Pokud by snad někdo měl pocit, že Rusko chce obnovit své impérium, a proto vpadlo na Ukrajinu, tak ho web Tsargrad.tv „pravoslavného oligarchy“ Konstantina Malofejeva vyvede z omylu. Kdepak, je to úplně jinak. Impérium chce obnovovat Polsko. Polské elity jsou vyšinuté, a navíc potřebují odvrátit pozornost od svých ekonomických problémů.
Nejdřív se nám vysvětlí, že Poláci ve skutečnosti na Ukrajině už dávno bojují. Protože to není velký objev a nikdo se netají tím, že na straně Ukrajiny vzalo zbraň do ruky hodně dobrovolníků z mnoha zemí, je potřeba to vyostřit a tvrdit, že to nejsou žádní dobrovolníci, ale ve skutečnosti skuteční polští vojáci.
„Polsko válčí s ruskou armádou na Ukrajině prakticky od počátku SVO (speciální vojenské operace, pozn. red.) rukama svých žoldáků a speciálních jednotek. Oficiální Varšava tvrdí, že jde o ‚jednotlivé občany‘, a buduje vojenské uskupení u hranic s Běloruskem. A také se zřejmě snaží odvést pozornost obyvatelstva od hospodářské krize vyhlídkou na ‚vítěznou válku‘,“ píše autor Aleksej Toporov.
„Naši vojáci se už dávno přestali divit, když z nepřátelských pozic někde v okolí Kremenné slyší polštinu, kterou si nelze splést s žádnou jinou. A když se najdou mrtvoly polských žoldnéřů s příslušnými insigniemi, nebo dokonce dokumenty, také. Stejně jako v dobách Rzeczpospolité, úhlavního nepřítele ruského království, se Varšava na Ukrajině opět střetla s Moskvou. Zatím však ‚v zákulisí‘,“ pokračuje velké odhalení.
„Dodáváme Ukrajině vybavení, pomáháme při výcviku, pomáháme při ošetřování raněných, pomáháme v humanitární oblasti, ale polská armáda se války neúčastní. Máme takové signály, že jednotliví polští občané se války účastní, ale zároveň to každý dělá na osobní odpovědnost. Nejsou to vojáci polské armády. Nejsou to lidé, které tam poslal polský stát,“ cituje web slova, která řekl Pawel Jablonski, náměstek ministra zahraničních věcí.
Pak se zmiňuje plánované vytvoření „Polského dobrovolnického legionu“ ve struktuře ukrajinských ozbrojených sil. To autor okomentuje tak, aby urazil Ukrajince: „Uvádí se, že nová bojová jednotka bude podřízena nikoliv nějakému ‚dobytku‘ (jak se v polské tradici s oblibou říká Ukrajincům), který by je občas mohl trochu postřílet, ale přímo velení ukrajinských ozbrojených sil.“
Zároveň údajně Polsko soustřeďuje úderné síly na hranicích s Běloruskem a k tomu se vypočítává, jak Varšava plánuje zvýšit vojenské výdaje na úroveň nejméně tří procent HDP a zvýšit početní stav národních ozbrojených sil na 300 tisíc osob a nakoupit 32 stíhaček F-35, tři divize HIMARSů, osm baterií raketových systémů země-vzduch Patriot a 250 tanků Abrams z USA a tak dále. Prostě hodně zbraní.
„Pokud Rusko zvítězí, můžeme veškeré geopolitické analýzy zahodit. Polsko si své místo na mapě nevybralo, ale je si plně vědomo odpovědnosti, kterou toto postavení přináší. Porážka Ruska je otázkou polské i evropské existence,“ cituje Tsargrad premiéra Mateusze Morawieckého.
Normální Čech, pokud by něco takového četl, nebude nijak ohromen a řekne si, že co jako má být. To je přece všechno v pořádku. Pokud tedy nejde o takové Čechy, jako jsou třeba Josef Skála, Ivan David, Tomio Okamura, Zuzana Majerová, Jindřich Rajchl, Jaroslav Foldyna a zahraniční exot Erik Best. Pro Čechy a další to ale není určeno, těm se podobný obsah dostane před oči až po přeložení, přežvýkání a upravení ve verzi pro zdejší dezinformační weby. Povídačky o imperialistickém Polsku, které „haraší zbraněmi“ (jak to psávalo Rudé právo), mají číst Rusové, aby pochopili, proč musí desetitisíce Rusů padnout v nesmyslné válce a násobný počet přijít o ruce, nohy, oči a jejich stát se propadnout ekonomicky třicet let zpátky. Aby to trochu působilo, je nutné vyložit, jak jsou na tom nepřátelé impéria špatně. Protože bajky o Němcích, kteří se bojí umrznutí a volí útěk do Kaliningradu, už moc nezaberou, je nutné zkázu satanistických dekadentních západních sil odložit do brzké budoucnosti.
„Oficiální Varšava má dva důvody, proč chce válku s Rusy. Prvním jsou nerealizované polské imperiální komplexy, které po staletí vrhaly šlechtu a její ideologické potomky na východ. Přeměnily se z touhy dostat tvrdohlavé schizmatiky na kolena před Svatý stolec v Římě na sjednocení střední Evropy do mezimořské konfederace – přirozeně pod záštitou Varšavy.“
Pak je tady podle propagandistů ještě další důvod, totiž že je na tom Polsko ekonomicky špatně a chce odvést pozornost od své situace.
„To znamená, že ceny porostou, pracovní síla bude levnější a ukrajinští pracovní migranti, kteří sem byli přivezeni v rámci ‚bratrské politiky‘, budou nevhodní a napětí začne růst. A jak rozptýlit obyvatelstvo, zejména to dospělé, práceschopné a energické? Minimálním programem je možnost vydělat si na živobytí jako člen nějaké polské legie sponzorované evropskými penězovody – lepší než dostat almužnu v myčce aut.“
To je pikantní. Z Ruska před mobilizací utekl asi milion mužů a do mobilizace ruská armáda lákala lidi na frontu za peníze a Jevgenij Prigožin verboval bojovníky z řad zločinců v lágrech. Polsko má sice vládu, kterou liberálové ohledně některých postojů považují za poněkud obstarožní, ale pokud jde o modernizaci, Polsku se povedly věci, jaké se Rusku nezdařily nikdy a nikdy se tam v dohledné době ani nepovedou.
A nakonec přijde vyhrožování.
„V každém případě by se varšavští snílci, snící o budoucí velikosti a různých vítězstvích, měli poučit: Kromě vítězného tažení knížete Vladimira na Červenou zemi (označení pro historický region, z nějž větší část tvořilo území Haliče, pozn. red.) … vedlo Rusko s Polskem 12 válek, z nichž prohrálo pouze dvě, jednu snížilo na ‚remízu‘ a devět vyhrálo, až do začlenění polských území do své struktury. Ano, Poláci by si měli pamatovat doby, kdy se na Varšavské univerzitě, kterou postavili a otevřeli Rusové, vyučovalo v ruštině. Vždy se mohou vrátit.“
Prostě vidíme mentalitu 18. století. A tihle lidé v ní setrvávají i poté, co mají za sebou dělení Polska s Hitlerem v roce 1939 a masakr polské elity v Katyni.
Rusko si za rok nedokázalo poradit s Ukrajinou, kterou chtěli porazit za několik dní. Pokud tam někdo blouzní, jak se bude ve Varšavě mluvit rusky, svědčí to jen o tom, že jeho mysl bloumá v alternativní realitě, která si nezaslouží označení realita.