Válka na Ukrajině se stále více dotýká nejen Ruska a Ukrajiny. Důsledky invaze vyvolané Vladimirem Putinem jsou podle mnohých expertů nedozírné a poznají je lidé na celém světě. V některých zemích se ruská agrese může stát i příčinou nedostatku základních potravin a důvodem úmrtí lidí, kteří s válkou nemají nic společného.

Jak upozorňuje americký server Foreign Policy, měsíc války snížil ruský a ukrajinský vývoz klíčových komodit, jako je pšenice, slunečnicový olej a kukuřice. To se dotklo především zemí na Blízkém východě a v severní Africe. Ve spojení s energetickou krizí, která se výrazně promítla do cen hnojiv, se tak zásadně omezily klíčové vstupy pro celosvětovou zemědělskou produkci. „Způsobilo to ‚dokonalou bouři‘,“ tvrdí bývalý výkonný ředitel Světového potravinového programu Ertharin Cousin. „Ve výsledku by nás mohl čekat katastrofální nárůst cen potravin,“ dodává. 

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM: Strašlivé číslo 86 a reportáž ze Lvova, kde „chce každý bojovat s Rusem“

To „strašlivé“ číslo je 86 a je tak vysoké, že dosáhlo až na titulní stánku nového vydání našeho týdeníku, které…

Jakou roli v tom však hraje vojenský konflikt na Ukrajině? Rusko je největším světovým vývozcem hnojiv, ale v současnosti se raději soustředí na to, aby ho mělo dostatek pro vlastní potřebu. Kyjev zase pozastavil vývoz pšenice. Přitom právě Ukrajina společně s Ruskem vyváží třetinu této obiloviny z celkového objemu světového exportu.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství odhaduje, že v nadcházejících měsících by i kvůli těmto skutečnostem ceny potravin mohly stoupnout až o 20 procent. Podle Cousina může současná situace eskalovat až do potravinové krize. 

Navíc podle Foreign Policy mohou mít rostoucí ceny potravin, vyvolané mimo jiné ruskou agresí, za následek politickou nestabilitu v zemích, které jsou závislé na dovozu některých komodit. Svou roli sehrála i energetická krize, která se promítla do produkce hnojiv. Například k výrobě čpavku a močoviny je totiž nutně potřeba zemní plyn, jehož cena prudce stoupá. Některé společnosti proto oznámily, že výrobu hnojiv omezí. Svein Tore Holsether, generální ředitel společnosti Yara, giganta v oboru, prohlásil, že „šok takového rozsahu ještě firma nezažila“, a snižuje produkci na polovinu. 

Zpomalení výroby hnojiv však přímo ohrožuje země, které jsou na importu závislé. Proto se Brazílie, Argentina, Bolívie, Chile, Paraguay a Uruguay v březnu zasloužily o vyjmutí hnojiv ze západních sankcí uvalených na Rusko. „Brazílie je na hnojivech závislá,“ prohlásil prezident Jair Bolsonaro.

Nejen pro jihoamerické země je však tato komodita podstatná. Jak upozornil David Laborde z Mezinárodního institutu pro výzkum potravinové politiky, nedostatek hnojiv ovlivní veškerou produkci na světě a zdaleka se nebude jednat pouze o pšenici.

Dále čtěte

Jana Černochová: Koalice ochotných by měla pomoci lidem v Mariupolu

Šéfka resortu obrany Jana Černochová v rozhovoru pro Týdeník FORUM popsala, jaká vidí možná východiska z války na Ukrajině,…

Podle Světového potravinového programu bude také nutné získat dalších 71 milionů dolarů (zhruba 1,5 miliardy korun) měsíčně, aby se podařilo nakoupit dostatek potravin pro potřebné. Kvůli válce na Ukrajině se musely snížit například i příděly pro uprchlíky na Blízkém východě a v Africe. „Nemáme jinou možnost než vzít jídlo hladovým, abychom nakrmili hladovějící,“ uvedl v prohlášení David Beasley, výkonný ředitel Světového potravinového programu. 

Chris Barrett, zemědělský ekonom z Cornellovy univerzity, jde ve svých odhadech ještě dále. „Ruský útok na Ukrajinu byl útokem na lidi s nedostatkem potravin,“ říká. Podle Barrettova katastrofického scénáře dokonce „budeme svědky toho, že desítky milionů lidí budou náhle čelit hladomoru“.