Po více než dvou letech stále tvrdších mezinárodních sankcí a rostoucím počtu obětí války na Ukrajině roste ruský HDP rychleji, než se předpokládalo. Podrobnější ukazatele však naznačují, že skutečný blahobyt obyvatel Ruska se od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu jen zhoršil. Co stojí za čísly o údajně úspěšném zvládání válečné a sankční situace ruské ekonomiky, ukazuje článek na webu The Insider.

„Odborníci se již dlouho shodují, že je velkým omylem domnívat se, že válka skutečně prospívá ekonomice válčícího státu. Zdroje jsou vždy omezené, a pokud válečné úsilí spotřebovává suroviny, kapitálové investice a lidskou práci (o lidských životech nemluvě), zbývá méně zdrojů na vše ostatní,“ píše autor Vadim Belkin.

To platí i v případě Ruska. Spotřebitelská spotřeba a podnikatelské investice klesají, ačkoliv to vypadá, že se některé ekonomické ukazatele ve srovnání s mírovou dobou zlepšily.

Podle statistik invaze na Ukrajinu způsobila ruské ekonomice menší šok než pandemie covid-19 v letech 2020-2021 nebo propad cen ropy v roce 2015 a finanční krize v letech 2008 až 2009. V roce 2023 se reálný HDP Ruska zvýšil o 3,6 procenta a v prvním čtvrtletí roku 2024 se podle odhadů ruského ministerstva hospodářského rozvoje vyznačoval další expanzí o 5,4 procenta. Přímé náklady Ruska na válku jsou zatím překvapivě nízké. Celkové rozpočtové výdaje od začátku plnohodnotné invaze vzrostly o 21,8 až 27,3 miliardy dolarů ročně, což je pouze 1,3 procenta HDP.

Dále čtěte

Nechceme zamykat obsah. Pomozte nám šířit články deníku FORUM 24 a přispějte nám ve sbírce

Deník FORUM 24 vznikl jako protiváha k médiím, která v Česku převzali oligarchové. Aniž by za námi některý z nich…

Jenomže pak jsou tady ještě další čísla.

„Nepřímé ztráty jsou však mnohem vyšší. Hrubý odhad lze poskytnout při pohledu na propad rozpočtových příjmů, které klesly z 35,6 procenta HDP v roce 2021 na 32,4 procenta v roce 2023. To nám dává výpadek ve výši 3,2 procenta HDP, tedy 60 miliard dolarů ročně. Systém chce tento výpadek příjmů kompenzovat zvýšením sazeb daně z příjmu a návratem k progresivní stupnici před rokem 2001,“ uvádí se v článku.

Zvyšování daňových sazeb je ale riskantní strategie, která může nepředvídatelným způsobem zúžit daňovou základnu a daňové příjmy mohou nakonec kvůli tomu klesnout, což může vést k poklesu ekonomické aktivity. Putin dává stále najevo naděje ohledně schopnosti ruské ekonomiky vytvářet zdravý růst, jenže místo toho od zahájení „zvláštní vojenské operace“ jakýkoli papírový růst ruského HDP většinou nepřinesl žádné známky toho, že by se současně s ním zvyšoval i celkový hospodářský blahobyt.

Dá se to prakticky ukázat na několika oblastech, podle kterých se dá odhadnout, jak na tom obyvatelstvo se svým blahobytem je. Například nákupy automobilů slouží jako poměrně spolehlivý ukazatel ekonomického zdraví.

Dále čtěte

Ruský poslanec vyzval k zohlednění volebního práva zesnulých. Na Západě prý volí jen živí

Zástupce šéfa frakce strany Jednotné Rusko ve Státní dumě Andrej Isajev začal novinářům komentovat Putinův inaugurační projev a uvedl, že…

„Ruský automobilový sektor od 24. února 2022 nepochybně utrpěl a jeho oživení nebylo nijak velkolepé. Ačkoli v roce 2022 oficiálně vykazovaný HDP země ve stálých cenách klesl pouze o 1,2 procenta, prodej automobilů se propadl o 59 procent. Navzdory oficiálnímu růstu HDP o 3,6 procenta v roce 2023 se meziročně zvýšily pouze o 38 procent, čímž se počet prodejů vrátil na pouhých 57 procent stavu z roku před začátkem plnohodnotné invaze.“

Od 24. února 2022 tedy dramaticky poklesla nabídka i poptávka a veškeré zisky dosažené od dosažení hluboké krize se ani zdaleka nepřiblížily návratu země na relativně skromnou úroveň předválečné prosperity.

Kromě automobilů je tu ale také nákupní košík běžného občana. Nominální mzdy sice rostou, což je důsledek prudce rostoucích vojenských rozpočtů, ale na některé základní potraviny, včetně hovězího masa, másla a cukru, už nedosáhnou tak jako kdysi.

„Vezmeme-li jako referenční bod rok 2013, 14 z 24 sledovaných položek se stalo méně dostupnými. Největší relativní nárůst cen zaznamenala rýže: před rokem 2014 si průměrný ruský spotřebitel mohl za svůj měsíční příjem koupit 615 kg rýže, o deset let později je to 440 kg.“

Dále čtěte

Soutěž o podepsanou knihu Marka Wollnera a další skvělé ceny. Vyhrává každý

Zajímá vás, jak to bylo ve skutečnosti s odchodem Marka Wollnera z České televize? Tak přesně to si můžete přečíst…

Z civilních odvětví v Rusku roste pouze stavebnictví, což dokazuje nárůst počtu nových projektů výškové bytové výstavby, a podobný trend vykazuje i hypoteční portfolio ruských bank. Hypoteční úvěry nyní představují 54 procent všech úvěrů v oběhu a 65 procent meziročního nárůstu objemu půjček. Ke skokovému nárůstu hypotečních úvěrů ale došlo především díky vládním dotacím a uměle zlevněné hypotéky představují téměř 95 procent úvěrů v sektoru vícebytových nemovitostí. Již poskytnuté úvěry vláda nemůže jednoduše přestat dotovat.

„Pro mnoho rodin představují splátky hypoték významnou výdajovou položku rozpočtu a ruské úřady budou muset tyto rodiny podporovat dalších 20 až 30 let, dokud nebudou jejich dluhy plně splaceny.“

Státem dotovaná výstavba jako hlavní hnací síla hospodářského růstu je ale špatnou politikou za jakýchkoli okolností, připomíná autor, ať už stát náhodou vede nějakou útočnou válku, nebo ne. Dotace jsou vždy poskytovány na něčí úkor, a čím více dotací nějaké odvětví dostává, tím méně se dostane na udržení a rozvoj jiných oblastí ekonomiky.

„Vládní podpora jednotlivých odvětví nebo trhů navíc oslabuje přirozenou zpětnou vazbu ekonomiky, narušuje motivaci a vytváří nerealistická očekávání. Jak ukazuje historie, tato narušení obvykle odstraní náhlá nezvládnutá krize. Jednoduše řečeno, ,úspěch‘ ruské válečné ekonomiky byl značně přehnaný,“ uzavírá Vadim Belkin.