Premiér Petr Fiala (ODS) FOTO: PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia
FOTO: PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia
Ukrajina celému světu dokazuje, že ruské komplexy zůstávají stejně nebezpečné jako v roce 1968, řekl premiér Petr Fiala (ODS) při pondělním připomenutí výročí počátku okupace tehdejšího Československa vojsky pěti států Varšavské smlouvy. Šlo o násilné ukončení tehdejšího obrodného procesu, který podle premiéra byl užitečný jako poučení, že svoboda je buď pro všechny, nebo pro nikoho. Před budovou Českého rozhlasu vystoupil také předseda senátu Miloš Vystrčil, šéfka poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nebo prezident Petr Pavel.
„Demokracii ani občanská práva nelze dávkovat, nemohou existovat bez svrchovanosti, plurality politických sil a otevřené diskuse,“ prohlásil premiér k takzvanému pražskému jaru. Dodal, že kdo nemá v úctě svobodu v její celistvosti, ten bude vždy v pokušení ji omezovat a překrucovat. Jsou to podle něj poučení, která si lze ověřovat i v dnešním světě, v současnosti zejména ve spojitosti s Ukrajinou. „Je to právě ona, kdo dnes celému světu dokazuje, že ruské komplexy zůstávají stejně nebezpečné jako v roce 1968,“ řekl. Stejně jako další řečníci před budovou Českého rozhlasu v Praze tak připomenul vpád ruských vojsk na Ukrajinu z loňského února.
Tehdejší zločinný režim v Československu se pod tíhou vlastních chyb nakonec zhroutil, trvalo to dvě desítky let, vzkázal premiér. Za samozřejmost nelze podle něj považovat, že nezávislosti Češi nakonec dosáhli, a hlavně si ji dokázali udržet až do dnešních dnů. „Pamatujme si, že svobodu můžeme mít buď celou, včetně všech rizik a zkoušek, které s sebou přináší, nebo ji nebudeme mít vůbec,“ konstatoval.
Jsme s vámi, buďte s námi
Češi jsou podle předsedy senátu Miloše Vystrčila silným a nezdolným národem, který se nikdy nevzdává. Příjezd vojsk Varšavské smlouvy, který ukončil naděje na obrodný proces v tehdejším Československu, znamenal podle něj velkou depresi a smutek, neodnesl ale touhu po svobodě, kterou země získala v roce 1989. Češi by se podle něj měli dál chovat podle slavné věty staré už 55 let „Jsme s vámi, buďte s námi“.
Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová svázala připomínku agrese v roce 1968 a současný konflikt na Ukrajině. „Zrovna v té nejtemnější chvíli zazněl ze zdejšího studia poprvé do éteru signál ‚Jsme s vámi, buďte s námi‘. Signál, který o více než půlstoletí později v projevu před poslanci a senátory našeho parlamentu zopakoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinci v čele se svým prezidentem dnes hrdinně čelí brutální ruské agresi, která skutečně v řadě ohledů připomíná naše vlastní trauma ze srpna roku 1968,“ konstatovala.
Česko podle ní nesmí nikdy zapomenout na oběti invaze v roce 1968 ani na bezpočet obětí následné vleklé okupace. „A zapomínat nemůžeme a nesmíme ani na oběti trvající ruské agrese na Ukrajině. Nejlepší způsob, jak uctít památku všech obětí tyranií minulých, je vytrvat v podpoře bojovníků proti tyraniím současným. Ukrajinští bojovníci jsou v tom s námi, buďme i nadále my s nimi,“ uzavřela.
Poznání faktů i emocí doby
To nejlepší, co lze dělat s traumaty, je vypořádat se s nimi. Ne cestou černobílého vidění světa, ale snahou o poznání faktů i emocí dané doby, prohlásil před budovou Českého rozhlasu prezident Petr Pavel. Hlava státu se vzpomínkové akce zúčastnila po mnoha letech.
Pavel mimo jiné připomněl film režiséra Jana Hřebejka Pelíšky, který pojednává o době na konci 60. let. Uvedl, že v době událostí pražského jara a následné invaze mu bylo sedm let. „Babička ráno seděla u rozhlasu a říkala mi, že nás přepadli Rusové. Já jako malý kluk, kterému vštěpovali, že Rusové nás osvobodili, najednou nechápal, jak nás mohli po tom, co nás osvobodili, přepadnout,“ vzkázal prezident. Trvalo dlouho, než to pochopil, doplnil.
Pavel také prohlásil, že nežil v prostředí, v kterém by měl od počátku jasno. „K tomu, co se vlastně tehdy stalo a jaké byly souvislosti, jsem musel dospět po dlouhé době. Ale je lepší pozdě než nikdy,“ řekl. Invazi popsal nejen jako porušení mezinárodního práva, ale i základního principu. „Protože to, že vám někdo pomůže získat zpátky svobodu, ještě neznamená, že vám ji chce ponechat. Nebo to také znamená, že má o svobodě úplně jiné představy než vy,“ pokračoval.
Prezident Pavel se v době předvolební kampaně koncem loňského listopadu omluvil za svůj životopis z roku 1987, ve kterém popsal svůj loajální postoj k Sovětskému svazu i invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. „Životopis jsem psal jako mladý voják, který politiku a režim bral jako danou věc a nutné zlo… Byla to chyba, kterou už nezměním. Invazi z roku 1968 samozřejmě odsuzuji,“ citoval tehdy Pavla server iDNES.cz.
Na Ukrajině se nyní děje něco podobného jako v Československu v roce 1968, řekl Pavel. Rusko se od té doby nijak nezměnilo, míní prezident. „I když už se jmenuje jinak, ale tím, jak dělá zahraniční politiku, jak vnímá hodnoty, tak zůstalo v úplně stejných kolejích,“ konstatoval.
Lidé by si podle něj měli připomínat i 137 obětí, které v době okupace přišly o život, či tehdejší pracovníky rozhlasu a televize, kteří do poslední chvíle informovali o tom, co se děje. „Ale i tisíce těch, kteří se s tím nesmířili a i po okupaci v době tvrdé normalizace, která byla vším možným, jen ne návratem k normálu, si zachovali svůj názor. I přes potíže, ústrky a někdy také věznění, kterému museli čelit, si nadále stáli za svým,“ dodal Pavel.
Musíme mladé lidi naučit, v čem jsme žili
Pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) apeloval zejména na to, aby lidé hovořili se svými dětmi a vnoučaty o těchto historických událostech. „Musíme mladé lidi naučit, co to bylo, v čem jsme žili a co máme teď, co to je svoboda, volnost, etika života. Prostě proto, aby to v nich bylo,“ řekl. Také on hledal paralelu mezi rokem 1968 a nynější ruskou invazí na Ukrajinu. „To, že my chápeme Ukrajinu, je dané tím, že jsme prožili něco velmi podobného. Střílelo se u nás o hodně míň, ale byla to stejná okupace, a okupace úspěšná,“ dodal primátor.
Vojska pěti států Varšavské smlouvy obsadila v roce 1968 Československo, aby násilím potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému. V roce 1968 bylo v celém Československu už první den okupace zabito či smrtelně zraněno 58 lidí a do konce roku 1968 stoupl počet obětí na 108. Další oběti si vyžádalo tvrdé potlačení protiokupačních demonstrací režimem v roce 1969. Potvrdilo to nastupující éru takzvané normalizace, která přinesla politické čistky, posílení cenzury či omezení svobod.
