Rozhodnutí ruského města Tarusa přejmenovat ulice, které dosud nesly jména komunistických vůdců, vyvolalo nesouhlas některých tamních občanů. Jde také proti trendu, který se teď v Rusku prosazuje.
Starobylé město Tarusa, které leží 140 kilometrů jižně od Moskvy, má ještě pořád Leninovu sochu na svém centrálním náměstí a donedávna kancelář komunistické strany sídlila na Leninově ulici. V říjnu městská rada odhlasovala, že názvy patnácti ulic a jednoho náměstí z dob Sovětského svazu nahradí předrevolučními jmény. Tím došlo ke sporu, který ukazuje komplikovaný vztah Ruska k vlastní minulosti.
Z Leninovy ulice je nyní ulice Kalužskaja, což je odkaz na okolní kraj a město Kalugu. Další ulice pojmenované po komunistických vůdcích včetně Anatolije Lunačarského a marxistických revolucionářích, např. Rose Luxemburgové, byly také přejmenovány.
„Chtěli jsme ukázat, že naše město má i jinou než jen sovětskou historii, má dlouholetou kulturu starou více než 700 let,“ řekl listu The Moscow Times Sergej Manakov, místní zástupce vládnoucí strany Jednotné Rusko, který hlasoval pro změnu názvů ulic.
„Ulici pojmenovanou po Leninovi najdete v každém koutě Ruska. Takhle budeme vyčnívat,“ vysvětlil.
Podle výzkumu, který provedla internetová společnost Yandex v říjnu 2017, bylo tehdy v Rusku 5776 ulic pojmenovaných po Leninovi. Tarusa není jediné místo v Rusku, které je přejmenovalo. Moskva a Petrohrad, dříve známý jako Leningrad, změnily na začátku 90. let mnoho názvů ulic, z nichž tak zmizela jména komunistických pohlavárů.
Současné dění v Taruse však naráží na nedávné „státem řízené trendy“, uvedl Andrej Kolesnikov z moskevského Carnegieho centra. Poukázal na skutečnost, že Rusové v posledních letech vyjadřují stále pozitivnější názory na Sovětský svaz, projevují nepřízeň vůči USA a kladné hodnocení Josifa Stalina v posledním roce dosáhlo rekordních hodnot.
Podle březnového průzkumu nezávislého volebního střediska Levada Center si tři ze čtyř Rusů myslí, že sovětská éra byla nejlepším obdobím v historii jejich země.
Rozhodnutí města přejmenovat ulice polarizovalo tamní obyvatele, kterých je zhruba 10 tisíc. Přesně to nikdo nezkoumal, ale obyvatelstvo Tarusy je podle internetového průzkumu v názorech rozděleno zhruba půl na půl.
Sergej Jelizarov, další zastupitel, který se na přejmenování podílel, řekl, že doufá, že změna povede k „posunu v myšlení mezi našimi obyvateli“. O stržení Leninovy sochy, která dominuje centrálnímu náměstí v Taruse, se ale „absolutně nemluví“.
Rozhodnutí města nicméně rozzuřilo dlouholetého vůdce ruské komunistické strany Gennadije Zjuganova, který jej označil za „ponížení velké sovětské éry“. Prohlásil, že tamní zastupitelé „se vydali cestou Bandery, nacistů a fašistů“. Varoval, že město je na pokraji rozsáhlé dekomunizace, která je na Ukrajině patrná od roku 2015 a která je často kritizována ruskými představiteli a státními médii.
Někteří starší obyvatelé města, kteří promluvili pro web The Moscow Times, Zjuganovův názor zopakovali.
Afghánský válečný veterán Ivan Kuzenkov řekl, že má pocit, že jeho válečné úsilí bylo vymazáno. Vyjádřil také obavy, že prostředky obce byly vynaloženy špatně: „Utratili jsme za to peníze a ve městě nemáme ani veřejné lázně.“ Představitelé města ale tvrdí, že náklady ve výši 300 tisíc rublů (3900 dolarů) na změnu pouličního značení uhradili místní podnikatelé.
Zatímco Tarusa vymazává svou komunistickou minulost, jiná města po celé zemi zažívají přímo nadšení pro sovětské symboly a sochy.
V květnu místní komunisté ve třetím největším ruském městě Novosibirsku odhalili v centru města Stalinovu sochu. Minulý týden zažil spor Sankt Petěrburg, když správci prominentního historického činžáku v centru města odstranili 16 pamětních desek připomínajících obyvatele zatčené a zavražděné během Stalinova velkého teroru ve 30. letech.
(Zdroj: Themoscowtimes.com)
