Vladimir Putin během projevu u příležitosti 10. výročí anexe Krymu Ruskem na Rudém náměstí v Moskvě. FOTO: Kancelář prezidenta Ruské federace / se souhlasem
FOTO: Kancelář prezidenta Ruské federace / se souhlasem
ANALÝZA / Nelegálně okupovaný poloostrov Krym má pro Vladimira Putina až posvátný význam. Jeho podpora mezi Rusy před anexí Krymu klesala a stagnovala. Rok 2014 ale tento trend zvrátil. „Krym není jen strategicky důležitým územím, nejen součástí naší historie, našich tradic a ruské hrdosti. Krym jsou především jeho obyvatelé. Lidé v Sevastopolu a na Krymu, to je naše pýcha,“ hlásal ruský prezident během projevu na Rudém náměstí u příležitosti 10. výročí připojení Krymu k Rusku.
„Nepotopitelná letadlová loď“. I tak bývá poloostrov na severu Černého moře označován. Stejně o něm smýšlí i Vladimir Putin, jak ukázal, když slavil výročí jeho návratu do ruského přístavu. „Nepotopitelná letadlová loď“ se ale v poslední době stává poměrně nebezpečnou a možná se už i potápí se vším, co na ní je. Vladimir Putin tak možná může o svoji velkou chloubu přijít.
Udržet Krym je pro Moskvu stále těžší díky probíhajícím akcím Kyjeva. Ty jsou často zaměřeny na protivzdušnou obranu, logistiku, která je zásadní i pro zásobování ruských vojsk na jihu Ukrajiny i na samotném poloostrově. Krym se pro Rusy pomalu stává neudržitelným.
Z Ukrajiny konečně přicházejí dobré zprávy
K zatím poslednímu ukrajinskému útoku, jichž stále přibývá, došlo v noci z neděle na pondělí. Podle telegramového kanálu Astra, který bývá ve svých komentářích o vývoji na frontě poměrně přesný, na Krym zaútočilo nejméně deset amerických taktických balistických střel ATACMS. Ani jedna z nich údajně nebyla sestřelena ruskou obranou. A výsledek? Tři protiletadlové komplexy dostaly zásah.
„Večer zahájily Obranné síly Ukrajiny úspěšné údery na jednu protiletadlovou raketovou divizi S-400 okupantů v okrese Džankoj, stejně jako na dvojici protiletadlových raketových systémů S-300 u Černého moře a v Jevpatoriji,“ popsal akci generální štáb ukrajinské armády na svých sociálních sítích.
Systémy protivzdušné obrany S-300 a modernizované systémy S-400 jsou cenná a nákladná zařízení určená k odrážení ukrajinských útoků na klíčová ruská zařízení, jako jsou letecké základny a logistická centra na poloostrově. Tentokrát ale útok neodrazily.
Nejde ale o jediný zásah z poslední doby, který Vladimiru Putinovi musí přidávat vrásky na čele. Na konci května společnou operací ukrajinského námořnictva a armády došlo k zásahu trajektové křižovatky a ropného terminálu v přístavu Kavkaz, který se nachází na ruské straně Kerčského průlivu.
O několik hodin dříve Ukrajinci útočili i na druhé straně Kerčského průlivu. Na mušce měli Kerčský trajektový přejezd. Útok poškodil dva železniční trajekty Avanguard a Conro Trader, které jsou pro Rusko klíčové pro zásobování Krymu.
Z Ukrajiny tak konečně přicházejí i dobré zprávy. Využití balistických střel ATACMS naznačuje, že na Ukrajinu se již dostala alespoň část amerického balíku ve výši přibližně 60 miliard dolarů, kterou americký Kongres schválil letos v dubnu po zhruba půlročním čekání. Díky 300kilometrovému doletu střel, ale i případnému zrušení amerického zákazu používání amerických dodávek pro útoky na ruská území – zatím je Ukrajina může podnikat pouze na obranu Charkova na severu země – nebude žádné místo na Krymu a v jeho okolí v bezpečí.
Krym udržují naživu jen dvě tepny
Dalším logickým cílem ukrajinských snah o vyhnání Rusů z Krymu je zřejmě Krymský – někdy označovaný i jako Kerčský – most. Ten vede z východokrymského Kerčského poloostrova přes ostrov Tuzla a Tuzlanskou kosu na Tamaňský poloostrov v ruském Krasnodarském kraji. I po více než dvou letech války je stále zásadní logistickou zásobovací trasou, která zásobuje nejen ruská vojska na samotném poloostrově, ale i frontovou linii na jihu Ukrajiny.
Necelých 20 kilometrů dlouhý most už Ukrajinci dokázali dvakrát poškodit. Jednou v říjnu 2022 a podruhé v červenci o rok později. Od té doby je most pro silniční i železniční dopravu poškozen a navzdory snahám o opravu není schopen pojmout těžkou vlakovou dopravu. „To znamená, že jej Rusko nemůže využívat pro vojenskou logistiku, jako je přeprava těžkých obrněných vozidel,“ popsal pro bruselský web POLITICO mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk.
V reakci na to Rusko vybudovalo novou železniční trať přes pozemní most z východu. Zvýšilo také využívání trajektů RoRo v Kerči, což umožnilo větší tok zásob přes úžinu, ale trajekty byly rovněž zasaženy střelami ATACMS a jsou mimo provoz.
Zásobování Krymu tak závisí na poškozeném mostu a železnici vedoucí přes okupovanou Ukrajinu. Ani na tu se už Rusko ale nemůže zcela spoléhat. Ukrajina může pozemní železnici odříznout, kdykoli se jí zachce. Podle britského deníku The Guardian navíc Kyjev plánuje uskutečnit další útok na Krymský most. Připravovaná akce má mít pro most již definitivně fatální následky.
A Rusové mají o most vážné obavy. Britská rozvědka přišla nedávno s informací, že na jižní straně Krymského mostu nainstalovali osm bariér. Ty mají zabránit útoku na samotný most, ale i plavební kanál pod ním, a snížit tak možnost útoku ukrajinských námořních dronů.
I díky nim nyní Ukrajina vévodí Černému moři. Od začátku války na Ukrajině dokázala zničit nebo poškodit 27 lodí ruské Černomořské flotily a jednu ponorku. To vyústilo až v její funkční porážku, jak situaci v Černém moři vloni v říjnu označil britský ministr ozbrojených sil Spojeného království James Heappey. Rusko tak bylo nuceno přesunout svoji flotilu do přístavu v Novorossijsku.
Pod palbou Zelenského děl a raket
Střely mířící na Krym jsou součástí komplexní ukrajinské operace. Jejím cílem je znemožnit Rusku ovládání Krymu. Ukrajinci v posledních dvou letech hned několikrát ukázali svoji vynalézavost, pokud jde o ničení vojenských cílů. Zničení Krymského mostu není nemožné i přes ruské pokusy o obranu mostu. Zničení železniční trati by zase podle bývalého důstojníka britského námořnictva Toma Sharpera, jak píše pro The Telegraph, znamenalo, že „veškeré zásobování jižní fronty a různých základen na Krymu by muselo přijíždět nákladními auty přes přetíženou silniční síť pod palbou Zelenského děl a raket“.
Železnice na rovinaté ukrajinské půdě by se sice opravovala lépe, než 19 kilometrů dlouhý most, problémy se zásobováním by však rychle narůstaly a schopnost Ruska využívat Krym jako základnu by se ještě více snížila. Už samotné budování železniční tratě podél Azovského moře z ruského Rostova přes jihoukrajinská města Mariupol a Berďansk na Krym je uznáním, že i Rusko částečně počítá se zničením Krymského mostu, který Kyjev označuje za černou stavbu. Ať už přijde dříve, nebo později.
Britský stratég Lawrence Freedman pro The Economist prohlásil, že Krym je pro Rusko slabým místem – má tam příliš mnoho věcí, které musí bránit, takže je to „nejlepší způsob, jak může Ukrajina vyvinout na Putina skutečný tlak, aby si v budoucnu vymohla ústupky“. Poloostrov je podle dalšího experta, bývalého poradce německého ministerstva obrany Nica Langeho, „nejdůležitějším ruským aktivem, ale je také velmi zranitelný“.
Cílení na ruskou protivzdušnou obranu na Krymu zase může být součástí příprav na blížící se přílet prvních várek stíhaček F-16 z Evropy. Zkouškou strategického úspěchu Ukrajiny na Krymu může být už toto léto. V té době se na poloostrov vypraví ruští rekreanti. Ti v roce 2023, po útoku na Krymský most, čekali až v pětihodinových zácpách, aby se z poloostrova dostali. Pokud se letos na Krym nevypraví, pro Vladimira Putina to nebude dobrá zpráva.
I to by hrálo do karet Ukrajině, která se snaží, aby se Krym stal pro Putina přítěží. Podle deníku The Economist je cílem ukrajinských akcí poloostrov izolovat, přiškrtit jeho logistický význam, a tím odvést ruské vzdušné a námořní síly z jihu Ukrajiny. Pro prezidenta Zelenského tak zůstává jedna otázka. Když skončí Krym odříznutý a izolovaný – což se může brzy stát – jak Ukrajina tuto výhodu využije?
