Pokud si někdo myslí, že ruští ideologové uvažují snad přece jen nějak podobně jako my, tedy že mají aspoň nějaké základy logiky a pochopení faktů, žije stále v iluzích. Stačí se podívat na to, co sami vykládají.

Na webu Vzgljad.ru se v článku s titulkem „Proč se Západ tak bojí vítězství Ruska na Ukrajině“ objevuje skutečně pozoruhodná snůška tvrzení pocházejících zřejmě z jiného vesmíru.

Nejdříve tam autor, docent Gevorg Mirzajan, cituje německého kancléře Olafa Scholze. „Společně s našimi partnery v EU a NATO jsme jednotní v názoru, že Rusko nesmí tuto válku vyhrát,“ prohlásil kancléř na jaře.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

„Pokud Rusko vyhraje válku proti Ukrajině, svět bude muset zaplatit ještě vyšší cenu,“ řekl zase  generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na nedávném summitu v Bukurešti. Podobně mluví i další západní představitelé. autor článku jim podsouvá tvrzení, že vítězství Ruska by pro Západ znamenalo existenční hrozbu a ohrozilo jeho samotnou existenci.

Pak se pisatel řečnicky ptá, v čem by taková hrozba měla spočívat. Hned si odpovídá.

„Vítězství Ruska ve speciální vojenské operaci na Ukrajině sice představuje existenční hrozbu – ale pouze pro kyjevský režim. Koneckonců toto vítězství povede k denacifikaci Ukrajiny a, jak řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, ukrajinský lid ‚bude osvobozen od svých neonacistických vládců‘. Moskva však lidi na Západě jejich ne zcela racionálních vládců nezbaví.“

Pak se tam rozsáhle dokazuje, jak by to bylo skvělé, kdyby Rusko vyhrálo, protože by se zase mohlo obchodovat jako obvykle: „Vítězství Ruska na Ukrajině navíc přináší Evropě jen dobro. Například ekonomické zboží.“

Dále čtěte

Chcete pochopit, co se děje v Rusku? Nesmíte minout tyto knihy

Agresivní konflikt Ruska proti Ukrajině. Válka nedaleko od našich hranic. To je realita současnosti, která je ale ve skutečnosti pokračováním…

Článek se pokouší „odhalit“, čeho se vlastně Západ bojí, a nakonec dospívá k názoru, že konce nového kolonialismu. „Hrozeb je ve skutečnosti mnoho. A to existenciální. Zejména pro samotné západní vládce. Je pravda, že Ruská federace nezpůsobí změnu režimu v Británii, Německu nebo dokonce ve Spojených státech, ale obyvatelé těchto zemí by to mohli udělat sami. Pramen nespokojenosti se rozprostírá na obou stranách Atlantiku. Obyvatelé museli snášet ekonomické otřesy a vyčlenění obrovských částek ze svých kapes na podporu Ukrajiny – podle některých zpráv činila od konce února do poloviny října částka západní pomoci vyčleněná a přislíbená Kyjevu 126 miliard dolarů,“ líčí autor, jak přijde podpora Ukrajiny draho.

A že až Rusko vyhraje, lid zjistí, že Rusko vůbec není agresivní a nepředstavuje žádnou hrozbu. Naopak, Rusko chrání životy obyčejných Ukrajinců a bezpečnost všech obyvatel západních zemí.

Ještě poslední ukázka. „Po ruském vítězství, kdy se ukáže, že Moskva neměla v úmyslu jít po Berlíně nebo dokonce Varšavě, se však jaro může rozplynout. Voliči se budou ptát evropských elit na vhodnost utrácení desítek miliard dolarů. Pro mnoho současných evropských vládců znamená vítězství Ruska konec jejich politické kariéry,“ věští propagandista.

Dále čtěte

Rozšířené vydání knihy Pavla Šafra Češi mezi pravdou a lží rychle mizí. Ve skladu už jich máme jen pár, neváhejte

Češi mezi pravdou a lží. Tak se jmenuje kniha Pavla Šafra, které se prodalo více než pět tisíc kusů. I…

To sáhodlouhé povídání, násobně delší než to, co tady citujeme, by se dalo vyřídit ve dvou bodech: 1. Není jasné, o jakém ruském vítězství na Ukrajině autor mluví. 2. Na Ukrajině nevládne žádný neonacistický režim. To je všechno. Ze špatných východisek se nic pravdivého odvodit dál nedá.

Pak bychom to ještě mohli rozebírat, například netušíme, proč pan docent jako argument používá nějaký citát ministra Lavrova. Tuhle figurku už neberou vážně snad ani v Rusku.

Obchod s Ruskem byl nějak zajímavý jen kvůli ropě a plynu, nic zajímavějšího v Rusku ke koupi nenajdeme. Šokovou terapií se ukázalo, že se bez ruských energií obejdeme. Ztráta je to pro Rusko, protože jeho potrubí směřovala především na Západ. Výpadek objemu si Rusko finančně hojilo tím, že ten malý zbytek byl mnohem dražší, s tím je ale také konec. Žádný „obchod jako obvykle“ už nebude, protože v byznysu je důležitá důvěra a s vyšinutými a nespolehlivými lidmi se dost dobře obchodovat nedá.

I kdyby Rusko nějakou souhrou historických nahodilostí „vyhrálo“, Západ by to nepoložilo. Byl by to jen problém. Rusko ale nemá jak vyhrát, a to ani kdyby okupovalo celou Ukrajinu. Snaha udržet tam nějakou okupační správu by vzhledem k prudkému ukrajinskému odporu, který není jen pravděpodobný, ale zcela jistý, takzvaného vítěze vyčerpala k smrti, jako se to stalo po sovětském dobrodružství v Afghánistánu. Okupant na cizí půdě, kde mají lidé v povědomí silnou partyzánskou tradici a zařídili by se podle toho, by musel být ve střehu 24 hodin denně na každém čtverečním metru.

Putinismus vrhnul zemi o celá desetiletí zpět. Co se tam za mnoho let aspoň nějak vybudovalo, je pryč. Jako nacisté se projevili ti, co sedí v Kremlu. Všechno už prohráli a teď jen jedou dál sebevražednou setrvačností.