíce podporovatelů prozápadní orientace Rumunska, kteří se obávali Georgescova zvolení. Analytik z kodaňské Aarhuské univerzity Costin Ciobanu upozorňuje, že verdikt v každém případě „prohlubuje nejistotu a polarizaci v rumunské společnosti a vyvolává vážné obavy o stabilitu rumunských institucí a demokracie“.
Prezident Klaus Iohannis, který zůstává hlavou státu až do opakovaných voleb, se v pátek večer pokoušel svým vystoupením uklidnit národ, zahraniční trhy i rumunské spojence s tím, že situace není tak vážná, jak by se mohlo na první pohled zdát. „Rumunsko je stabilní, bezpečná a silná země,“ ujistil je v televizním projevu. „Směrem k EU říkám: Rumunsko zůstává bezpečným, spolehlivým a proevropským státem. Co se NATO týče, Rumunsko je i nadále bezpečným a pevným spojencem. Je velmi důležité, aby to všichni věděli: Rumunsko se nenachází v žádných obtížích.“
