Summit lídrů takzvané koalice ochotných v Paříži. FOTO: Summit lídrů takzvané koalice ochotných v Paříži.
FOTO: Summit lídrů takzvané koalice ochotných v Paříži.
Zatím nenastal čas rušit sankce proti Rusku, které pokračuje v agresi proti Ukrajině. Po čtvrtečním pařížském summitu tří desítek zemí podporujících Kyjev to prohlásili britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Olaf Scholz, podle něhož by bylo chybou ustupovat Rusku.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se všichni lídři shodli na tom, že Moskvě navzdory současným jednáním o příměří vedeným Spojenými státy nejde o skutečný mír.
Rusko požaduje zrušení části západních sankcí výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři. Svým přístupem podle lídrů evropských zemí dává najevo, že není jeho cílem dosáhnout míru, ale zbavit se omezení, která Evropa a USA zavedly v reakci na invazi zahájenou před více než třemi lety.
Podle Scholze bude čas mluvit o zrušení sankcí až ve chvíli, kdy se obě strany dohodnou na míru. „K tomu je zatím bohužel stále velmi daleko,“ řekl podle agentury Reuters po jednání Scholz.
Účastníci summitu v Paříži se shodli na potřebě silné ukrajinské armády nyní i v budoucnu kvůli odstrašení Ruska. Počítají proto s dalšími dodávkami vojenského materiálu, ale i podporou ukrajinského obranného průmyslu či výměnou zpravodajských informací, řekl novinářům po jednání třicítky států český premiér Petr Fiala (ODS).
Poslední vývoj podle něj ukazuje, že Ukrajina je připravená na příměří, ale Rusko chce jen využívat situaci a dobývat další území. Kdo podle Fialy nyní volá po zrušení sankcí, pomáhá Rusku a stojí na straně agrese.
Debata o vyslání vojáků na Ukrajinu je stále předčasná, řekl Fiala. „Téma je ve vzduchu, ale není na stole,“ sdělil. Všechny státy podle něj nejprve potřebují znát podrobnosti příměří, ale třeba i status jednotek, které by na Ukrajinu vysílaly. „To jsou všechno otevřené otázky, na které nemáme odpovědi,“ podotkl.
Francouzský prezident Emmanuel Macron však poznamenal, že na plánu o vyslání vojáků iniciovaném Francií a Británií se nyní chtějí podílet také některé další státy. Podle britského premiéra Keira Starmera budou evropské země schopny zajistit praktické fungování jakékoli udržitelné mírové dohody. Končící německý kancléř Olaf Scholz se k vyslání jednotek po schůzce opět postavil zdrženlivě.
Evropské země by měly pomoci zajistit ukrajinskou bezpečnost na moři, ve vzduchu a na zemi, řekl Macron podle agentur. Nepůjde ale podle něj o mírové jednotky; vojáci by měli být rozmístěni v několika strategických oblastech.
Rusko, které na Ukrajinu zaútočilo v únoru 2022 a stále část ukrajinského území okupuje, odmítá jakoukoli přítomnost vojsk zemí NATO na ukrajinském území.
„Budeme připraveni zajistit, aby mírová dohoda fungovala v praxi, až bude dohodnuta její přesná podoba,“ řekl podle agentury Reuters Starmer. Dodal, že by se jednání podle jeho představ neměla táhnout dlouhé měsíce, ale být spíše záležitostí nejbližších týdnů.
Macron prohlásil, že mezi vůdci není jednomyslná podpora vyslání vojáků, k němuž se hodlají připojit jen některé země.
Dosluhující německý kancléř Olaf Scholz se k možné mírové misi evropských vojáků na Ukrajině staví nadále zdráhavě. Po summitu podle agentury DPA prohlásil, že ve stávající chvíli není vůbec jasné, zda a v jaké podobě by vojenská mírová mise mohla působit. Poznamenal, že takováto mise není nyní tím aktuálním tématem. Podobně se vyjádřil i český premiér Petr Fiala, podle něhož by se evropské země měly nyní soustředit na podporu ukrajinské armády.
