Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg FOTO: ČTK/XINHUA/Zheng Huansong
FOTO: ČTK/XINHUA/Zheng Huansong
Ruská agrese proti Ukrajině je největší bezpečnostní krizí za poslední generace. Při slavnostním zahájení summitu Severoatlantické aliance to v noci na středu prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Ukrajina podle něj prokázala odvahu a spojenci ji bezprecedentně podpořili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později vyzval americké politiky i další spojence, aby s pokračováním podpory nečekali na výsledek listopadových prezidentských voleb v USA.
Stoltenberg na úvod summitu vyzval k další pomoci napadené zemi a k udržení alianční jednoty. Podpora Ukrajině od NATO má podle Stoltenberga své náklady a svá rizika. „Skutečností je, že s agresivním Ruskem jako sousedem nejsou žádné možnosti bez nákladů. A nejsou žádné možnosti bez válečného rizika,“ řekl šéf NATO.
Spojenci dodají Ukrajině další obranu
Ukrajině, která se brání ruské agresi, Spojené státy a spojenci ze Severoatlantické aliance poskytnou další systémy protivzdušné obrany a mají v úmyslu jich v následujících měsících dodat desítky. Prohlásil na úvod summitu NATO americký prezident Joe Biden. Aliance podle něj nemůže dopustit, aby Rusko na Ukrajině zvítězilo, to se nesmí stát.
„Ukrajina může zastavit (ruského prezidenta Vladimira) Putina a udělá to… Má naši plnou podporu,“ prohlásil Biden. Podle něj USA dodají Kyjevu další systémy protivzdušné obrany spolu s Německem, Itálií, Nizozemskem a Rumunskem.
Stoltenberg: Výsledek ovlivní globální bezpečnost
Výsledek války na Ukrajině ovlivní podle Stoltenberga globální bezpečnost na desetiletí. „Největší cenou a největším rizikem by bylo, pokud by Rusko na Ukrajině zvítězilo,“ podotkl Stoltenberg. Ruské vítězství by podle něj nepovzbudilo pouze prezidenta Vladimira Putina, ale i další autoritářské lídry v Íránu, Severní Koreji a Číně. Ti všichni podle něj podporují ruskou válku a chtějí, aby NATO neuspělo.
Zelenskyj v projevu na půdě Institutu Ronalda Reagana apeloval na spojence, aby se nebáli „silných rozhodnutí“ bez ohledu na to, jak bude po listopadových volbách vypadat americká politika. „Všichni čekají na listopad. Američané čekají na listopad, v Evropě, na Blízkém východě, v Pacifiku, celý svět vyhlíží listopad. A popravdě řečeno, (ruský prezident Vladimir) Putin také čeká na listopad,“ řekl Zelenskyj. Narážel na fakt, že v amerických prezidentských volbách má proti současnému prezidentovi Joeu Bidenovi šanci uspět bývalý vládce Bílého domu Donald Trump, který slibuje omezit americkou pomoc Ukrajině. Dodal, že neví, jak se po případném zvolení Trump směrem k Ukrajině skutečně zachová.
Aliance musí podle Stoltenberga prokazovat v budoucnu stejnou odvahu jako v minulosti. „Naše aliance není perfektní a budeme nadále čelit obtížným rozhodnutím,“ prohlásil generální tajemník. Ač není jasné, jaké krize nastanou, je nutné přijímat rozhodnutí s politickou odvahou, míní. „Vím, že jsme silnější a více v bezpečí společně v NATO. Je dobré mít přátele,“ dodal na závěr.
Slavnostní ceremoniál se uskutečnil nedaleko Bílého domu v auditoriu Andrewa Mellona, kde byla 4. dubna 1949 podepsána Severoatlantická smlouva o založení NATO. Za Česko se dnešní akce zúčastnil prezident Petr Pavel.
Stoltenberg se v projevu věnoval i minulosti aliance a označil ji za nejúspěšnější takové seskupení v historii. Když hovořil o rozšíření NATO o postkomunistické státy střední a východní Evropy v roce 1999 a pak v dalších letech, připomněl i někdejšího československého a českého prezidenta Václava Havla a také vůdce polské Solidarity Lecha Walesu. Tehdejší rozšíření NATO nebylo jednoduchým rozhodnutím, ale bylo rozhodnutím, které sjednotilo Evropu způsobem dříve nepředstavitelným, prohlásil generální tajemník.
