Polský deník Gazeta Wyborcza popisuje rozhořčení, jaké v ruských médiích vyvolala slova polského prezidenta o katyňském masakru v roce 1940. Toto téma je pro Poláky značně citlivé a je pro ně symbolem sovětské věrolomnosti. Šlo tehdy o povraždění polských válečných i civilních zajatců, které má na svědomí NKVD. Povražděno bylo přibližně 22 000 mužů.
Dne 3. dubna se polský prezident Bronislaw Komorowski zúčastnil obřadu při příležitosti 75. výročí katyňského zločinu u hrobu Neznámého vojína ve Varšavě. Prezident podle listu Gazeta Wyborcza řekl, že „stalinističtí zločinci vztáhli ruku na válečné zajatce a zavraždili téměř všechny polské důstojníky zajaté v roce 1939“. Také řekl, že „dvacáté století nezná druhý takový zločin“.
Tento výrok způsobil reakci ruských médií. Televizní stanice Rossija 24 označila prezidentovu řeč za „skandální“ a obvinila prezidenta z přepisování historie a webový portál Vesti.ru, což je internetová platforma stanice Rossija 24, obvinil polské politické elity z téhož. Píše se tam, že na zločiny nacistických pachatelů polský vůdce zapomněl, nebo si nechtěl vzpomenout.
Spory i o Osvětim
V tomto kontextu Rossija 24 připomíná, že během pěti let nacistické okupace bylo zabito šest milionů Poláků, bylo zde pět obrovských koncentračních táborů, 200 000 mladých lidí zemřelo při Varšavském povstání a všichni obyvatelé hlavního města byli nuceni opustit město. S odkazem na Komorowského slova také připomíná slova polského ministra zahraničí, který v lednu řekl, že koncentrační tábor v Osvětimi byl osvobozen Ukrajinci. Ministr Grzegorz Schetyna, když mluvil o problematice, zda pozvat ruského prezidenta Putina na oslavy 70. výročí osvobození koncentračního tábora Rudou armádou, řekl: „Nebylo by snad lepší říct, že to byl 1. Ukrajinský front a osvobozovali Ukrajinci? Protože to byli právě Ukrajinci, kteří v těch lednových dnech otevírali bránu a osvobozovali tábor.“ O obětech katyňského masakru portál Vesti.ru nic neříká.
Televize si povšimla některých protestů, které vzešly od členů strany Sebeobrana, podle kterých není politika polského prezidenta prováděna v souladu s polskými národními zájmy.
Dlouhé mlčení
O tom, kdo skutečně polské důstojníky zavraždil, se až do doby Gorbačovovy perestrojky a glasnosti nesmělo ve východním bloku mluvit. Poláci pravdu znali, a to jejich trpkost vůči Moskvě ještě posilovalo. Proto jsou mnozí Poláci přesvědčeni, že se Moskva zachovala jako jejich nepřítel. Stejně tak soudí, že Stalin nechal úmyslně utopit varšavské povstání v krvi a nepřišel mu na pomoc, nedovolil polské exilové vládě vrátit se do země a nastolil tam vlastní komunistický režim a že to byl tlak Kremlu, který stál za vyhlášením výjimečného stavu v prosinci 1981.
V Rusku mezitím posiluje povědomí o Stalinovi jako významné historické postavě. 52 procent Rusů považuje roli tohoto diktátora v dějinách za kladnou. Prezident Putin se sice distancoval od stalinistické praxe, jako byly procesy a pracovní tábory, ale zdůrazňuje, že Rusko kázeň potřebuje a jeho nostalgie po sovětských časech je zřejmá.
Jméno Katyň je spojeno ještě s další polskou tragédií. Před pěti lety, 10. dubna 2010, při cestě na pietní akt zahynuli v Rusku po pádu letadla Tupolev Tu-154 polský prezident Lech Kaczyński s manželkou Marií a další skoro stovka cestujících, většinou šlo o vysoce postavené osobnosti polského státu.
