Vladimir Putin. FOTO: Úřad prezidenta Ruské federace/Kremlin.ru.
FOTO: Úřad prezidenta Ruské federace/Kremlin.ru.
Politolog Vladimir Pastuchov, který žije v exilu, rozebírá v článku na stránkách Garriho Kasparova perspektivy vývoje vojenské a politické situace na východoevropské frontě. Domnívá se, že vleklá poziční válka je teď sice pro Rusko výhodná, ale ani Rusko si ji nebude moci dovolit příliš dlouho.
Politolog zmiňuje časté Putinovy návštěvy velitelství Jižního okruhu v Rostově. Dává je do souvislosti s volební kampaní pro prezidentské volby, které se mají konat příští rok. Kremelský vůdce si chce udržovat image „vrchního velitele držícího ruku na tepu vývoje situace“. Putin tomu ale nevěnuje příliš mnoho času, což lze považovat za důkaz, že se zatím nic vážného neděje.
„Stejná volební logika by však mohla Kreml dotlačit k zimní vojenské kampani, která by byla stejně politicky motivovaná, jako byla právě skončená letní kampaň na Ukrajině. Když píši ‚politicky motivovaná‘, mám na mysli především to, že mluvíme o ofenzivě, která se z čistě vojenského hlediska neměla konat, ale stává se nezbytnou z politických důvodů. To znamená, že ačkoli Rusko dnes nemá dostatek prostředků na strategickou ofenzivu, politická situace si takovou ofenzivu může vyžádat a armáda ji bude muset zorganizovat,“ soudí politolog.
Zároveň se Pastuchov domnívá, že v Kremlu mohou sázet na to, že americký prezident nebude mít kvůli vývoji na Blízkém východě čas na válku na dvou frontách. To podle Pastuchova jen vytváří další podněty k tomu, aby se „udělalo něco iracionálně ruského“. Zimní období 2023–2024 by proto mohlo být „z hlediska vojenských událostí mnohem méně nudné, než se očekávalo, a samotná volební kampaň bude živá a emocionálně vypjatá“.
„Přesto doufám,“ pokračuje politolog, „že Putin bude mít dost rozumu na to, aby začátek svého pravděpodobně posledního prezidentského období nezdobil četnými ‚masovými útoky‘. V takovém případě situace na frontách poměrně rychle upadne do ‚strategické stability‘. Poziční válka je považována za a priori výhodnou pro Rusko a nevýhodnou pro Ukrajinu, které chybí vojenská soběstačnost.“
Existují také paralely se situací v Rusku před sto lety.
„Armáda, která uvízla v zákopech, se poměrně brzy začne rozkládat. Tak dávno zapomenutý jev, jako je ‚masová dezerce‘, se vrátí jako strašlivý stín připomínající události před sto lety. Bude nutné buď přistoupit k dodatečné mobilizaci, aby se zajistila rotace, nebo otevřít vnitřní frontu proti rodinným příslušníkům dříve mobilizovaných. A technologický hlad si pomalu začne vybírat svou daň,“ předpovídá Vladimir Pastuchov.
V důsledku toho za rok a půl až maximálně dva bude muset Putin válku eskalovat, protože nemůže věčně čekat, až se Ukrajina zhroutí. I kdyby všechno uvízlo v poziční válce, dá se s jistotou předpovědět, že za rok a půl až dva roky dojde na východoevropské frontě k nové plošné nestabilitě.
„V takovém případě bude na přelomu let 2025–2026 ‚pomalá fáze války‘ opět vystřídána její ‚rychlou fází‘, která nás s velkou pravděpodobností přiblíží k rozuzlení situace tím či oním směrem. Desetiletá válka, jako mezi Íránem a Irákem, se zdá být mnohem méně pravděpodobná,“ odhaduje politolog Vladimir Pastuchov.
