KOMENTÁŘ / Vstupní brána do Doněcka. Za tu bývá často označováno město Avdijivka na východní Ukrajině, které se už od poloviny října letošního roku snaží dobýt ruská armáda. Vloni Rusové plánovali obsadit město a celý Donbas za pouhé dva týdny. Nyní se po neutichajících ofenzivních operacích, které dříve 31tisícové město změnily k nepoznání, posunuli maximálně o dva kilometry. Ruská ofenziva u Avdijivky je tak obrovským neúspěchem.
Ofenzivu u města vzdáleného zhruba 22 kilometrů severně od centra hlavního města oblasti Doněcka a přibližně pět kilometrů na západ od Jasynuvaty odstartovala ruská armáda 10. října. Od té doby ale na větší úspěchy stále čeká. Ruské jednotky chtějí město dobýt za každou cenu. Avdijivka měla být pro Vladimira Putina dárkem před volbami. Zatím se ale zdá, že jde o jednu z nejhorších ruských porážek za poslední dobu.
Dárek pro Putina před volbami
Ruský prezident Vladimir Putin chtěl zisk města před volbami, které ho čekají v březnu příštího roku, jako velký úspěch ruské armády. Vždyť Ukrajinci i Západ upozorňují, že válka se změnila v poziční boje a že konflikt do jisté míry zamrzl. Kreml patovou situaci na frontě popírá a Avdijivka měla být důkazem, že konflikt má řešení, že ruská armáda je na cestě zničit Ukrajinu a připojit ji ke svému území. To se ale ani po dvou měsících nedaří.
Ruská armáda sice postoupila, cenou za tento postup ale byly obrovské ztráty – jak na životech vojáků, tak na technice. „Počítáme-li od 10. října, kdy nepřítel začal být aktivnější, na některých místech postoupil o jeden a půl až dva kilometry,“ prohlásil ve středu jeden z mluvčích ukrajinské armády Oleksandr Štupun.
„Nepřítel ztratil v oblasti odpovědnosti skupiny Tavria v Doněcké oblasti téměř 25 tisíc (mrtvých a zraněných) mužů, asi 200 tanků a přes 400 obrněných vozidel,“ dodal mluvčí ukrajinské armády. Jde ale o ztráty v celém sektoru. Jen ve směru na Avdijivku se předpokládá, že došlo k 80 procentům z nich. Jeden kilometr získané ukrajinské půdy tak ruskou armádu stál zhruba 10 tisíc mužů. Britská rozvědka navíc dodává, že nedávné útoky na Avdijivku měly za následek 90procentní nárůst ruských ztrát.
Jeden úspěch ale Rusové na svém kontě přece jen mají. Nedávno se jim podařilo vytvořit opěrné body v průmyslové zóně na jihu města. Ta se nachází na vyvýšeném místě, což bude mít důsledky pro možné budoucí boje v samotném městě. Postup potvrzují i analytici z amerického Institutu pro studium války.
Z Avdijivky se stal druhý Bachmut
Dva měsíce ruských ofenzivních operací a neustávajícího ostřelování se na městě podepsaly. Zbyly jen trosky, zákopy, obranné struktury, zničená technika a těla mrtvých vojáků. I proto se o Avdijivce mluví jako o druhém Bachmutu, dalším městě v Doněcké oblasti, které Putinova válka změnila k nepoznání. „Situace začíná připomínat Bachmut asi před osmi měsíci,“ tvrdil podle agentury UNIAN v jednom z rozhovorů na konci listopadu i vojenský analytik Ivan Stupak.
Ruské jednotky i s pomocí žoldáků z Wagnerovy skupiny dělaly, co mohly, aby Bachmut na severu Doněcké oblasti získaly. Nakonec se jim to podařilo. U Avdijivky se snaží o něco podobného. Zisk města nedaleko Doněcka je ale stále v nedohlednu. Ruská ofenziva není úspěšná, stejně jako ta ze začátku roku, kterou ruská armáda neproměnila v žádné zásadní postupy a strategické zisky.
Pro Putina tak bude obzvláště složité ruskou ofenzivu u Avdijivky v prezidentské kampani prezentovat jako obrovský úspěch. Navíc v době, kdy stále početnější hnutí ruských žen požaduje návrat svých mobilizovaných manželů, synů a bratrů z fronty. Podle žen totiž muži nemají ve službě dostatek přestávek, kvůli čemuž se nevidí se svými manželkami a dětmi. U Avdijivky ale běžní Rusové neumírají. Putin na téměř jistou smrt posílá přistěhovalce, které Rusko mobilizuje násilím.
Ruská strategická prohra u Avdijivky
Avdijivka je branou do Doněcka. Pro ukrajinskou armádu je udržení města strategickým cílem, postupně by totiž mohla z města postupovat právě na Doněck a Donbas. Strategie za ruskou ofenzivou naopak ale není žádná. Hlavním cílem je obklíčit město, uvěznit v něm co nejvíce ukrajinských vojáků, ty potom zmasakrovat a výsledek prezentovat jako vítězství a důkaz, že ofenziva ruské armády na Ukrajině pokračuje a konflikt zamrznutý není. Je velmi složité si jinak vysvětlit, proč by Rusové do dobytí města investovali takové zdroje včetně lidských životů.
Podobná situace se objevila i u Bachmutu. Rusové do dobytí města investovali devět měsíců, zničili jak jej, tak i Wagnerovu skupinu. Bachmut získali, ale z vojenského hlediska to nemělo téměř žádný význam. Rusové hráli jen na emoce, když se z Bachmutu stal symbol ruské války na Ukrajině.
Po jeho dobytí ale začali útočit Ukrajinci. Rusové se tak sami dostali do paradoxní situace. Provedli strategický tah, kterým si nejspíš chtěli připravit prostor pro další operace, ale nakonec útočili Ukrajinci. Rusům tak zbylo jen zničené město. Něco podobného se může opakovat i u Avdijivky. Z města se možná ukrajinské jednotky pomalu stáhnou, tím ale skončí nepřátelská ofenziva, kterou Rusové získají zničené město, kde se nebudou mít čeho chytit.
V plánu bylo dobýt město během pár dní, obklíčit ho, zabít ukrajinské vojáky a demoralizovat Ukrajince. Po dvou měsících bojů už ale můžeme mluvit o tom, že plán zkrachoval, nevyšel, ruská armáda selhala, nebo naopak ukrajinská armáda ukázala, že není v koncích. Rusové ztratili desítky tisíc mužů, stovky kusů těžké techniky, ale město stejně nezískali. O Avdijivce by se mělo už nyní mluvit jako o ukrajinském vítězství.
Když Rusové zahájili ofenzivu, měli a stále mají obrovské skupiny vojáků u Kupjansku, kteří čekají na úspěch. Ten ale nepřichází. Po ukrajinské katastrofě v Avdijivce tak mělo podle ruských plánů dojít k dalším útokům, po kterých by se ukrajinská obrana sesypala jako domeček z karet. K tomu ale nedošlo, Putin Avdijivku nemá, ale naopak přišel o více než 20 tisíc vojáků. Konec roku bude pro Putina, pokud jde o vojenské úspěchy na frontě, smutný.