S Ruskem to nevypadá moc dobře, ale pokud jde o medaile, tam jde všechno jako po másle. Jak nám sděluje server Sputnik News je těch úspěchů tolik, že je třeba dávat pozor na to, aby se z toho Rusům nezatočila hlava. Aspoň to říká prezident Vladimir Putin. „Ve čtvrtek předával v kremelském Georgijevském sále státní vyznamenání. Putin poděkoval vyznamenaným za srdečná slova, která mu byla adresována, a sám zase řekl, že pro něj je udělování takových vyznamenání obrovskou ctí.“

„’Máme spoustu úspěchů. O tom jste teď hovořili. V každé oblasti, kterou zastupujete, ve výrobě letadel, ve výrobě lodí, v lékařství, umění i kosmu — všude máme co představit a ukázat své zemi i světu. Naše úspěchy jsou vynikající, skutečně špičkové‘, řekl ruský prezident.

‚Máme ale ještě i spoustu nevyřešených problémů a otázek, opravdu spoustu. Takže by se nám z úspěchů neměla zatočit hlava. To v žádném případě. Čím častěji ale budete vy a takoví vynikající lidé Ruska, jako jste vy, přicházet do tohoto sálu, tím rychleji se nám podaří vyřešit všechny problémy, které máme před sebou,‘ řekl ruský prezident v závěru slavnostní akce.“

Skutečnost je taková, že Rusko má málo peněz. Proto také v pátek Putin na setkání s představiteli ozbrojených sil prohlásil, že rozpočtové škrty způsobené ekonomickými problémy nesmějí ohrozit program modernizace výzbroje ruské armády.

Putinovi se líbí, že vojsko v loňském roce dostalo 96 nových bojových letounů, 81 vrtulníků, 152 systémů protivzdušné obrany a 291 radarů a další výzbroj. Také pochválil armádu za to že nové ruské zbraně prokázaly svou hodnotu při nasazení v Sýrii.

Jenže jak se bude modernizovat bez peněz, to bude zřejmě jeden z těch problémů, o kterých ruský prezident mluvil při onom předávání vyznamenání.

Ruské výdaje na obranu budou v roce 2016 sníženy o 5 procent, říká podle agentury RIA náměstkyně ruského ministra obrany Tatiana Ševcova. Pokud Putin snížení výdajů podepíše, ozbrojené složky budou už také postižené potížemi ruské ekonomiky.

Bylo by to největší omezení výdajů na obranu od nástupu Putina do funkce v roce 2000. V roce 2011 oznámil Putin jako premiér projekt obnovy ruské armády a jejího zastaralého vybavení. Do roku 2020 mělo být v rámci plánu investováno 23 bilionů rublů. Jenže ekonomice se kvůli nízkým cenám ropy a západním sankcím nedaří. Ruská ekonomika se loni propadla o 3,7 procenta, letos se očekává pokles o jedno procento.

Ambice jsou přitom velké. Jak píše server natoaktual.cz, Evropa čelí ožívajícímu agresivnímu Rusku, která se snaží obnovit vůdčí roli na světové scéně. Tak varoval vrchní velitel sil NATO Philip Breedlove a před vlivným americkým senátním výborem obhajoval znásobení výdajů na americkou vojenskou přítomnost v Evropě. Za hlavní hrozbu označil právě politiku Moskvy: „Rusko se rozhodlo být nepřítelem a představuje dlouhodobě existenční hrozbu pro Spojené státy a naše evropské spojence a partnery,“ prohlásil před senátním výborem. „Věřím, že Rusko bude střídavě uvolňovat a zvyšovat napětí podél linie kontaktu, aby udrželo Kyjev pod stálým tlakem a zajistilo, že Ukrajina své závazky z mírových dohod splní jako první,“ řekl.

Podle něj si Rusko počíná výrazně agresivněji také v oblasti Arktidy a militarizuje tam oblasti, které ovládá. Natoaktual.cz o Rusku píše: „V prostoru mezi Británií, Islandem a Grónskem testuje podle generála nové moderní ponorky. Pentagon proto zvažuje návrat na islandskou leteckou základnu v Keflavíku, kterou před deseti lety opustil a odkud v dobách studené války startovaly americké průzkumné letouny ke sledování pohybu sovětských ponorek.“

Energii má zřejmě dodat Rusku „národní myšlenka“, když už nejsou peníze. Podle Sputnik News „ta v Rusku existuje, je to vlastenectví, nic jiného není třeba vymýšlet, prohlásil ve středu ruský prezident Vladimir Putin“.

„’Žádnou jinou myšlenku nevymyslíme, a ani to není třeba‘, řekl Putin během setkání s aktivem Klub lídrů prosazujícím iniciativy podnikatelských struktur.

‚U nás neexistuje a ani nemůže existovat žádná jiná sjednocující myšlenka, kromě vlastenectví‘, zdůraznil Putin.

‚A právě to je národní myšlenka. Není ideologizovaná, není spojená s činností nějaké strany. Jejím základem je snaha sjednotit se. Když chceme žít lépe, je třeba, aby byla naše zem přitažlivější pro všechny občany, aby byla efektivnější‘, dodal Putin.“

Putin tedy říká, zdůrazňuje a dodává a běžným lidem se žije stále hůře. Že by ohledně „národní myšlenky“ nešlo o ideologizaci, tomu sotva někdo soudný uvěří. Nacionalismus se všude ve světě vytahuje, když chybí hmatatelné výsledky. Nic to totiž nestojí a dává to lidem pocit, že když nic moc nemají, mohou být pořád ještě hrdí na svou příslušnost k velkému a silnému národu. Problém je v tom, že tuto vynikající kvalitu je třeba dokazvat nějakými výkony. Rusko se může sice chlubit svým jaderným arzenálem a kosmickými raketami, ale nezdá se, že by svět byl zaplaven ruským spotřebním zbožím, po kterém by všichni toužili. Jeho zaostalá ekonomika stála na prodeji přírodních surovin a když padají ceny, padá i Rusko.

Je známo, že nacistické Německo pod fasádou dálnic a výstavby na tom bylo na konci 30. let 20. století ekonomicky velmi špatně. Vojenský průmysl jel na plné obrátky, ale toho se nikdo nenají. Mělo jen dvě možnosti, přiznat to, nebo zahájit válku. Pokud ne válka s Polskem, tak válka proti SSSR se dá vysvětlit zoufalou potřebou nových zdrojů. Ideologii samozřejmě nemůžeme vynechat. Ta byla vlastenecká víc, než bylo zdrávo.