Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Jevhen Perebyjnis FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
Ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis poskytl deníku FORUM 24 v rámci seriálu rozhovorů s ambasadory interview u příležitosti smutného výročí sedmi let od okupace Krymu a následně dalších ukrajinských území Ruskem. Vyjádřil obavu, že západní svět zapomíná na to, že válka na území evropského státu stále trvá. Hovořili jsme ale také o očkování proti nemoci covid-19 nebo o tom, zda a kdy by mohla Ukrajina vstoupit do Evropské unie.
V následujících dnech si budeme připomínat sedmé výročí okupace Krymu Ruskem. Nemáte pocit, že svět na tyto události tak trochu zapomíná?
Určitě máme takový pocit. Na jedné straně je pravda, že od začátku války rozpoutané Ruskem proti Ukrajině uběhlo již sedm let, už teď trvá déle než 2. světová válka a mnoho lidí ve světě ji již nevnímá jako něco mimořádného. Na druhé straně je to válka ve středu Evropy, pár stovek kilometrů od hranic Evropské unie, a zapomínat na ni, i přestože před světovým společenstvím samozřejmě stojí v současné době i další výzvy, by bylo nezodpovědné. Válka stále trvá, Rusko stále zabíjí Ukrajince, drží přes sto ukrajinských politických vězňů a okupuje 7 % ukrajinského území.
Co by měla Evropská unie dělat lépe?
Nejen Evropská unie, ale Západ jako celek bohužel stále má určité iluze ohledně Ruska, že je možné se s ním dohodnout, když ho nebudeme „provokovat“ svými razantními kroky. To není problém dneška. Tyto iluze tu byly před sto, dvěma sty lety. A bohužel víme, jak to vždycky dopadlo. V době, kdy všichni mluví o očkování, zdá se mi, že by bylo potřeba vynalézt nějaké očkování proti těmto iluzím. Bohužel mnoho lidí nechápe, že jakákoli snaha o dialog s Ruskem je tam vnímána jako slabost. Jediný jazyk, kterému Rusko rozumí, je jazyk síly, tedy sankce a izolace proti jeho nejvyššímu vedení. Jen tehdy existuje možnost řešení problémů. Nedávná návštěva vysokého představitele EU Josepha Borrella v Rusku jasně ukázala, že tam žádný zájem o dialog s Evropskou unií nemají. Na tento vstřícný krok odpovědělo docela arogantně a snažilo se EU ponížit. Proto by EU i celý Západ podle mne měly vůči Kremlu demonstrovat tvrdší postup.
Může situaci trochu změnit současné dění v Rusku? Mám na mysli demonstrace či uvěznění opozičníka Alexeje Navalného.
Nemyslím si, že by se situace mohla v dohledné době změnit k lepšímu, obávám se opaku. Rusko využilo tyto události k tomu, aby přitvrdilo postoj vůči těm, kdo nesouhlasí s režimem. To, co se děje v Rusku, je neuvěřitelné z hlediska standardů západních demokracií. Co by se ještě mělo stát, aby na Západě řekli dost? Jsou tu pokusy o vraždy, ale i samotné vraždy, potlačování opozice, svobody slova, kybernetické útoky, vměšování do vnitřních záležitostí jiných států a snaha ovlivnit volby, okupace cizích území, agrese proti nezávislým státům. Připadá mi, že právě teď je čas k tomu, aby se celý civilizovaný svět konečně Rusku postavil.
V rámci výročí okupace ukrajinských území vzniká Krymská platforma. Co je jejím účelem a cílem?
Jde právě o to, že se na okupaci velké části nezávislého státu v centru Evropy zapomíná. Vytvořením této platformy chceme vrátit světovou pozornost k tomuto problému a k potřebě deokupace ukrajinského poloostrova Krym. Chceme uspořádat summit lídrů států, především těch, které v březnu roku 2014 hlasovaly pro rezoluci OSN o územní celistvosti Ukrajiny. Bude se tam hovořit o různých aspektech deokupace, o lidských právech, o militarizaci poloostrova Ruskem, o politických vězních, o ekologických problémech atp. Tento summit se bude konat 23. srpna v Kyjevě, den před 30. výročím nezávislosti Ukrajiny. Doufáme, že epidemiologická situace se v srpnu zlepší a budeme mít možnost osobně přivítat naše hosty v Kyjevě.
Jak v této souvislosti vnímáte dění v Bělorusku?
Události v Bělorusku sledujeme možná s větší pozorností než státy EU, protože je to náš soused, a velmi důležitý pro náš stát z hlediska naší bezpečnosti. Ukrajina má přes dva tisíce kilometrů dlouhou společnou hranici s Ruskem, se kterým jsme ve válce. Dalších tisíc kilometrů máme hranici s Běloruskem. Kdyby se Rusku podařilo Bělorusko anektovat, jakkoliv by se to v Kremlu snažili nazvat sjednocením nebo připojením, což samozřejmě nemůžeme vylučovat, budeme mít tři tisíce kilometrů hranice s nepřítelem. To by z bezpečnostního hlediska byl obrovský problém. Proto máme zájem na tom, aby Bělorusko bylo svobodnou, demokratickou zemí, a proto podporujeme běloruský národ v jeho boji o svobodu.
Ukrajina odsoudila to, co se v Bělorusku stalo, zejména zásahy běloruské vlády proti demonstrantům, pronásledování opozice atd. Ukrajina také neuznala legitimitu posledních prezidentských voleb v této zemi a pozastavila oficiální kontakty s tamní vládou. To ale neznamená, že jsme přerušili kontakty s běloruským národem. Pro zástupce běloruské občanské společnosti nebo třeba pro IT specialisty jsme například usnadnili získání trvalého nebo dočasného pobytu v naší zemi. Zdá se však, že boj Bělorusů o demokratický rozvoj nebude snadný. Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet, ale bohužel dobře známe Rusko. Pro Putina je Bělorusko poslední bod, kterého se nevzdá. Udělá všechno pro to, aby Bělorusko udržel pod svou kontrolou. I Bělorusové by si měli uvědomit, že jejich největším problémem je právě Putin. Ten nemá zájem na tom, aby se v Bělorusku něco změnilo, protože kdyby to dovolil, tak by ukázal cestu pro demokratické změny v samotném Rusku. Což by pro něj znamenalo konec.
Jaká je na Ukrajině situace s pandemií covid-19?
Když se na situaci podíváme pomocí čísel, je trochu lepší než v České republice. Během posledních dní přibývají „jen“ 3-4 tisíce nakažených denně (rozhovor vznikl 15. února, nyní jsou nárůsty vyšší, pozn. red.), přičemž Ukrajina je z hlediska počtu obyvatel čtyřikrát větší než Česká republika. Vypadá to, že se situaci přizpůsobil i zdravotnický systém a zatím to zvládá. Naším problémem ale je, že na rozdíl od České republiky očkování ještě nezačalo. Ukrajina zatím nemá vakcínu, a to ani pro zdravotníky. Očekáváme, že během nejbližších dní nebo maximálně týdnů se vakcína konečně objeví. Bude to vakcína západní, Pfizer a AstraZeneca, které dostaneme v rámci programu Covax. Další dodávky očekáváme na základě dohod s konkrétními výrobci. Pomoc v této věci nám slibuje i Evropská unie. Jsme vděčni i ministrovi Tomáši Petříčkovi, který spolu s kolegy z dalších zemí podepsal dopis Evropské komisi, aby v tom složitém procesu přerozdělování vakcín nezapomněla na státy, které jsou východními partnery EU.
Dá se nějak důvěryhodně zjistit, jak vypadá pandemická situace na okupovaných územích?
Tam je situace velmi nepřehledná. Nemáme žádnou možnost to ověřit kromě údajů našich zpravodajců. Samozřejmě údajům od okupační správy nemůžeme věřit. Podle informací našich zpravodajců je tam situace velmi složitá. Hodně informací se tají. Jakýkoli přístup jak ukrajinských institucí, tak i mezinárodních zdravotnických organizací tam není možný.
Jak se díváte na snahu některých zemí koupit si vakcínu Sputnik, aniž by byla schválena Evropskou lékovou agenturou?
Je to samozřejmě věc těchto zemí. Mohu mluvit jen o Ukrajině. Ta oficiálně zakázala nákup ruské vakcíny, protože, jak už jste zmínila, nebyla řádně zaregistrována v EU. Kromě toho proces jejího vývoje proběhl velmi nestandardně, a proto si nemůžeme dovolit očkovat lidi neprověřenou vakcínou, která není úplně bezpečná. My jsme ale hlavně ve válce s Ruskem. Postrádalo by to logiku a bylo by extrémně nezodpovědné, kdybychom se nechali oklamat propagandistickými triky Ruska, které na jedné straně zabíjí Ukrajince ve válce, a na straně druhé jako by je chtělo zachránit svou vakcínou před covidem. Musíme si uvědomit, že ruská vakcína je pouhým nástrojem ruské propagandy. V samotném Rusku byl zatím očkován jen zlomek obyvatel. Dokonce ani Putin se zatím nenechal očkovat, což o bezpečnosti vakcíny hodně vypovídá. Rusku jde jen o to, aby získalo ze strany cizích zemí zájem o vakcínu a dostalo tam minimální počet dávek. Je to pro Kreml důležité především z hlediska vnitřní propagandy. Zajistit ale velké dodávky určitě nebude schopné.
Zmínil jste již spolupráci s Evropskou unií ohledně vakcíny. Jak vypadají možnosti ohledně případného vstupu Ukrajiny do EU či NATO?
Vstup do EU a NATO je naším nejdůležitějším cílem. Uvědomujeme si, že to není věc, kterou vyřešíme dnes nebo zítra. Abychom se mohli stát plnohodnotnými členy, musíme být na to připraveni. Je nutné splnit určitá kritéria. Je to pro nás ale důležitý směr demokratického rozvoje a ekonomických reforem. Ne všechny evropské státy jsou dnes připraveny v budoucnu souhlasit se vstupem Ukrajiny, Gruzie či Moldavska do EU. Otázka dalšího rozšiřování teď není moc populární. Některé státy nejsou připraveny ani mluvit o perspektivě členství, což je víceméně jednoduchá otázka, protože všechny dokumenty EU mluví o tom, že každý evropský stát, který splňuje určitá kritéria, se v budoucnu může stát členem. Taková zdrženlivost je taky často způsobená snahou nedráždit Rusko, které vnímá možné členství Ukrajiny v EU a NATO jako geopolitickou hrozbu. Jsme však kategoricky proti tomu, aby nám někdo mluvil do toho, kam smíme nebo nesmíme vstupovat. Doufáme, že stejný názor na to má také EU a NATO. Proto budeme i nadále usilovat o dosažení tohoto strategického cíle, poněvadž byl podpořen ukrajinským národem během Majdanu a víc než deseti tisíci obětí během rusko-ukrajinské války.
Jak hodnotíte česko-ukrajinské vztahy?
Jsou skvělé. Myslím si, že v dnešní době prožívají možná nejlepší období od získání ukrajinské nezávislosti v roce 1991. Řekl bych, že nemáme téměř žádné závažné problémy. My jsme vděčni české vládě za jasnou podporu ukrajinské nezávislosti a územní celistvosti. Česká vláda artikuluje tento postoj v rámci všech mezinárodních organizací a jasně podporuje ukrajinskou snahu o integraci do EU a NATO. Naše ekonomické vztahy se rozvíjejí velmi dobře. Přestože pandemie ovlivnila náš obchod, pokles nebyl až tak dramatický, podle posledních údajů šlo asi o deset procent. Na Ukrajině funguje přes 250 různých českých podniků. Oblastí spolupráce je hodně, od strojírenství přes zemědělství až po služby. Ukrajina, pokud se nemýlím, patří k prioritám rozvoje českého obchodu. A naopak Česká republika je mezi patnácti největšími obchodními partnery Ukrajiny ve světě.
Co vy osobně máte v České republice rád?
Mám rád lidi, přírodu, zvyky. Fascinuje mě, jak skvěle funguje třeba česká doprava. A kdybych měl něco konkrétně jmenovat, řekl bych, že je to Praha. Praha je ta největší perla České republiky. Je to prostě umělecké dílo, které můžete vidět tisíckrát a pokaždé budete nadšeni.
