Pro některé je sousloví ruští hackeři natolik zprofanované, že jakmile jej slyší, automaticky vypínají a přestávají číst či poslouchat. Ruská kybernetická válka je ale naprosto reálná a z pohledu Moskvy jde o logickou strategii. Navíc je zřejmé, že na tomto poli slaví značné úspěchy. Trollení diskuzí na facebooku a twitteru pomocí robotů a placených trollů je jedna věc. V případě posledního velice rozsáhlého útoku proti úřadům a firmám v USA šlo ale o nanejvýš sofistikovanou operaci, jejíž následky nejspíš zatím v úplnosti neznají ani americké tajné služby.
Neškodný update softwaru
Proniknout do sítě ministerstva průmyslu a obchodu (Commerce Department) se prý podařilo již na jaře tohoto roku. Hackerům se povedlo škodlivý kód, díky němuž získali přístup k citlivým datům, propašovat do aktualizace softwaru od společnosti SolarWinds. Vypadá to tedy, že šlo o dlouhodobě promyšlenou a dobře připravenou operaci.
Samotná společnost vyrábějící napadený software o celé věci neměla tušení. Na útok upozornila až firma FireEye zabývající se právě bezpečností IT, když zjistila nabourání vlastního systému. Podle této společnosti jde o natolik sofistikovaný způsob útoku, že schopnosti jej provést rozhodně nemá každý.
Cozy Bear
FireEye se podílí na zabezpečení sítí amerických vládních úřadů a mezi její klienty patří také ministerstvo národní bezpečnosti (Depatment of Homeland Security). Informace, které hackeři získali, se týkají i možných slabin v sítích klientů firmy, jež bude možné využít pro další útoky. Je tedy docela dobře možné, že právě FireEye byla jedním z hlavních cílů.
Sama společnost na viníka neukázala, ale vyšetřování se ujala FBI a momentálně na něm pracuje tým odborníků na Rusko. Hlavním podezřelým je hackerská skupina Cozy Bear, ve zpravodajské komunitě také známá jako ATP29, jež je napojena na ruskou rozvědku. V poslední době se nejvíc proslavila pokusem nabourat se do sítí nizozemských úřadů a ukrást data o léčbě a vývoji vakcíny proti covid-19.
Pompeo za viníka označil Rusko
Americký ministr zahraničí byl prvním významný představitele americké administrativy, který veřejně za viníka označil Rusko. Nicméně nejde o hlas ojedinělý. Na tomto závěru se shodli všichni významní představitelé zpravodajské komunity. Demokraté v Kongresu, kteří byli vzhledem k členství ve výboru pro tajné služby informováni, tuto informaci potvrdili.
Je prakticky vyloučené, aby podobně rozsáhlou a sofistikovanou operaci provedl někdo jiný než státem řízená či podporovaná organizace. Mezi napadenými úřady jsou kromě výše jmenovaných i ministerstvo financí (Treasury Departmen), ministerstvo zahraničí (State Department) a blíže neupřesněné kanceláře Pentagonu.
Trump věc bagatelizoval a ukázal na Čínu
Prezident ovšem přišel s překvapivým tvrzením, že nešlo o vážný incident a že za útokem možná stojí Čína. To první odporuje vyjádřením všech ostatních vládních představitelů, kteří o věci promluvili. I vzhledem k délce trvání útoku a době, po kterou byl zjevně neodhalen, je jasné, že potenciální následky jsou velice závažné.
Co se viníka týče, pak jistě bez znalosti utajovaných skutečností nelze vyloučit, že za útokem stála Čína. Nicméně je to opět v rozporu s vyjádřeními všech ostatních dobře informovaných vládních představitelů. Peking jistě provádí podobné operace, nebo se o ně minimálně pokouší, ale za touto konkrétní s největší pravděpodobností nestojí.
Rusko za nic nemůže, říkal to Putin
Bohužel se v této otázce opakuje vzorec, kterého se prezident Trump drží už od začátku svého úřadování. I když se všechny americké tajné služby shodly, že se Rusko snažilo ovlivnit volby v roce 2016 a za tímto účelem se nabouralo do serverů Demokratické strany, Trump po setkání s Putinem řekl, že věří jeho ujišťování, že to neudělal.
Je to asi stejné, jako když náš prezident věří ruskému ministru zahraničí Lavrovovi, že na Ukrajině žádní ruští vojáci nebojují. Je to buď trestuhodná naivita, nebo vědomá lež. Podobně Trump loboval za znovupřijetí Ruska do skupiny G7, i když nejenom, že nedošlo ke stažení ruských okupačních sil z Krymu, ale dokonce ani k naplnění dohod Minsk I a II.
Politika a prohlášení
Politika Trumpovy administrativy vůči Rusku je v zásadě správná. Ukrajině Spojené státy dodaly protitankové zbraně, na otravu Skripala a další ruské provokace odpovídají bez váhání sankcemi a pokračují v posilování vojenské přítomnosti v Evropě, které po selhání svého usmiřování s Moskvou začal Barack Obama.
O to víc je s podivem, že ve svých veřejných prohlášeních je Trump vůči Rusku téměř bez výjimky vstřícný. Podle důvěrných zdrojů dokonce osobně nejprve odmítal vyhostit 60 ruských diplomatů (rozuměj špionů) po otravě Sergeje Skripala. Podrývá tím důvěru veřejnosti v závěry vlastních tajných služeb, což dobře známe i z českých luhů a hájů.
