Více než dva roky po invazi Vladimira Putina na Ukrajinu vykazuje ruská ekonomika stále větší známky napětí. Britský deník Express cituje jednoho z insiderů, který přiznává, že „trh je mrtvý“. To všechno lze vyčíst z ruských oficiálních a otevřených zdrojů. Ruská centrální banka se vyjadřuje k situaci věcně a podobně mluví i ekonomové, byť nikdo neřekne přímo, že hlavní příčinou jsou výdaje na válku.
Stav ekonomiky se projevuje v detailech každodenních života, když musí majitelé obchodů zpřísnit ostrahu, protože zákazníci kradou, ale ani statistiky nejsou příznivé. Prudký nárůst úrokových sazeb hypoték způsobil propad prodeje nových bytů.
„Tyto problémy odrážejí hlubší ekonomické turbulence, kdy centrální banka bojuje za omezení inflace, protože náklady na válku jsou vysoké a stupňují se sankce . Kdysi odolná ekonomika, kterou dříve táhla válečná výroba a vládní výdaje, nyní čelí vážným problémům. Ceny základních potravin, jako jsou mléko, brambory a máslo, prudce rostou, což tvrdě dopadá na obyčejné Rusy, uvádí se v reportáži ruské televizní stanice Current Time, která je nakloněna Západu,“ píše Express.
Od 24. února 2022 Rusko upřednostňuje vojenské výdaje a prostředky směřují do výroby tanků, raket a uniforem, což opticky vylepšuje čísla o růstu HDP. Vláda také posílá velké peníze do chudších regionů na vysoké platy pro dobrovolníky, které pak posílá bojovat na ukrajinskou frontu. Hodně peněz pohltí také odškodnění pro válečné vdovy. Za to všechno stát platí jevem, kterému se říká „přehřátá ekonomika“. Lidé, kteří mají více peněz, chtějí nakupovat, ale „mírová“ výroba spozřebního zboží nestíhá vyrábět a rostou ceny a bují inflace.
Válka vyvolala rozsáhlé západní sankce, které odřízly Rusko od klíčových mezinárodních trhů a omezily přístup k vyspělým technologiím, nezbytným pro odvětví, jako je energetika a výroba.
Klíčová úroková sazba centrální banky se vyšplhala na dvacetileté maximum 21 procent a náklady na půjčky dusí podniky i spotřebitele. Podniky čelí zmenšujícímu se trhu práce (muži jsou na frontě, nebo utekli před mobilizací do zahraničí) a snaží se udržet konkurenceschopnost. Hrozí serie bankrotů. Potíže má trh s nemovitostmi. S rostoucími sazbami hypoték se trh s bydlením fakticky zastavil. Express cituje jednoho realitního makléře, který konstatoval: „Trh je mrtvý.“ Vysoké úrokové sazby odrazují podniky od investicí. Oligarchové napojení na Kreml jsou nespokojeni a politiku centrální banky kritizují.
Experti předpovídají pro rok 2025 prudké zpomalení hospodářského růstu což ještě posílí pokles investic. Centrální banka optimisticky trvá na tom, že se inflace v nadcházejících měsících zmírní, jenže už několik takových předpovědí nevyšlo a byla mnohem vyšší. To přiznává i šéfka centrální banky Elvira Nabiullina.
Express cituje Janise Klugeho z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní otázky. „Téměř tři roky se zdálo, že na této válce všichni bohatnou, nyní je však jasné, že se tak nestane a že je třeba zaplatit určitou cenu,“ říká Kluge.
Minulý týden nové americké sankce zasáhly ruskou Gazprombank a padesát dalších bank, kterým Američané zablokovali návrat exportních příjmů. To je podle ruské centrální banky důvodem náhlého propadu rublu na téměř 110 rublů za dolar při oficiálním kursu a ještě více při tržním kursu. V bance věří, že se společnosti časem naučí sankce obcházet a vše se zlepší. Nakonec by banka mohla opět zvýšit úrokovou sazbu. I kdyby se ale situace s rublem ustálila, ekonomové nečekají, že se by ruská měna vrátila aspoň na původní hodnotu před posledními sankcemi.