Putinovi stále věří 81 procent Rusů. FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
Je Rusko ekonomicky před zhroucením, nebo naopak prosperuje, ač se někdy předvídal opak? Ekonomická situace Ruska v březnu 2025 představuje dost složitý obrázek, kdy na jedné straně vidíme odolnost, na té druhé značné problémy způsobené pokračující válkou na Ukrajině, západními sankcemi a velkou závislostí ekonomického růstu na armádních výdajích.
Ruská ekonomika vykazuje navzdory třem letům války a bezprecedentním sankcím pozitivní čísla. Po poklesu HDP o 2,1 procenta v roce 2022 se v roce 2023 odrazila k růstu o 3,6 procenta a v roce 2024 podle odhadů o 3,8 až 4,1 procenta, čímž překonala mnohé západní ekonomiky. Tento růst je však značně vychýlen směrem k vojenské výrobě a státním výdajům, což značně zakrývá, v čem je základní zranitelnost.
Ruská vláda předpokládá v roce 2025 zpomalení růstu na 2,5 procenta, zatímco Mezinárodní měnový fond (MMF) předpovídá skromnější růst 1,3 procenta a ruská centrální banka předpovídá ještě nižší rozpětí 0,5 až 1,5 procenta. Toto očekávané zpomalení je obrazem ekonomiky, která po letech válečných „stimulů“ dosahuje svých limitů.
Zásadním problémem zůstává inflace, kterou ruské vedení označilo za hlavní ekonomický problém. Podle oficiálních údajů dosáhne inflace v roce 2024 až 9,5 procenta a na začátku roku 2025 se očekávala ve výši 9,9 procenta ročně. Reálná inflace pro domácnosti může ovšem v některých případech přesáhnout 20 procent. Cenové tlaky, podporované masivními vojenskými výdaji (podle odhadů dosáhnou v roce 2025 32,5 procenta federálního rozpočtu, tedy více než osm procent HDP) a nedostatkem pracovních sil, přiměly centrální banku zvýšit úrokové sazby na 21 procent, což je nejvyšší hodnota za více než dvě desetiletí. Přísná měnová politika má za cíl ochladit přehřátou ekonomiku, ale neúměrně zatěžuje civilní sektor, dusí investice a zvyšuje náklady na obsluhu dluhu, přičemž 7,7 procenta rozpočtu na rok 2025 je určeno na splátky úroků.
Dalším „úzkým hrdlem“ je trh práce. Nezaměstnanost je od ledna 2025 na historickém minimu 2,4 procenta. To ve skutečnosti není pozitivní zpráva. Válka vyčerpala pracovní sílu, statisíce lidí byly odvedeny do armády a především muži byli zabiti a zraněni. Od roku 2022 emigroval téměř milion kvalifikovaných pracovníků. Nominální mzdy prudce vzrostly. V polovině roku 2024 o 18 procent a podle prognóz o sedm procent v roce 2025. To však spíše podporuje inflaci než udržitelný růst, protože produktivita zaostává kvůli západním sankcím, které omezují přístup k vyspělým technologiím.
Sankce nadále doléhají zejména na energetický sektor, který tvoří přibližně třetinu rozpočtových příjmů. Americké sankce vůči finančním institucím, jako je Gazprombank, koncem roku 2024 oslabily rubl, který se propadl na nejnižší úroveň od března 2022 a obchodoval se nad hranicí sto rublů za jeden americký dolar. Vývoz ropy, který je pro Rusko záchranným lanem, čelí tlaku v důsledku předpokládaného poklesu globálních cen na 65 až 71 dolarů za barel v roce 2025.
Rusko sice některé dopady zmírnilo přesměrováním obchodu do Číny a Indie a využíváním stínové flotily tankerů, ale příjmy z vývozu klesají a Fond národního bohatství, který slouží ke krytí deficitů, se zmenšil ze 117 miliard USD v roce 2021 na 31 miliard USD do listopadu 2024.
Rozpočtový deficit, který v roce 2024 dosáhl 1,7 procenta HDP, se má snížit na půl procenta v roce 2025 díky zvýšení daní. Příjmy se zvýšily o 73 procent v důsledku zvýšení odvodů pro podniky a osoby s vysokými příjmy. To ale dále zatěžuje civilní ekonomiku. Vojenské výdaje ve výši 126,8 miliardy dolarů pro rok 2025 berou peníze zdravotnictví, vzdělávání a obnově infrastruktury, což prohlubuje hospodářskou nerovnováhu.
Ekonomové varují před rizikem „stagflace“, tedy vysoké inflace spojenou s ekonomickou stagnací. Sektory mimo obranu ve výrobě stagnují, a experti předpovídají recesi, pokud dojde k poklesu vojenských výdajů nebo příjmů z ropy.
Jak se na to dívá veřejnost? Zatímco příjmy spojené s válkou zvýšily spotřebu některých lidí, reálné mzdy nevojenských pracovníků a důchodců klesají a rostoucí ceny potravin vyvolávají nespokojenost. Podnikatelský optimismus přetrvává, ale vysoké úrokové sazby hrozí bankroty, zejména v maloobchodě a nákladní dopravě, kde jsou ohroženy až dvě stovky obchodních center.
Ruská ekonomika se v březnu 2025 drží, ale balancuje na hraně. Spoléhá se především na „roztáčení kol výroby“ poptávkou ze strany armády. Inflace, nedostatek pracovních sil a sankce představují rostoucí hrozbu. Zaměření Kremlu na válku udržuje krátkodobou stabilitu, ale hrozí dlouhodobá stagnace nebo kolaps, pokud dojde k vnějším šokům (například prudkému poklesu cen ropy) nebo k zesílení vnitřních tlaků.
