Když ruský prezident Vladimir Putin ohlásil 15. ledna řadu ústavních změn, hned vzbudil podezření, že hledá způsob, jak si zachovat moc i po skončení současného funkčního období v roce 2024. Opozice teď ale neví, jak má na nový rafinovaný plán Kremlu přesně a účinně reagovat.
Bouře nesouhlasu s „Putinovým plánem“ nebyla v Rusku tak silná, jak snad někdo očekával. Kancelář moskevského starosty dala do dvou dnů povolení ke konání desetitisícového protestu, ke kterému došlo 1. února. Brzo se však ukázalo, že opozice v postupu není jednotná. Neformální hlava mnoha protestů Alexej Navalnyj na Twitteru napsal, že i současná ruská ústava je odporná „a neměla by se bránit“. Píše, že je třeba „bojovat, protestovat, šířit informace“, například ohledně toho, jak se režim chová ke svobodným volbám a v otázce penzí, ale představa obrany „dobré ústavy“ před „špatným Putinem“ je podle něj zavádějící.
Navalného postoj některé lidi zklamal a zmátl.
„Ústava v současnosti brání Putinovi, aby vládl bez konce, a proto to chtějí změnit,“ napsal Stanislav Volkov na Twitteru. „A my, občané, bychom neměli na ulici hájit svá práva jen proto, že protest nese špatné heslo? Něco jsem nepochopil?“
Někteří analytici soudí, že nedostatek koordinované veřejné kampaně proti ústavním změnám by mohl ukázat dlouhodobé rozdělení v řadách ruské opozice. Váhání také možná naznačuje, že mnoho opozičních činitelů nemá rádo nebezpečné pouliční protesty, kde hrozí brutální zásahy policie.
„Neměl by to být střet mezi reformátorem Putinem a opozicí, která chce zachovat status quo,“ řekl pro stanici RFE/RL Abbas Galljamov, bývalý autor kremelských projevů a politický analytik. „To je střet, který opozice prohraje.“
Průzkumy veřejného mínění v posledních měsících ukázaly, že většina Rusů si přeje uprostřed únavy ze zahraničních eskapád, jako je ruská vojenská kampaň v Sýrii a její zapojení do probíhajícího konfliktu na východní Ukrajině, významné politické změny. Putinovy pozměňovací návrhy požadují zvýšení sociálních výdajů a každoroční přizpůsobení důchodů inflaci a mluví se tam všeobecně o zlepšení životní úrovně, což odpovídá tomu, co si lidé podle průzkumů veřejného mínění přejí.
„Navalnyj má politicky pravdu,“ řekla v telefonickém rozhovoru ruská politoložka Jekatěrina Šulmanová. „Právě teď je kontraproduktivní protestovat proti změnám. Lidé jsou stále více pro změnu a člověk může tuto iniciativu považovat za způsob, jak lidem přinést alespoň její náznak. Tím se ‚počty‘ mohou obrátit ve prospěch opozičních sil.“
Zatím mohou řeči o změně a skutečně provedené výměny ve vládě budit dojem skutečných změn. Do funkcí se dostali lidé, o kterých veřejnost dosud nic neslyšela. Putinova „reforma“ se také tváří, jako že předává větší moc parlamentu. (Oslabí ovšem budoucího prezidenta, kterým už nebude Putin. A v parlamentu sedí síly poslouchající osobně Putina. Fasáda ale vypadá dobře.) Kritika opozice je směrována na menšinu lidí, kteří jsou schopni pochopit, o co jde, ale nemůžou své myšlenky do celé populace nějak účinně rozšířit.
Navalnyj zatím vyzývá k trpělivosti a upozorňuje na to, že odstavení Putina od moci bude běh na dlouhou trať a je třeba se na to připravit. O tom zřejmě nepochybuje nikdo.
(Zdroj: RFE/RL)
