Vladimir Putin FOTO: Úřad ruského prezidenta / Kremlin.ru / se souhlasem
FOTO: Úřad ruského prezidenta / Kremlin.ru / se souhlasem
NÁZOR / O špatných vyhlídkách ruské ekonomiky se mluvilo ještě před invazí na Ukrajinu. Byly k tomu dobré důvody. Problémy byly strukturální, týkaly se především toho, že příjmy státu byly značně závislé na exportu ropy, plynu a dalších surovin. Vyspělé produkty Rusko kupovalo a jednou z mála věcí, které mohlo nabídnout, bylo pronajímání míst v kosmických lodích Sojuz. Kromě toho z Ruska dlouhodobě „odcházely mozky“. Vpád na Ukrajinu ale všechno radikálně urychlil.
Základní otázka, kterou jisté typy zlomyslně kladou, by mohla znít, proč se Rusko už dávno nezhroutilo pod tíhou sankcí a neschopnosti vedení, jak pořád někdo věštil. Odpovědět se na to dá částečně bonmotem a pak věcně. Ironicky se dá poznamenat, že Rusko je ve stavu, který by v normální zemi už všichni označili za katastrofu, a vláda by se poroučela. Pod panstvím Kremlu se ale zatím poroučeli spíš kritici, a to buď do exilu, nebo do lágru.
Pokud jde o skutečný stav a vliv sankcí a vnitřních faktorů v Rusku, je třeba rozlišovat. Že jsou sankce běh na dlouhou trať, říkal už na začátku Joe Biden a někdy se na to zapomíná. Ekonomika velké země má setrvačnost a značné rezervy. Bez účinné opozice může rezavý a rozpadající se stroj pokračovat v činnosti relativně dlouho. Asi tak, jako zombie už sice nesmí do salónů lepší společnosti, ale pořád ještě straší, a to až do posledních minut hororového filmu.
Ruský ekonom Konstantin Samojlov (který už je také v exilu) používá srovnání s Titanikem. V rozhovoru s Jonathanem Finkem na YouTube kanálu Silicon Curtain diagnostikuje ekonomické zdraví Ruska.
„Vždycky přirovnávám ruskou ekonomiku k Titaniku. Když Titanik narazil do ledovce, tak se hned po srážce nic moc nestalo a lidé, kteří byli na palubě, toho moc neviděli a necítili, kromě samotné srážky a otřesů. Škody ale byly napáchány a voda začala zaplavovat sekce lodi a lidem trvalo přes 30 minut, než si všimli, že se s lodí začalo něco měnit. Je to trochu to samé, co se děje s ruskou ekonomikou. Hned po válce, na začátku války, asi před 20 měsíci, se začaly dít věci, Rusové začali vidět neklid uvnitř ruské ekonomiky, ale skutečné účinky začínáme pozorovat až teď,“ říká Samojlov.
Obrazně řečeno se sekce lodi začínají naplňovat vodou. Ekonomika klouže po šikmé ploše, ale ten sesuv se v určité době přece jen zpomalil. Podle Samojlova byly důvody dva, jeden vnější a druhý domácí.
Rusové v posledních několika měsících těží ze zvýšených cen ropy. „Opět, stejně jako v první polovině roku 2022, hodně vydělává na vývozu ropy (…) a to zpomalilo pád ruské ekonomiky. Ta je stále na cestě dolů, ale o něco pomaleji, než mnoho odborníků (včetně mě) v minulosti očekávalo,“ přiznává ekonom.
Druhým důvodem je, „že ruská vláda využívá všechny zbývající zdroje a dělá naprosto všechno pro to, aby propadu ekonomiky dala dobrou fazónu, aby ekonomiku nějak stabilizovala, protože se v Rusku blíží velmi důležitá událost, totiž prezidentské volby v březnu příštího roku“. Vedení nechce, aby Rusové před volbami pocítili nějaké strádání a finanční bolest. Pak přijde březen 2024, a „spousta věcí v ruské ekonomice bude probíhat úplně jinak“, odhaduje Samojlov.
Klíčovou postavou je šéfka centrální banky Elvira Nabiullina. Podle Samojlova má cenu poslouchat to, co říká, protože je to jeden z lidí, kteří ještě v Rusku mluví pravdu. Může si to podle něj dovolit, protože tak, jako jsou některé společnosti příliš velké, aby zanikly, je i Nabiullina příliš důležitá, než aby ji bylo možné vyhodit.
„Je nedílnou součástí základů Putinovy ekonomiky a je imunní a může říkat, co uzná za nutné, a proto mluví… Mluví často a mluví upřímně, je dost přímá v tom, co lze očekávat, a dělá tiskové konference,“ konstatuje ekonom.
Kdo sleduje propagandistické „patriotické“ weby, jako je třeba Tsargrad.tv (který na ukázku ruského myšlení Forum 24 občas cituje), ví, že prováleční „vlastenci“ Nabiullinu nenávidí, stejně jako nesnášejí všechny takzvané liberály. Podle jejich mínění jsou to vlastizrádci, které je třeba přinejmenším vyhodit z funkcí. V únoru 2022 po invazi na Ukrajinu ovšem bankéřka sama nabídla svou rezignaci, ale Putin ji nepřijal.
Nedávno měla zrovna tiskovou konferenci, kde zmínila několik zajímavých bodů, které jsou podle Konstantina Samojlova důležité.
Kdo naslouchal, zjistil, že úroková sazba v Rusku se za čtyři měsíce zdvojnásobila. V červenci byla sedm a půl procenta a právě teď je 15 procent, což je podle ekonoma šílené. A 15. prosince bude další zasedání rady centrální banky a dojde ke zvýšení na 16 procent. Znamená to, že podniky si berou úvěry na 25 procent a u splátek kreditních karet je to přes 35 procent. Centrální banka chce za každou cenu aspoň do voleb udržet inflaci pod kontrolou.
„Dovolte, abych vám to přeložil z jazyka centrální banky do srozumitelné angličtiny (rozhovor byl veden anglicky, pozn. red.). Rok 2024 bude pro ruskou ekonomiku naprosto katastrofální,“ odhaduje podle uvedených prognóz Samojlov. Sám to čekal dřív, nicméně podle šéfky centrální banky to přijde příští rok.
Dalším bodem je, že pokud přijde nějaké oživení ekonomiky, bude to až v roce 2026. Růst HDP bude velmi malý, protože všechny zdroje pro rychlé oživení byly po katastrofálním jaru 2022 vyčerpány. K tomu všemu ekonomika prochází obrovskou krizí kvůli nedostatku pracovních sil. Podle odhadů od dvou do tří milionů lidí uteklo z Ruska kvůli obavám z mobilizace a statisíce mužů byly vrženy na frontu.
To ještě není všechno. Roste osobní zadlužení ruských občanů. Do válečného průmyslu tečou ohromné peníze, ale tam pracuje jen někdo. Jinak s rostoucí inflací lidem peníze chybí, a tak si půjčují. Velmi často u soukromých společností na vysoké úroky, dá se čekat velká vlna nesplácení a bude se to týkat i firem, protože podnikat je teď velmi obtížné. I podle známých oficiálních statistik lze zjistit, že „delikvence“ dlužníků výrazně roste.
Vlna bankrotů a nesplácení se čeká v letech 2024 a 2025 a podle ekonoma „bude obrovská“ a „pohřbí finanční systém v Rusku“.
Je tu ještě morální aspekt. Protože lidé zoufale potřebují peníze, nechávají se naverbovat do války, kde riskují život a někteří o něj přijdou. Stát je tam vlastně sociální situací nahání. Tady se ekonom i moderátor shodují, že je to naprosto protihumánní a ruský stát klesl morálně skutečně hluboko.
A na závěr ještě jedno temné proroctví, spíše realistická předpověď. I kdyby válka skončila zítra, všechno bude mít setrvačnost. Nedá se čekat, že by v Rusku zavládla liberální demokracie a svobodné a průhledné prostředí pro podnikání, takže zahraniční podnikatelé se s investicemi do Ruska hrnout nebudou.
Dobré je na přicházející katastrofě jen to, že pokud nebude Rusko poraženo na ukrajinském bojišti, způsobí si těžké rány samo doma. Pak určitá vrstva lidí, oligarchové a lidé v aparátu a řada občanů, možná zjistí, že nadešel čas na změnu. Zatím ještě všichni váhají a odhadují, co je pro ně výhodnější.
