Bezpečnostní instituce, kterým se říká „siloviki“ a které jsou klíčové pro podporu režimu, si vyměňují výčitky za rostoucí seznam selhání ve válce proti Ukrajině. Aspoň tak to uvádějí zdroje, na které se odvolávají nezávislí ruští novináři. Ruská armáda je podle nich hluboce nespokojena s novou a omezenou strategií, kterou jí Putin nařídil na Ukrajině přijmout. Původně plánované dobytí Kyjeva se má změnit na skromnější cíl v podobě invaze na Donbas na východě země.
Armádní činitelé (neveřejně) ukazují prstem na jiné složky, především na zahraniční rozvědku FSB. Podle nich prezidenta špatně informovala o skutečných podmínkách uvnitř Ukrajiny, což vedlo k neúspěchu. Zdá se, že ostatní útvary FSB sdílejí tuto armádní analýzu.
Irina Boroganová a Andrej Soldatov, vedoucí pracovníci Centra pro analýzu evropské politiky (CEPA), jsou ruští investigativní novináři a spoluzakladatelé Agentury.ru, která sleduje činnost ruských tajných služeb. Nyní na webu Cepa.org 25. dubna zveřejnili článek, kde o rozporech v ruském vedení referují. Zmiňují, že v tyto dny dochází k jakési změně situace:
„Válka na Ukrajině ostře rozdělila ruskou společnost. Jako novináři jsme očekávali, že po zahájení invaze 24. února ztratíme mnoho svých kontaktů v ruské armádě a tajných službách. Koneckonců, jedna věc je stěžovat si novináři na korupci ve své složce a druhá věc je mluvit o válce s těmi, kteří veřejně zaujali protiválečný postoj. A skutečně, v prvním měsíci války některé zdroje odmítaly odpovídat na naše telefonáty a vzkazy.“
Nyní se však situace dramaticky změnila, píší analytici: „Minulý týden jsme začali dostávat stále více telefonátů a zpráv od našich kontaktů z armády a FSB, které komentovaly naše zpravodajství o Sergeji Besedovi, jednom z šéfů Páté služby FSB, která shromažďuje politické zpravodajství o Ukrajině a kultivuje prokremelskou opozici v Kyjevě. Generál byl poslán do nechvalně proslulé moskevské věznice Lefortovo, která má od dob stalinských čistek strašlivou pověst – ve sklepě budovy byl zavražděn bezpočet obětí. Kreml se horečně snažil utajit podrobnosti Besedova zatčení a zašel tak daleko, že ve vězeňských záznamech změnil generálovo jméno. (Vyšetřovací výbor, hlavní ruský vyšetřovací orgán, zašel tak daleko, že popřel skutečnost Besedova trestního stíhání).“
Rozšířily se fámy naznačující, že kompromitující materiály na Besedu poskytla konkurenční agentura, zahraniční rozvědka SVR. Znamená to ale, že armáda nebo FSB dospěly k závěru, že válka s obrovskými ztrátami a nekompetentním vedením byla chybou?
Stručná odpověď zní: „Ne, právě naopak,“ konstatují autoři: „Ruská armáda se domnívá, že omezení původních cílů války je vážnou chybou. Nyní tvrdí, že Rusko nebojuje proti Ukrajině, ale proti NATO. Vysocí důstojníci proto dospěli k závěru, že západní aliance bojuje se vším všudy (prostřednictvím dodávek stále sofistikovanějších zbraní), zatímco její vlastní síly operují v rámci mírových omezení, jako je zákaz leteckých úderů na některé klíčové oblasti ukrajinské infrastruktury. Stručně řečeno, armáda nyní požaduje totální válku, včetně mobilizace.“
Něco z nespokojenosti už se dostává i do veřejného prostoru: „Alexandr Arutjunov (alias bloger RAZVEDOS), známý veterán Specnaz Národní gardy, natočil videoprosbu Putinovi: ‚Drahý Vladimire Vladimiroviči, prosím, rozhodněte, vedeme válku, nebo masturbujeme?‘ Požadoval masivní eskalaci, přičemž si lze vybrat mezi leteckými údery na ukrajinskou infrastrukturu a ukončením války. Video se stalo virálním, zejména u promilitaristických skupin na VK a těch telegramových kanálů, které jsou spojeny s ruskou armádou.“
Telegramový kanál „FighterBomber“, spojený s ruským letectvem, zveřejnil 12. dubna komentář k dodávkám zbraní NATO na Ukrajinu, kde si stěžuje, že „je také jasné, že země NATO mají mnohem více zbraní než Rusko“.
Celkově takové úniky informací, pokud jsou pravdivé, nebo pokud odrážejí nějaký silně zastávaný postoj v armádě, vlastně nevzbuzují velký optimismus. Putin není kritizován za to, co dělá, ale že toho vlastně dělá málo.
„V soukromí se armáda, a dokonce i tajné služby, nechaly slyšet, že obviňují nejen Pátou službu FSB z dezinformování prezidenta, ale i samotného prezidenta ze špatného rozhodnutí o změně vojenské strategie. V roce 2014, kdy ruská armáda urychleně obsadila Krym, byly armáda a tajné služby s Putinem na jedné lodi – plně podporovaly jeho rozhodnutí anektovat Krym a byly nadšeny způsobem, jakým to bylo provedeno. V roce 2022 je to velmi výrazně jinak.“
Záleží na tom? ptají se nakonec autoři. A odpovídají poměrně jednoznačně: „Záleží na tom hodně. Je to vůbec poprvé, co se silovici distancují od prezidenta. Což otevírá nejrůznější možnosti.“