Vzdušné velitelské stanoviště Iljušin Il-80, které je také známé jako „letadlo soudného dne“, již dokáže podle nejnovějších testů přímo komunikovat s ruskými jadernými ponorkami. Na základě anonymního dobře informovaného zdroje to uvedla agentura RIA Novosti.
„Il-80 byl testován pro komunikaci se strategickými raketovými ponorkami, které jsou ponořeny pod hladinou. Letoun je i v takové chvíli schopen udržovat stabilní komunikaci s ponorkou,“ uvedla agentura RIA Novosti.
The test strengthens Russia's nuclear command and control systems amid rising tensions with the West.https://t.co/Fk8lKx8PzX
— Interesting Engineering (@IntEngineering) November 26, 2022
Komunikaci mezi letadlem a ponorkou ukrytou i hluboko pod vodou zajišťují ultradlouhé vlny pod vodou vysílané a zachycované za pomoci speciální prodloužené ponorné komunikační antény, kterou ponorka táhne za sebou.
Letoun soudného dne je speciální tajné velitelské stanoviště vybudované na základě civilního dopravního letadla Iljušin Il-86. Stroj je určen k velení vojskům během jaderného konfliktu, který povede k selhání všech dosavadních pozemních kontrolních a velitelských bodů.
První let takto upraveného Iljušinu se uskutečnil v době vrcholící studené války v roce 1985. Podle otevřených zdrojů jsou v ruských leteckých silách zařazena čtyři taková letadla (i když možný počet je i vyšší). Všechna uskutečnila svůj první let právě v roce 1985.
Současné testy jsou výsledkem projektu, který v roce 2020 oznámila společnost Ruselectronics, jež komunikační systémy střediska vzdušného řízení Il-80 modernizuje.
Kromě Iljušinů Il-80 si nedávno Kreml objednal v rámci projektu Link-3C další dvojici takto upravených letounů. Jde opět o Iljušiny, ale o typ Iljušin Il-96-400M. „Práce v tomto směru probíhají,“ lakonicky to v srpnu okomentoval šéf Ministerstva průmyslu a obchodu Ruské federace Denis Manturov.
Modernizované letadlo by mělo být schopné i v době jaderné války předávat rozkazy a řídit činnost armády až do vzdálenosti 6000 kilometrů. Nové stroje by měly mít navíc v porovnání se svými předchůdci až dvojnásobný dolet, takže by mohly operovat v okruhu o průměru až 7000 kilometrů.