Vyšetřování nezávislého ruského internetového deníku The Insider zjistilo, že lotyšská poslankyně Evropského parlamentu Taťána Ždanoková minimálně od roku 2004 spolupracuje s ruskou tajnou službou FSB.

Ždanoková byla podle Insideru řízena 5. službou FSB, která má na starost sběr informací v postsovětském prostoru. Pravidelně se svými řídícími důstojníky komunikovala prostřednictvím elektronické pošty, jejíž „hacknutou“ podobu má The Insider k dispozici.

Dále čtěte

Dvě třetiny lidí se bojí hrozby z Ruska, pětina se obává jaderné války

Podle nizozemské televizní společnosti RTL Nieuws se velká většina Nizozemců obává války s Ruskem, pětina se bojí propuknutí jaderné války a…

Z uniklé korespondence je patrné, že europoslankyně si od října 2005 dopisovala se svým nadřízeným, kterým byl zaměstnanec oddělení FSB pro Petrohrad, Dmitrij Gladej, jenž byl formálně pracovníkem nepříliš známých ruských organizací pro pozorování voleb.

Ždanoková jej informovala například o konferencích v Narvě či Tallinnu, které byly sponzorovány frakcí Zelených Evropského parlamentu a Evropskou svobodnou aliancí, jejímž členem byla.

Ždanoková také v Evropském parlamentu organizovala slyšení o přemístění pomníku sovětským vojákům z centra Tallinnu v roce 2007 a o tři roky později poslala FSB návrh na podporu oslav Dne vítězství 9. května v Lotyšsku. Požadovala, aby FSB tuto akci dofinancovala asi šesti tisíci eur určenými na vytvoření „dokumentárního filmu a nákup svatojiřských stuh“.

V roce 2013 získala Ždanoková nového řídícího důstojníka. Podle The Insideru šlo o Sergeje Belťjukjova, důstojníka FSB z Petrohradu, a europoslankyně navíc spolupracovala i s dalším agentem FSB Arťomem Kurejevem. Kvůli němu podala na belgické velvyslanectví v Moskvě žádost, aby získal schengenské vízum a mohl „navštívit“ Evropský parlament.

Pod tíhou zveřejněných důkazů Ždanoková pravost korespondence nepopřela, ale odmítla se k tomu jakkoliv vyjádřit. „Nemůžu na otázky, které mi byly položeny, odpovědět, protože vycházejí z informací, které z definice nemůžete mít k dispozici,“ prohlásila europoslankyně. Potvrdila jen fakt, že se s Gladejem zná, avšak tvrdí, že se setkali kdysi dávno při lyžování na Kavkaze a poté se setkávali i v Lotyšsku. Popřela však, že by věděla o jeho příslušnosti k FSB. „Mohu dosvědčit, že z těch, s nimiž jsem někdy seděla u jednoho stolu, jsem s jistotou věděla, že byli zaměstnanci FSB, jen u Vladimira Putina a Sergeje Naryškina,“ prohlásila Ždanoková.

Lotyšská bezpečnostní služba uvedla, že Lotyšsko má od roku 2016 ve svém trestním zákoníku trest za napomáhání cizímu státu nebo organizaci při činnostech namířených proti Lotyšsku, ovšem zákon nemá zpětnou platnost. Nicméně jak The Insider poznamenává, minimálně jeden z dopisů, který Ždanoková odeslala agentům FSB, pochází z roku 2017.

Dále čtěte

Tak snad to nebudeme muset prožít znovu. Objednávejte knihu Pavla Šafra Báječná léta s Babišem

Pro všechny čtenáře, kteří byli nadšeni z knihy Pavla Šafra Češi mezi pravdou a lží, to byla dobrá zpráva. A…

Taťána Ždanoková se narodila v Rize v roce 1950. Vystudovala Lotyšskou státní univerzitu a vstoupila do komunistické strany Sovětského svazu. Na konci SSSR aktivně bojovala za zachování Lotyšska jako součásti Sovětského svazu a poté, co Lotyšsko znovu získalo nezávislost, pokračovala v aktivitách opřených o etnické Rusy v Lotyšsku a v současné době je spolupředsedkyní strany Ruský svaz Lotyšska. Kromě jiného byla iniciátorkou rozhlasového programu s názvem „Hodina ruské školy“.

V roce 2004 byla zvolena poslankyní Evropského parlamentu, v němž v roce 2022 hlasovala proti rezoluci odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu. Jak The Insider poznamenává, díky změnám v lotyšské legislativě se Ždanoková nebude moci v květnu 2024 zúčastnit znovuzvolení do Evropského parlamentu, a přijde tak o poslaneckou imunitu.