Vyšetřovací výbor Ruské federace zahájil 22. března trestní řízení proti publicistovi Alexandru Něvzorovovi kvůli článku o „fejcích o ruské armádě“. Novinář, který je považován za jeden z „pilířů“ ruské žurnalistiky 90. let, je obviněn z toho, že na svém kanálu na YouTube zveřejnil „záměrně nepravdivé informace o záměrném ostřelování porodnice v Mariupolu ruskými ozbrojenými silami“.
Podle nového zákona o „fake news“ hrozí Něvzorovovi až 15 let vězení – pokud se vrátí do Ruska. V současné době je v zahraničí. V rozhovoru, který lze nalézt na stránkách Currnettime.tv (Nastojaščeje Vremja, redakce nyní sídlí v Praze), popisuje rozpoložení mysli současné ruské vládnoucí elity:
„Jsou teď úplně mimo. Chápou, že kvůli propagandě, kvůli svým bludům prohrávají na všech frontách. Blouznění je kupodivu někdy velmi léčivé, velmi potřebné. A kdyby celý státní aparát nebyl tak pomatený, bylo by pro ně teď asi těžší lhát a vykrucovat se. Ale vidíme, že dokáží říci naprosto jakýkoli nesmysl a dokáží protlačit jakýkoli nesmysl k masám . A masy jsou za to vděčné, protože čím více jsou masy v deliriu, tím lépe.“
Na otázku, jak by se dalo změnit myšlení lidí, kteří jsou přesvědčeni, že takzvaná speciální operace je správná, odpovídá skepticky:
„Není možné změnit jejich názor. Musíte si uvědomit, že jejich názor ve skutečnosti nic neznamená. Viděl jsem tyto lidi v roce 1991, viděl jsem je v roce 1993, vím, do jaké míry jsou tyto masy netečné, prázdné a bez nejmenšího pojmu o dobru, zlu, pravdě a válce. Nyní si velmi užívají, že jsou součástí velké zlé mocné smečky, které se bojí celý svět. Žijí z tohoto strachu, který lidem vštěpují. A to jim vyhovuje. Další věc je, že je to emoce, nemůže být dlouhodobá. Nyní jsme svědky proputinovského shromáždění v Lužnikách. Byla to jakási droga, kterou potřeboval Putin a kterou potřebují ti obchodníci dnešního režimu, mladší než Putin. Tady dostali sice falešný, sice koupený, sice odpuzující, ale přesto soubor citů a emocí, které tolik potřebují. A je třeba říci, že tato temná veřejnost bude vždy nabízet režimu sebe a své pocity. Ano, budou za to chtít peníze a transparenty pak hodí do koše. Rusko se však bohužel vždy soustředí na to, aby zlo zvítězilo.“
O povědomí většiny Rusů nemá velké mínění. Jejich stav mysli je výsledkem i toho, že není žádné médium, které by jim zprostředkovalo realitu.
„V Rusku je beztak málo myslících lidí. A tito myslící lidé mají v současné době velmi malý vliv. Roste, ale pomalu, opět kvůli zbabělosti ruského tisku a skutečnosti, že neexistuje jediné médium, které by dokázalo denně strukturovaně vysvětlovat všem, co se děje, a udržet v těch několika lidech intelektuální a politický optimismus. Posledním takovým orgánem je Novaja Gazeta, ale podle všech indicií se zdá, že i ji nyní zardousí stejným způsobem, jakým srovnali se zemí deník Echo Moskvy.
Všechna ta jednorázová vystoupení jednou týdně, která dělám já nebo někdo jiný – to je v pořádku. Potřebujete však systém prezentace informací a jako pravidelný program to chápete stejně dobře jako já. Hlavní bylo zničit systémy, hlavní bylo ukázat, že režim se nezastaví před žádným jménem, před ničí důležitostí nebo slávou. Chtěli ukázat, že režim je nemilosrdný a že každého, kdo je menší než já, bez rozmýšlení sežerou.“
Válku, kterou Kreml teď vede, ale už považuje pro Putina za prohranou: „Právě díky této válce, ať už skončí jakkoli, si režim zcela jistě zlomí vaz, režim se nikdy nedočká vítězství, protože tohle není ani Pyrrhovo vítězství. V každém případě je to porážka. Za takovou cenu, za cenu naprostého zničení vlastní země, za cenu zatracení od celého světa, zatracení na celé generace, za takovou cenu nejsou vyhrané války nikomu k ničemu. Je to automatická porážka. To znamená, že Putin má v kapse spolehlivě a pevně prohranou válku.“