Slova o „křehkém míru“ se už nezdají metaforou. Válečné konflikty mezi státy – a to i mezi těmi, jejichž vůdci nedávno podepisovali dohody o spolupráci – se rozhořívají tak náhle, že nelze uhodnout, co bude zítra. Válka v Sýrii se tak může stát bodem, za kterým už může začít velká světová pohroma. Tedy pokud se politici a vojáci nedokážou včas zastavit, varoval ruský internetový list Gazeta.ru v souvislosti se sestřelením ruského bombardéru tureckou stíhačkou.
V reakci Rusko poslalo do Sýrie protiletadlový raketový systém S-400. Raketový křižník Moskva zaujal pozice u pobřeží. Turecko zase poslalo k syrské hranici dalších 20 tanků.
Nenávist se rychle rozšířila mezi občany obou zemí
Ještě včera byli Turci skoro spojenci, každopádně nebyli nepřáteli. Ale dnes, soudě podle ruské televize, jsou zrádci a podporovatelé teroristů. Rusko na tureckých obrazovkách vypadá jako agresor, bombardující v Sýrii mírumilovné Turkmeny. Na turecké velvyslanectví v Moskvě letěly kameny a vajíčka, v Istanbulu se protestovalo před ruským konzulátem a tolik se skandovalo „Rusko je vrah, táhni ze Sýrie!“, že jej musela chránit speciální jednotka.
Právě tak, po krůčcích, začíná válečná mela, a to i tam, kde se zdálo, že vůbec nehrozí. A když konfliktů přibývá (válka na Ukrajině zdaleka neskončila), vzrůstá pravděpodobnost nepředvídatelné řetězové reakce, která může spustit velkou válku.
Kdo může zaručit, že se ruské rakety nedostanou do rukou syrských teroristů, jako se rakety Buk dostaly do rukou těch, kdo sestřelil civilní letoun nad Donbasem? Nemluvě o tom, že boje na více frontách řádově zvyšují možnost, že se politici a vojáci rozhodnou chybně.
Bude ze Sýrie druhý Krym?
Po posledních teroristických útocích mnohá západní média, citující papeže, psala, že třetí světová válka už zčásti začala. Papež před rokem, během mše za padlé v první světové válce a v jasné narážce na rusko-ukrajinský konflikt uvedl, že válka dokáže zničit i pouto mezi bratry a že důvodem k nové válce je chamtivost a touha po moci.
O to více šokuje nedávné prohlášení hlavního muftího v Rusku Talgata Tadžuddina, že navrhl Vladimiru Putinovi „postupovat se Sýrií a Izraelem stejně jako s Krymem, ale Vladimir Vladimirovič odmítl“.
„Prezident to považoval za žert,“ řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.
Co kdyby to za žert nepovažoval? Vždyť boje na Donbasu by před třemi lety připadaly lidem jako pouhé fantazírování. Chápou teď lidé, zvláště ti schopní ovlivnit široké masy, odpovědnost za svá slova a činy?
Rusové se aktivně připravují na válku
Zdá se, že případ sestřeleného bombardéru pobouřil Rusy víc než katastrofa civilního letadla, které teroristé vyhodili i s 224 lidmi nad Egyptem do povětří. Lidé se bojí války, ale podvědomě ji skoro čekají (asi lepší strašný konec než hrůza bez konce).
Po prvním přímém střetu ruských sil se silami jedné ze zemí NATO začali Rusové na sociálních sítích jeden přes druhého vzpomínat na školní lekce civilní obrany. Jak si vyrobit masku z gázy, jak si zařídit kryt na chatě a jak se zásobit pro každý případ. Ani se nedá vyznat, zda je v tom více strachu z války, anebo vytahování se.
Ozvěna války zní i v prohlášeních státních představitelů. Bývalý hlavní hygienik, nyní premiérův poradce Gennadij Oniščenko tvrdí, že „každé koupené turecké rajče přispěje na raketu, která poletí na naše chlapce“. Předseda ústavního soudu Valerij Zorkin na zvěst o sestřeleném letadle vyzval v zájmu bezpečnosti omezit jiné svobody a zpřísnit ruský právní systém „s válečnou přísností“.
Ale přejí si Rusové válku, anebo genetická paměť (v prvních dvou světových válkách jejich země ztratila více než jiné státy) nedovolí nechat se vtáhnout do nové světové katastrofy?
Den, kdy začala třetí světová válka
Jestli se politici a diplomaté nedokážou dnes dohodnout, historici v budoucnu povedou spory, který den považovat za začátek třetí světové války: začátek amerického bombardování Sýrie, teroristické útoky v Paříži, anebo úterní sestřel ruského bombardéru? Také sečtou ztráty, budou hádat, zda válku šlo odvrátit, a hádat se, kdo ji zavinil.
Výraz druhá světová válka se poprvé objevil v červnu 1939 v časopise Time. Psali, že nejspíše brzy začne. Bohužel, měli pravdu.
Když si 25. listopadu 1867 nechal Alfred Nobel patentovat dynamit, věřil, že strašlivá zbraň odradí národy od válčení. Brzy se přesvědčil o krutém omylu. I my jsme si ještě nedávno mysleli, že nás před třetí světovou spolehlivě chrání jaderný arsenál, schopný vyhladit celé lidstvo. Také omyl?
