Vláda po odhalení ruské agrese ve Vrběticích zřejmě neumožní ruským firmám účast v tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. V pořadu Partie televize CNN Prima News to potvrdil vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nestraník za ANO). Ten považuje účast ruské společnosti Rosatom za velmi málo pravděpodobnou až takřka vyloučenou. Podobně se vyjádřil v Otázkách Václava Moravce (OVM) také vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

Česká republika měla v příštích dnech rozeslat zájemcům o stavbu Dukovan bezpečnostní dotazník. Mezi uchazeče patří i ruská firma Rosatom. „Nedovedu si představit, že by se v tuto chvíli Rosatom do bezpečnostního posouzení dostal,“ prohlásil ovšem nyní ministr průmyslu a obchodu Havlíček.

Předpokládá, že vláda se v pondělí bude případem i českou reakcí vůči Moskvě zabývat a členové kabinetu dostanou další informace. Dodal, že stát tuto firmu zřejmě nepřizve ani do bezpečnostního prověřování. Rozhodnout musí ale vláda, doplnil Havlíček.

V pořadu OVM České televize k tomu ministr vnitra Hamáček uvedl: „Nevím, co bych do toho dotazníku pro Ruskou federaci měl napsat vzhledem k tomu, co se tady včera stalo.“

Ministr Havlíček také uvedl, že informace o údajné účasti ruských agentů na explozi ve Vrběticích získal jen nedlouho před sobotní tiskovou konferencí premiéra Andreje Babiše (ANO) a vicepremiéra Hamáčka. Případ podle něj dříve neprobírala ani Bezpečnostní rada státu. Zjištění českých bezpečnostních složek o ruské stopě ve Vrběticích považuje za absolutně nepřijatelné a nemá důvod o nich pochybovat.

Dodal, že se sice osobně neobává, že by z účasti firmy na dostavbě jaderné elektrárny mohly směrem k Rusku plynout nějaké strategické informace, nicméně do dlouhodobého partnertství by se mělo chodit se subjekty, které jsou „blízké, kteří jsou dlouhodobými partnery a jsou i spojenci“, zdůraznil.

„Vůči Rusku jsme byli velmi fér v otázkách výběrového řízení. Já sám jsem za to byl kritizován, ale stojím si za tím, že výběrové řízení má být férové, cílem je srazit cenu dolů, čím více partnerů, tím více se cena srazí. Na druhou stranu, pokud se překročí určitá míra, pak není možné pokračovat,“ uvedl v ČT.

Zopakoval ale, že smlouvy s ČEZ jsou připravené velmi dobře. „Stát může zatáhnout za ruční brzdu, ať už v době, kdy je tendr, kdy končí anebo kdy jenom probíhá kvalifikace či předkvalifikace. Jinými slovy, můžeme reagovat kdykoliv a je možné toho využít,“ dodal.

To, že s událostí padá ruská účast na výstavbě JE Dukovany, je zřejmé i podle  komentátora Reflexu Bohumila Pečinky.

„Je zcela jasné, že ruská účast je prakticky vyloučená, to je jeden z praktických důsledků,“ uvedl pro ČT s tím, že i kabinetu spadl kámen ze srdce. „Vláda a  ministři jsou vůči prezidentovi v mimořádně slabé pozici, protože definitivně se jim zhroutila parlamentní většina a hlavní koaliční partner je dnes Miloš Zeman,“ podotýká s tím, že prezident je k Moskvě v řadě oblastní vstícnější.

„Touhle aférou dochází k tomu, že se přesturkturoval terén, už mu nemusí vycházet vstříct v řadě věcí,“ dodává a dává k úvaze, zda načasování aféry není záměrné.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v neděli nechtěl k účasti ruské firmy Rosatom v tendru na výstavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany vyjadřovat. Před zařazením ruských a čínských firem do dukovanského tendru už v minulosti varovaly bezpečnostní složky i demokratická opozice. Ta v minulosti žádala, aby Havlíček kvůli oslovení Rosatomu skončil ve vládě.

Česká vláda schválila model financování nového jaderného bloku v Dukovanech zhruba za šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun) loni, stát a ČEZ uzavřely smlouvy k plánovanému novému dukovanskému bloku na konci července.

Projekt výstavy je teď ve fázi, kdy bezpečnostní složky připravují zmíněné dotazníky, které rozešlou těm, kteří se chtějí tendru zúčastnit. Uchazeči měli být čtyři, a to francouzská EdF, jihokorejská KNHP, kanadsko-americký Westinghouse a také právě ruský Rosatom. Finální smlouva s dodavatelem má být uzavřená v roce 2024.

Skupina opozičních poslanců kvůli ohlašenému oslovení Rosatomu v rámci takzvaného bezpečnostního posouzení dokonce v březnu žádala Havlíčkův konec ve vládě, ministr ale tehdy odmítal, že by šlo krok považovat za začátek tendru.

„I po konzultaci s mezinárodní atomovou agenturou jsme postupovali naprosto v souladu s tím, jak se postupuje ve světě, a to tak, že se připraví bezpečnostní předkolo,“ uvedl. Dodal, že teprve potom vláda schválí případné oslovení potenciálního dodavatele.

Ministr průmyslu a obchodu tenkrát také odmítl, že by obešel kolegy z vlády nebo tajné služby. Bezpečnostní hledisko zdůrazňoval v minulosti opakovaně i bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Podle něho projekt, který bude možná vytvářet závislost na jiné zemi, musí zohlednit, jaká jsou zde bezpečnostní rizika a jak se vyvarovat možným hrozbám.