Ruská ekonomika v příštím roce zpomalí téměř na nulu, inflace bude jedenapůlkrát vyšší, než se původně předpokládalo, a nabídka dováženého zboží bude nadále klesat. To uvádí Ruská centrální banka v novém bloku makroekonomických prognóz, který zveřejnila v pátek po zasedání o klíčové sazbě.
Podle prognózy centrální banky ruský HDP po loňském růstu o 3,6 procenta letos přidá dalších 3,5–4 procenta, poté může ekonomika zpomalit 7–8krát. V roce 2025 centrální banka předpokládá růst HDP o 1,5 procenta v optimistickém scénáři a pouze o 0,5 procenta v pesimistickém scénáři, cituje dokument deník The Moscow Times.
„V návaznosti na růst ekonomiky se může na nulu dostat i růst investic, který se v letošním roce odhaduje na 7 až 9 procent. V roce 2025 přidají kapitálové investice v nejlepším případě dvě procenta, v nejhorším případě neporostou vůbec. Utahovat opasky si podle centrální banky budou muset i ruští spotřebitelé: výdaje domácností na zboží a služby přidají podle prognózy regulátora pouze nula až jedno procento,“ píše list.
„Inflace se stává problémem pro vojenskou ekonomiku: bilionové injekce do obranných závodů a platby dodavatelům najatým pro válku nafoukly peněžní zásobu v zemi na patnáctileté maximum (meziročně o více než 20 procent). A nedostatek personálu poté, co byl do války vyslán téměř milion lidí, vytvořil ‚mzdové závody‘, bezprecedentní od druhé poloviny roku 2000.“
V důsledku toho bude letos tempo růstu spotřebitelských cen v Rusku letos 6,5 až 7 procent a jedenapůlkrát vyšší, než bylo původní očekávání centrální banky (4,3 až 4,8 procenta). Inflační tlak v ekonomice zůstává vysoký a „stabilní inflace ve druhém čtvrtletí zrychlila“, řekla guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová na tiskové konferenci.
Problém představuje i zpřísnění sankcí, kvůli nimž banky „spřátelených zemí“ začaly hromadně blokovat platby ruským firmám. Patrné je to zvláště u dovozců, uvedla Nabiullinová. Centrální banka odhaduje, že dodávky zboží do Ruska ze zahraničí se do konce roku sníží o 12 miliard dolarů a jejich celkový objem (291 miliard dolarů) bude o 15 procent nižší než před anexí Krymu.
S cílem omezit inflaci zvýšila centrální banka klíčovou sazbu z 16 procent na 18 procent a podle Nabiullinové nevylučuje další zvýšení. Ruská ekonomika se podle ní nachází ve stavu „maximálního přehřátí za posledních 16 let“ a rezervy pracovních sil a výrobních kapacit jsou „prakticky vyčerpány“.
„Nedostatek těchto zdrojů by mohl vést k situaci, kdy se tempo růstu ekonomiky přes všechny pokusy o stimulaci poptávky zpomalí a veškeré stimuly půjdou do zrychlení inflace. To je v podstatě scénář stagflace, který bude možné zastavit pouze za cenu hluboké recese. Dnešní dodatečné zpřísnění naší politiky umožní takovému scénáři zabránit,“ uvedla šéfka centrální banky.
Problémy ruské ekonomiky tento týden nepřímo přiznal i Vladimir Putin na setkání s předsedou Účetní komory Ruské federace Borisem Kovalčukem.
„Ano, naše rozpočtové příjmy rostou a schodek je minimální, příjmy z neropných a plynových zdrojů se vyvíjejí dobře, příjmy z ropy a plynu nyní rostou, ale nejsou žádné peníze navíc,“ cituje Putina agentura TASS.
„Proto počítám s tím, že budete co nejpečlivěji sledovat finanční disciplínu,“ dodal Putin na adresu Kovalčuka. „Tím spíše, že vám neunikne nic, co se nazývá kriminální,“ pokračoval Putin.
Korupce je trvalý ruský problém, ale podle ekonomických komentátorů jsou hlavními příčinami současných potíží ruské ekonomiky obrovské výdaje na válku proti Ukrajině a západní sankce uvalené na Rusko.